Dokonalý podvozek, dobré CVT, slabý motor. Test Subaru Impreza 2,0 Sport

Snad od doby, kdy jsem v 90. letech začal v televizi sledovat rallye – bylo mi snad osm a nejradši jsme s bratrem měli „rallye prášičky“, při kterých auta zvedala obrovská mračna prachu – jsem nejvíc fandil modrým autům s čísly 555 na bocích, tedy značce Subaru. A vždycky jsem snil o tom, že si jednou pořídím modrou okřídlenou Imprezu se zlatými koly.

Vydrželo mi to dodnes, byť touha vlastnit „Rezu“ je menší od doby, co jsem objevil americká auta a jejich objemné šesti- a osmiválce. Proto jsem se na test Imprezy velmi těšil, i když mě po přečtení kolegova testu šestnáctistovky zamrzelo, že CVT je mezi motor a kola jedinou volbou. [celá zpráva]

Říká se, že Subaru si člověk až na výjimky kupuje navzdory tomu, jak vypadají. Designéři se jistě velmi snaží nabídnout krásné auto, ale z výsledku jsou minimálně evropští zákazníci a fanoušci vždy na rozpacích.

Ctěný čtenář nechť si z fotografií udělá vlastní představu, ovšem mně novinka zepředu přijde velmi atraktivní. Všimněte si např. signatury denního svícení v předních světlech – má znázorňovat pohyb pístů v motoru boxer.

Interiér se naopak Subaru povedl téměř celý. Stojí za povšimnutí zejména linky navázání dveřních výplní na palubní desku, fakt, že madlo dveří může sloužit i jako malá schránka na drobnosti a dokonale přehledná tlačítka k ovládání jak klimatizace, tak i infotainmentu.

Jen je zvláštní, že některá tlačítka jsou podsvícena bíle a jiná červeně, a tlačítka k ovládání některých asistenčních systémů jsou umístěna u vašeho levého kolene, kde na ně vůbec nevidíte. Chtělo by to jim najít lepší místo. Perfektně jsou naopak řešena zrcátka – protože jsou uchycena na plechu dveří, kolem nich a přes A-sloupek obecně je velmi dobrý výhled.

Sedačky jsou docela pohodlné. Na první pohled a první usednutí nemáte dojem, že by měly nějak extrémní boční vedení, ale v zatáčkách dokážou tělo podržet velmi efektivně. Všechna místa v interiéru jsou slušně prostorná, i „za sebe“ si se 184 cm výšky sednu pohodlně.

Poněkud zvláštní je uspořádání displejů v interiéru – jsou tu celkem tři a dva z toho ukazují podobné informace – ten mezi budíky a ten malý nahoře pod čelním sklem. Zajímavé na nich je, že když šlápnete na brzdu, na autíčku v displejích se rozsvítí brzdová světla.

Oba můžou ukázat informace o spotřebě a o tom, jestli systém EyeSight vidí auto před sebou. Ten mezi budíky nabídne ukazatel, jestli oproti aktuální průměrné spotřebě jedete úsporněji či „za víc“. Ten nahoře na palubní desce zase nabídne informace o teplotě vody a oleje.

Mimo mnoha jiného; a mezi osmi nebo devíti nabídkami se přepíná jedním tlačítkem, takže když přejedete to, co jste chtěli vidět, musíte tlačítko zmáčknout mockrát, abyste se na to dostali zpátky. Displej mezi budíky se naopak ovládá šipkami, přesto v něm je voleb méně.

K infotainmentu v podstatě nemám výhrady, navigace se používá geniálně jednoduše a umí vyhledávat body zájmu i adresy. Systém spolupracuje s Androidem Auto, takže můžete připojit smartphone a používat třeba Waze, pokud by vám navigace Subaru z jakéhokoliv důvodu neseděla.

Má totiž jednu drobnou nevýhodu – při navigování v malém displeji nahoře pod čelním sklem v podstatě pořád ukazuje instrukce, kam máte jet. Chcete-li tedy vidět spotřebu nebo teplotu oleje, musíte na ni při každé odbočce znova přepínat.

