Elektrický Jeep Wrangler je tu. Koncept se ukáže v poušti Moab

Jedna část fanoušků se toho děsí, tu druhou to velmi zajímá – ryze elektrický Jeep Wrangler. Americká automobilka nic takového zatím neprodává, v nabídce je „jen” plug-in hybridní verze 4xe, ale jednou to pravděpodobně přijde. Jestli je jeden ze čtyř konceptů, který se odhalí koncem března v rámci akce Easter Jeep Safari v poušti Moab v Utahu, předzvěstí, ale nebudeme spekulovat.

Tato každoroční – s výjimkou loňského roku, kdy koronavirus zavinil zrušení – událost, konaná v období Velikonoc, má za cíl představit nápady designérů a konstruktérů značky Jeep, které jsou pro sériovou výrobu příliš nepraktické nebo odvážné. Některé kreace však ukazují např. šíři příslušenství pro některé jeepy.

Tím nejzajímavějším na letošní edici je jistě koncept Wrangler Magneto, který není ničím jiným, než elektrickou verzí dvoudveřového Wrangleru současné generace JL.

Třebaže někdy v budoucnu asi bude existovat elektrický wrangler, technické řešení zrovna tohoto konceptu se asi na silnici nedočkáme. Konstruktéři totiž prostě vyndali 3,6l šestiválec a nahradili ho elektromotorem. Ovšem převodovku nechali na místě – je to obyčejný šestistupňový manuál.

Technicky to fungovat může – převodovce je jedno, jak vznikl otáčivý pohyb vstupní hřídele, a motoru je jedno, jaké technice předává svůj točivý moment, zjednodušeně řečeno. V praxi se takové řešení nepoužívá, neboť elektromotoru stačí jeden pevný převod; jen špičkové elektromobily typu Porsche Taycan používají dvoustupňové převodovky.

Wrangler Magneto dostal také čtyři balíky baterií o celkové kapacitě 70 kWh – jeden je pod kapotou, jeden v zavazadelníku a další dva jsou pod autem. Automobilka neuvádí doby nabíjení či dojezdu, protože se bavíme o konceptu, který se na silnice nedostane. Proto je však docela s podivem, že si dávala práci do auta nacpat baterií tolik.

Druhým konceptem, který má do sériové výroby velmi daleko, je Jeepster Beach. Ten je po technické stránce pečlivě zrenovovaným a upraveným Jeepem Jeepster z roku 1968, do nějž ale vstoupily některé prvky moderního wrangleru.

Předně to je motor – pod kapotou je dvoulitrový přeplňovaný zážehový čtyřválec, který ale místo sériových 272 koní nabízí 340 k a 500 N.m. Schopnosti v terénu vylepšuje zvýšený podvozek a „35” terénní pneumatiky.

Předposlední koncept, Gladiator Red Bare, naopak příliš nereálně nevypadá. Pod kapotou je sériový třílitrový vznětový šestiválec o 264 koních a 600 N.m, vůz má plátěnou střechu a rám na korbě.

Zajímavostí jsou tady zesílené nápravy Dana 44 s diferenciály s převodovými poměry 4,88:1 (sériový vůz má zadní diferenciál s poměrem 4,1:1), což ve spojení s redukční převodovkou dává plazivý převod v úctyhodném poměru 91:1. Navíc je tu 5cm přizvednutí a „37” terénní pneumatiky.

A konečně, Wrangler Orange Peelz. Ten opět staví na „krátkém” wrangleru, kterému dává odnímatelnou střechu bez zadního okna a poloviční dveře z katalogu příslušenství. Také tu jsou černé detaily, jako např. maska chladiče a „retro” blatníky.

V útrobách je 3,6l šestiválec Pentastar o 289 koních a 353 N.m s upraveným sáním a výfukem. Je spojený s osmistupňovou automatickou převodovkou. Po stránce terénních modifikací tu je opět o 5 cm zvýšený podvozek oproti standardu a „37” pneumatiky.