10 tipů, jak ušetřit za benzin či naftu

S cenami pohonných hmot na rekordních úrovních každý hledá, kde se dá na palivu trochu ušetřit. Objevením nejlevnější benzinky v okolí to jen začíná, třebaže platit méně za každý litr paliva je významný aspekt šetření nákladů na provoz auta.

Není ale jediný a zanedbání těch ostatních může jeho přínos snadno vynulovat. Přitom s některými z nich se nepojí žádná okamžitá investice. Co se tedy dá ještě dělat?

Podhuštěné pneumatiky mají větší valivý odpor, takže zvyšují spotřebu paliva. Tlak v pneumatikách přitom zjistíte a upravíte snadno na každé benzince – pokud tam nemají poškozenou koncovku hadice kompresoru. Po připojení samozřejmě vzduch nesmí ucházet, aby bylo měření i huštění správné.

Je možné zvýšením tlaku nad předepsanou hodnotu dále snížit odpor pneumatik a s ním i spotřebu paliva? Teoreticky ano, a web výrobce pneumatik Barum dokonce navrhuje přidat 0,3–0,5 baru nad předepsanou hodnotu, ale tady je namístě opatrnost.

Přehuštěné pneumatiky jsou tvrdší a mají menší styčnou plochu s asfaltem, a tedy i horší přilnavost, takže snaha ušetřit pár deci benzinu znamená horší jízdní komfort a delší brzdnou dráhu.

Tato rada se může zdát jako trochu knížecí, když chce člověk šetřit, ale investice pár tisíc korun do servisu auta se v dlouhodobém horizontu na spotřebě paliva může vyplatit. Řeč je např. o seřízení geometrie, aby se kola odvalovala rovně, či servisu brzd, aby se destičky netřely o kotouče, když nemají. Obojí totiž zvyšuje odpor vozu a s tím i spotřebu paliva.

Čím těží je auto, tím víc energie je třeba na jeho rozjetí. Takže – vozíte v autě pětilitrovku oleje a chladicí kapaliny či hromadu nářadí? Pokud máte zkušenost, že to všechno můžete kdykoliv potřebovat, v pořádku. Pokud to ale taháte jen tak pro jistotu, zkuste zásobu kapalin nahradit menším balením a nářadí vozit opravdu jen to nejnutnější, pokud vůbec nějaké.

Podobně to platí pro sněhové řetězy, lopatu, deku a spacák. Zima končí, a pokud nejedete do hor, nechte tuto výbavu ve sklepě. Dohromady se tak dá ušetřit i přes deset kilo.

Při jízdě vyšší rychlostí vůz spotřebuje nejvíc energie na překonání odporu vzduchu. To znamená, že cokoliv navíc máte na autě, zejména střešní příčníky nebo dokonce „rakev“, zvyšuje spotřebu paliva. Stejně to platí pro různé vlaječky nebo podobné dekorace – cokoliv, co jakýmkoliv způsobem narušuje hladký tvar vozu, zvyšuje jeho aerodynamický odpor a s tím i spotřebu paliva.

Některá auta nechávají klimatizaci zapnutou trvale, i když to není z hlediska teploty potřeba, aby se okna zevnitř nemlžila. Provoz klimatizace ale znamená větší nároky na motor, a s tím i zvýšenou spotřebu paliva. V parném létě se člověk používání klimatizace vyhne těžko, dokud ale není vedro, většinou stačí běžná ventilace.

Anebo, v městských rychlostech, větrání otevřenými okny. Zjara to stačí, a i v létě; kdybyste je za chvíli zavřeli, klimatizace aspoň bude mít méně práce s vychlazením interiéru. Ovšem mimo město už je efektivnější okna zavřít a použít klimatizaci, protože otevřená okna zásadně zvyšují odpor vzduchu, který má tím větší váhu, čím rychleji člověk jede.

Když jsme loni koncem léta soutěžili o co nejnižší spotřebu za volantem Mazdy 3 a Mazdy CX-30, rychle jsme zjistili, že nejlepší cesta k co nejnižší spotřebě je plynulá jízda a plachtění. Každé sešlápnutí brzdového pedálu totiž mění kinetickou energii vozu v teplo, a tu kinetickou energii bude muset vůz zase získat z paliva. Takže: o co méně budete brzdit, o to méně bude třeba šlapat na plyn.

Jednoduše sledujte silnici co nejdál před sebou a s předstihem se připravujte na to, co vás čeká. Vidíte kilometr před sebou padat závory na železničním přejezdu? Nechte auto k němu doplachtit na neutrál, místo abyste jeli nezměněnou rychlostí a pak museli brzdit. Pokud budete mít štěstí, závory se zvednou, ještě než k přejezdu dojedete, a tak nebudete muset vůbec zastavovat a ušetříte ještě víc paliva.

Totéž platí v městském provozu. Vidíte-li před sebou červenou na semaforu, plachtěte a možná nebude třeba vůbec zastavovat, protože se stihne rozsvítit zelená, než k semaforu dojedete. A poté – není potřeba se co nejrychleji rozjet na 50 km/h, když budete hned znova zastavovat na další červené.

Ale je nutno mít na paměti, že některým městům se podařilo poměrně úspěšně na hlavních ulicích synchronizovat semafory tak, že se dá chytnout tzv. zelená vlna a rychlostí 50 km/h projet několik semaforů bez zpomalení. Jak to funguje ve vašem městě, víte jistě nejlépe sami.

Tempomat je dobrý pomocník pro komfortní jízdu, ať už obyčejný, nebo adaptivní. Jenže ve snaze o co nejnižší spotřebu paliva není příliš efektivní, protože na podmínky na silnici pouze reaguje – z kopce brzdí, do kopce přidává.

Řidič-člověk dokáže jet plynuleji a úsporněji, protože dřív reaguje např. na hustý provoz na dálnici před sebou – dřív začne zpomalovat. Anebo nechá auto víc rozjet z kopce a pak do kopce nemusí přidávat tolik plynu.

Čím vyšší je rychlost jízdy, tím větší je odpor vzduchu. To znamená, že jste-li zvyklí jezdit po dálnici 150 km/h, můžete dosáhnout úspory paliva pár deci i litru na 100 km zpomalením na 110 nebo 120 km/h. Ano, cesta bude trvat o pár minut déle, ale vždycky to je něco za něco.

Každé moderní auto má na displeji indikátor řazení, který tam je z jediného důvodu – aby byla spotřeba paliva co nejnižší. Když se jím budete řídit, snížíte spotřebu paliva. Ovšem v některých případech to znamená podtáčení motoru, které mu nesvědčí z hlediska dlouhodobé životnosti, takže jako ke všemu je i k tomuto třeba přistupovat s rozumem.

Pokud na rychlost, která je dle rádce správná, motor vibruje a duní, je podtočený – a je třeba o stupeň podřadit. Uspořit pár korun na palivu nestojí za riziko dražších oprav v budoucnosti.

Máte-li před sebou několik zastávek po městě či okolí, naplánujte si je tak, aby celková cesta byla co nejúspornější. To nemusí znamenat nejkratší, protože je efektivnější jet o kousek dál po rovince než zkratkou do prudkého kopce.

Také je vhodné plánovat tak, aby první zastávka byla ta nejvzdálenější. To proto, že tam dojedete se zahřátým motorem, který si během pár minut vypnutí udrží teplo a není jej pak třeba znova zahřívat. Zahřátý motor spotřebovává méně paliva než studený.