Děláte je taky? Nejhorší zlozvyky při jízdě po dálnici

Jednou z nejčastějších chyb při jízdě po dálnici je bezdůvodná jízda v levém pruhu. Řidič si drží v rychlém levém pruhu svých 110 km/h a do pravého pruhu neuhne, třebaže tam jsou kilometry volného prostoru. Na dálnici se vždy jezdí vpravo, levý pruh je výhradně pro předjíždění nebo objíždění.

Další častou chybou na tříproudých dálnicích je jízda uprostřed, třebaže vpravo je volno. Opět to vytváří nebezpečné situace, obzvláště pokud je hustší provoz.

Ucpaný levý jízdní pruh, třebaže k tomu není, jak je uvedeno výše, objektivní důvod, některé řidiče svádí k ještě nebezpečnějšímu podjíždění. V tomto případě se dopouštějí přestupku oba řidiči – jeden jede nesprávně vlevo a druhý ho předjíždí vpravo. Když řidič vlevo zazmatkuje, vznikne z toho velice nebezpečná situace.

Mnoho řidičů neovládá jízdu v zúženích – typicky na dlouhé roky opravované dálnici D1. Jízda zúžením je už tak stresová situace, některé chyby ostatních ale míru rizika ještě zvyšují. Předně – kromě úseků označených dopravní značkou Střídavá jízda se musí jezdit vpravo a levý pruh se má používat pouze pro předjíždění.

Betonové zúžení někdy přináší situace, kdy kamión zabírá dva pruhy, a zdržuje tak provoz za sebou. Vidět lze i situace, kdy někteří řidiči bezdůvodně jedou 20 km/h pod limitem (80 km/h), druhým extrémem jsou pak „letci”, kteří se v zúžení za plného provozu snaží jet na plný plyn. Obecně oba extrémy, tedy příliš pomalá a příliš rychlá jízda, plynulosti provozu nesvědčí při jízdě po jakékoli silnici.

Problém může znamenat i připojování, obzvláště pokud je připojovací pruh moc krátký. Obecně – při najíždění na dálnici zrychlujte v připojovacím pruhu tak dlouho, abyste plynule přejeli do pravého pruhu bez velké změny rychlosti.

Pokud jedete po dálnici a vidíte, že se chtějí auta připojit, je slušnost jim to umožnit, pakliže se vlevo nic nejede. Na druhou stranu lze občas vidět, jak se řidiči z připojovacího pruhu na dálnici doslova cpou – ze zákona na to nárok samozřejmě nemají a nesmějí ohrozit vozidla, která už po dálnici jedou, a pokud je provoz velmi hustý, v krajním případě musí zastavit a počkat, než se pravý pruh uvolní.

Dalším nešvarem, který za poslední roky čeští řidiči naštěstí postupně odbourávají, je pravidlo zipu. Pokud se dva jízdní pruhy sbíhají do jednoho, ať už kvůli dopravní nehodě, stavebním pracím, či z jiného důvodu, platí pravidlo zipu. Vozidla dojedou až k zúžení a tam se „na střídačku“ zařazují z levého a pravého pruhu do jednoho.

Mnozí méně zkušení řidiči se ale do nezúženého pruhu zařazují stovky metrů dopředu, a někteří pak dokonce blokují auta, která se chtějí dle zákona správně zařadit. Pro plynulost provozu je však správně jediná, výše popsaná varianta „zipu“.

Mimořádně důležité je dodržovat bezpečnou vzdálenost – na suchu je to minimálně dvě vteřiny od vozidla jedoucího před vámi. Kdo se lepí na ostatní auta, nemá šanci rychle zareagovat, a ohrožuje tak i ostatní řidiče. Na mokré či zasněžené dálnici by měl pak být odstup výrazně větší.

V praxi je méně často vídaným prohřeškem nepoužívání směrových ukazatelů při vybočování a zařazování do pruhu. Při dojíždění do stojící nebo pomalu jedoucí kolony je povinností zapnout výstražné směrové ukazatele, a varovat tak řidiče za vámi – tuto šikovnou věc ale až na výjimky řidiči v Česku dělají.

Problém naopak představuje, když nedočkavý šofér „blinkr” vyhodí třeba půl minuty před tím, než reálně dojede předjížděné auto. Řidič v levém pruhu se tak může leknout, protože nemůže vědět, zda ho řidič vpravo nepřehlédl.

Posledním nešvarem na dálnici je jízda příliš blízko středové čáry nebo kličkování, což mnohdy dělají řidiči, kteří v ruce drží mobil – místo aby se plně věnovali jízdě a sledování okolního provozu.