Test Volkswagenu T-Roc 1,5 TSI: pohledné SUV, co umí jet na dva válce

Volkswagen T-Roc, postavený na základech MQB A1, není zvednutým Polem, jak by se mohlo zdát, jakkoliv stojí na stejné modulární platformě. Proti němu nabízí T-Roc emotivnější design, větší rozměry, podstatně výkonnější motory a dokonce i pohon 4x4, což je mezi malými pseudoterénními auty věc nevídaná. A samozřejmě je také podstatně dražší, základ s nejslabším tříválcem vyjde na 453 tisíc.

Dostupné motorizace jsou zatím v českém ceníku čtyři, a s výjimkou nejsilnějšího TSI de facto kopírují nabídku pro Škodu Karoq. Základem je litrové TSI (85 kW/115 k), následované patnáctistovkou (110 kW / 150 k) a vrcholným dvoulitrovým TSI o výkonu 140 kW neboli 190 koní. Naftové motory zastupuje zatím jen dvoulitrové TDI o výkonu 110 kW, a tedy 150 koní.

Z testu karoqu víme, že litrový tříválec je nejenom tichý, ale docela čiperný. Elán mu dochází až ve vyšších rychlostech, kdy na patnáctistovku s vypínáním dvou válců začíná ztrácet. A to se u patnáctistovky nestává: prázdné auto jsme na dálnici vyhnali přes tachometrových 200 km/h a při zrychlení nad 140 km/h se motor nikterak neztrácel. Samozřejmě to nebylo nic, co by vás „poslalo do kolen”, netečný ale motor není ani blízko svému konstrukčnímu maximu. Pružné zrychlení je velice příjemné.

Trasu Praha-Zlín při průměrné rychlosti 106 km/h zvládnul T-Roc s manuální šestistupňovou převodovkou za sedm litrů, při jízdě mimo dálnici se dá jezdit ještě o litr úsporněji. Naopak svižnější dálniční jízda vyžene spotřebu o přibližně litr výše, ale rozdíl mezi poklidnou jízdou a divočejší obdobou není tak velký, jak by leckdo čekal. Přepínání na dvouválcový režim je neznatelné (jen uvidíte ikonku na displeji) a je to i komfortní. Jen párkrát se nám stalo, že auto sebou po přidání lehce škublo.

Tento motor se nabízí buď se sedmistupňovým DSG nebo šestistupňovou manuální převodovkou. S „manuálem” točí motor na šestku při 90 km/h 1900  otáček (2800 při dálničních 130 km/h), třetí stupeň lze mimochodem vytočit přes 140 km/h, díky vhodnému průběhu točivého momentu ale nezaznamenáte problém s dlouhými převody.

Klasikou je pak lehké řízení, které okolo středové polohy nenabízí mnoho citu. Jako celek ale není špatné. Na šestnáctipalcových zimních pneumatikách při teplotách kolem 20 stupňů nad nulou T-Roc v zatáčkách trochu kvílel, vyšší profil ale znamenal dostatek komfortu pro posádku s dobrým filtrováním nerovností. Ostřejší jízdy se nebojí, v zatáčce dobře drží vytyčenou stopu.

Nabídkou prostoru je na tom T-roc zhruba stejně jako Golf, spíše nepatrně hůře. Znamená to dostatek prostoru pro čtveřici cestujících, „za sebe” si bez problémů sedne 185 centimetrů vysoký figurant, jenž před koleny bude mít malou prostorovou rezervu, výraznější přebytek volného místa ale nečekejte. Vzadu se sedí relativně vysoko, přední sedačky zase zaujmou příjemně tvrdší výplní i dobrým tvarováním. Nabízí se i černobílé čalounění sedadel.

Ostatně, celý T-roc je na poměry konzervativního koncernu až překvapivě individualizovatelný. Je očividné, že VW v případě tohoto modelu cílí na mladší klientelu. Můžete mít čtyři barvy střechy, stejný barevný počet se nabízí i v případě kol. Ty se nabízejí v rozmezí 16 až 19 palců.

Zarazilo nás, že T-Roc, ačkoliv měl velký dotykový displej, nenabízel navigaci. To je věc, kterou by automobilka měla dávat standardně, pokud si kupujete velký multimediální systém, na rádio a hudbu z USB je ho škoda. Vadilo nám i to, jak těžké jsou páté dveře, při jejich zavírání bylo třeba vydat hodně síly. Detailem ze šetření byly pak výplně ve dveřích, kde dříve byla látková výplň. Teď je tam plast a klíče nebo nerezová nádoba s čajem nepříjemně cinkají.

Pokud chcete benzínový motor a tříválec je pro vás moc slabý a naopak dvoulitrové TSI příliš silné, je 1,5 TSI ideálem. Škoda jen, že nelze kombinovat s pohonem všech čtyř kol.