Navigací ale Subaru živo není, tak si vyberme nějakou zajímavou okresku a vydejme se na ni. Cesta městem ukáže výhody CVT – jízda je díky hydrodynamickému měniči předřazenému mechanismu CVT hladká a pohodlná, stačí lehce šlápnout na plyn a auto plynule zrychluje bez škubání. A když spustíte adaptivní tempomat, jede podle auta před vámi a dokáže v koloně i úplně zastavit.

Všimnete si také, jak dobře utlumený je motor v nízkých otáčkách. A v kontrastu s tím, jak s autem škubne nastartování v rámci systému start-stop, a jak dlouho rozběhnutí motoru trvá. Impreza byla jedno z těch relativně mála novinářských aut, ve kterém jsem start-stop před každou cestou vypínal.

Když vyjedete za město a šlápnete na plyn trochu víc, převodovka Lineartronic sáhne k virtuálním převodovým stupňům – chová se v podstatě jako normální automat. Kvalty můžete sázet i sami pádly pod volantem. Jedinou jejich nevýhodou je, že jsou příliš dlouhé – tři ze sedmi jsou rychloběžky.

Motor totiž – mírně řečeno – nemá zrovna moc síly. 156 koní na papíře nevypadá jako málo, ale jednak je motor uložen podélně, takže musíte cestu točivého momentu otáčet o 90° ke kolům, což znamená ztráty. A jednak je tu stálá čtyřkolka, což znamená další ztráty, a CVT samo o sobě pár newtonmetrů spoklne.

V kombinaci s dlouhými virtuálními kvalty tak Impreza pod plným plynem působí, jako by měla koní sotva sto. Nejvíc to je znát při zrychlování ze zatáček do kopce, kdy motoru chybí výkon tak zoufale, že to člověka opravdu mrzí.

Tím spíš, že podvozek je dokonalost sama a že zatáčky miluje. Je úplně jedno, jestli jedete po hladkém asfaltu nebo po hrbolatém, vůz působí lehkonoze, díky nízkému těžišti je mrštný a díky čtyřkolce velmi dobře vyvážený, a to pod plynem i bez něj.

Odpružení nabízí přesně správnou kombinaci jistoty za volantem a měkkosti. Impreza drží jako přibitá i na rozbitých cestách a stabilizace má nohy na stole a pomalu usíná, protože nemá co dělat – tak obrovskou spoustu mechanické přilnavosti podvozek má.

A co na to spotřeba? Průměr mého týdne se ustálil na 10,2 litrech na sto, ovšem nutno míti na paměti, že jsem v podstatě výhradně jezdil po městě a dováděl na okreskách, s pouze velmi krátkými dálničními přesuny mezi tím. Klidnou jízdou by neměl být problém se dostat k osmi litrům.

Kolega v lednovém testu šestnáctistovky označil Imprezu za výborné auto s jednou zásadní vadou, kterou byla převodovka. Já bych mohl označit dvoulitrovou Imprezu úplně stejně, jen za tu zásadní vadu považuji zoufalý nedostatek výkonu.

Strašně moc bych chtěl, aby Subaru jako kdysi nabídlo Imprezu WRX s identickým podvozkem, ale třeba s 220 koňmi – i kdyby jí mělo zůstat CVT. Nebo aspoň aby do Evropy dováželo WRX, které v USA slouží jako můstek přes stopadesátikoňovou propast mezi dvoulitrovou Imprezou a WRX STI.

Lineartronic je až na dlouhé virtuální rychlostní stupně vážně dobrým příkladem CVT. K oněm virtuálním stupňům nesahá zbytečně brzo a zároveň motor nepodtáčí v honu za co nejnižší spotřebou. Zkrácení kvaltů by ale dynamice vozu velmi pomohlo.

Jsem velmi na vážkách, zda dvoulitrovou Imprezu doporučit, takže to zkusím diplomaticky. Projeďte se s ní i v zatáčkách a po rychlejších silnicích. Pokud vám bude výkon motoru stačit i s vědomím, kolik stojí, a že občas pojedete i plně naložení, berte ji. Já bych kvůli výkonu se smutně sklopenou hlavou musel jít o dům dál.