Článek
Za fanouška kompaktních crossoverů bych se zrovna neoznačil, přesto mě Volkswagen T-Roc při první zkušenosti s kouskem před modernizací příjemně překvapil. Proto jsem se na týden s faceliftovanou verzí docela těšil.
Nutno ovšem přiznat, že za značnou část těšení byl zodpovědný dvoulitrový „turbo-benzín“ o výkonu 190 koní.
Omlazení v polovině životního cyklu přineslo novou příď s velmi důležitým přídavkem – světlomety s technologií LED Matrix. Nový design mají také nárazníky, zadní světla a palubní deska, kde centrální displej nově připomíná trčící tablet a ovládací panel klimatizace je kompletně dotykový.
Volkswagen představil modernizovaný T-Roc, má lepší světla i naftové motory
Designová vyváženost kompaktní karoserie se samozřejmě neztratila, přeci jen jsou změny povětšinou kosmetické. U kousku ve verzi R-Line, který jsem dostal na týden „na hraní“, k nim však bohužel patřil i polep v podobě falešného karbonu na C-sloupcích.
Těsný, ale příjemný interiér
Beru za kliku a od té chvíle je už všechno jenom lepší. T-Roc má starší infotainment, který je sice v ovládání digitálního přístrojového štítu složitější, ale také mi dává větší svobodu nastavení.
Větší centrální displej se hodí, třebaže mi chybí fyzický knoflík k ovládání hlasitosti, a bezdrátové Android Auto funguje perfektně.
Za volantem mám prostoru tak akorát a příplatkové sportovní sedačky nejsou příliš úzké, ale zároveň hezky obepnou tělo a v zatáčkách se na jejich boční vedení můžu spolehnout. K tomu jsou navíc slušně pohodlné a není problém v nich strávit doslova celý den.
Trochu neplánovaně se stalo, že jsem za volantem t-rocu seděl téměř celou sobotu od šesti ráno do jedenácti večer bez přestávky, která by byla delší než půl hodiny. I díky skvělým sedačkám jsem neměl problém s únavou či bolestí zad.
Trošku hůř je na tom vůz s prostorností na zadních sedačkách, ale i dospělý se sem vejde bez větších obtíží. Nabíjecí porty a loketní opěrka s držáky nápojů jsou tu samozřejmostí.
Za jeho cenu bych chtěl i vyhřívání zadních sedaček, ale nad tím přivřu oči, protože vůz prošel „jen“ faceliftem, nedostal kompletně novou generaci.
Technika za tu cenu stojí
Onu sobotu jsem t-roc provětral na všech typech silnic včetně dálnice i lesní cesty, na které z ničeho nic asfalt nahradila hromada bláta. Tam jsem přepnul vůz do offroadového režimu a čtyřkolka neměla sebemenší problém.
Na dálnici naopak – i proti únavě – pomohl adaptivní tempomat s aktivním vedením v jízdním pruhu, díky kterému nebyly monotónní kilometry tak únavné.
Výborně fungují i světlomety LED Matrix. Možná nejsou tak špičkové, jako má modernizovaný tiguan, ale nemají k nim daleko. Auta okolo vystiňují efektivně a přesně.
Autonivelace potkávacích světel by však mohla být méně horlivá ve sklápění kuželu, často svítí o trochu níž, než by mi bylo příjemné.
Ještě větší chválu zaslouží podvozek. Ten ve sportovním režimu skvěle zvládá svižnou jízdu po dálnici, v komfortním zase skvěle filtruje nerovnosti rozbité okresky, aniž by reagoval pomalu či byl jakkoliv nejistý nebo nečitelný. Navzdory obřím kolům nikdy nedrncá a není přehnaně tvrdý.
Čtyřkolka se ve sportovním režimu celkem úspěšně snaží o neutralitu pod plynem. Zabírá zadními koly v zatáčkách a výjezdy z nich tak činí sebejistější bez strachu z nedotáčivosti, přesně jak bych čekal od mezistupně mezi standardními verzemi a ostrým „erkem“.
Podobně je na tom motor, jehož 190 koní je příjemný výkon na takhle malé auto. Zvukem sice neohromí, ale zátahem ve středních otáčkách rozhodně ano, a tak se pro auto tohoto typu dobře hodí.
Ani spotřeba není přehnaná – rychlá jízda po okreskách v kopcích znamená průměr něco přes 11 litrů, plynulá, ale svižná jízda z jihu Čech do Prahy ukázala 8,2 l/100 km a celkový průměr byl 8,9 litru.
Chyby jsou jen v detailech
Zbývá snad ještě pochválit použitelnou světlou výšku, pokud by vás cesta zavedla někam, kde není asfalt, a také nový, členitý a zajímavý světelný podpis zadních lamp.
Nebo třeba fakt, že při zapnutí obrysovek vpředu svítí proužek přes celou šířku vozu a ještě tlumeně i denní svícení v rozích nárazníku.
Naopak mě trochu mrzí slabá couvací světla – aspoň jsou ale v páru – a ostentativně falešné koncovky výfuku v zadním nárazníku.
Modernizovaný t-roc si totiž vůbec na nic nemusí hrát, až na zmíněné detaily je to opravdu výborné auto po všech stránkách. Týden za jeho volantem jsem si opravdu užil.
Samozřejmě, cena úplně neodpovídá jménu značky („Volkswagen“ v překladu znamená „lidový vůz“), ale taková je dnes realita. Ovšem, kvalita, bytelnost, a hlavně velmi dobré jízdní vlastnosti i světla jí naprosto odpovídají.
Volkswagen T-Roc R-Line 2,0 TSI | |
---|---|
Motor: | 1984 ccm, řadový zážehový čtyřválec, turbodmychadlo |
Max. výkon: | 140 kW (190 k) při 4200–6000 ot./min |
Max. točivý moment: | 320 Nm při 1500–4100 ot./min |
Převodovka: | sedmistupňová dvouspojková |
0–100 km/h: | 7,2 s |
Nejvyšší rychlost: | 218 km/h |
Průměrná spotřeba dle WLTP: | 6,3 l/100 km |
Pohotovostní/nejvyšší hmotnost: | 1530/2030 kg |
Délka × šířka × výška: | 4244 × 1819 × 1553 mm |
Základní objem zavazadelníku: | 392 l |
Poháněná náprava: | 4x4 |
Základní cena modelu: | 651 900 Kč (T-Roc 1,0 TSI 110 k 6st. man. Life) |
Základní cena verze: | 979 900 Kč |
Cena testovaného vozu: | 1 246 200 Kč |