Test omlazeného Opelu Mokka X: jiná káva

Nový Opel Mokka po loňské modernizaci dostal do svého názvu navíc písmeno X. Automobil s délkou 4,2 metru z hlediska vnějšího vzhledu vyvolává v autorovi článku rozporuplné pocity: je to zkrátka nafouknutý hatchback, jehož off-roadové prvky pod předním a zadním nárazníkem působí na drobné a přesto zavalité „postavě” zvláštně.

Ale opět platí: mnoha lidem se mokka určitě líbit bude a líbí, vždyť globálně patří mezi tři současné nejúspěšnější modely od Opelu (společně s astrou a corsou).

Na výlety do terénu ale rovnou zapomeňte, vždyť světlá výška je pouhých 14 centimetrů, což je jenom o pár milimetrů výše, než kolik má běžná fabia. Na rozdíl od ní ale Opel Mokka X může mít pohon všech čtyř kol, který je realizován elektromagnetickou mezinápravovou spojkou. Sem tam nám přišlo, že Haldex ve své poslední evoluci připojuje zadní kola o trochu jemněji, v zásadě jde ale o použitelný systém.

Pohon jsme vyzkoušeli na zasněžených silnicích v Krkonoších a funguje, jak očekáváte. Nepotřebujete sněhové řetězy, protože i v zasněženém kopci se bez zaváhání rozjedete. Stabilizace zasahuje velice brzy a kazí tak zábavu při výjezdu pod plynem, po vypnutí stabilizace (dlouhé stisknutí tlačítka) je ale mokka i relativně zábavná.

Oceňujeme i asistent pro sjíždění prudkých svahů; díky němuž bezpečně sjedete i uklouzaný kopec, což je mnohdy těžší disciplína, než jej vyjet nahoru.

Uvnitř potěší výborné sedačky s certifikátem AGR, které nabídnou i výsuvné podepření stehen. Nabízejí jen symbolické boční vedení, sedí se v nich ale opravdu skvěle i po ujetí stovek kilometrů (můžeme potvrdit z praxe). Loketní opěrka je integrovaná přímo do sedačky, což nutně nemusí vadit, spolujezdec na ni ovšem nedosáhne.

Zadní sedačky se sklápějí ve dvou krocích: nejprve musíte uvolnit sedáky, teprve poté sklopíte opěradla. Místa vzadu je relativní dostatek, asi jako v běžném malém hatchbacku. Čtyři lidé běžného vzrůstu mohou na kratší a středně dlouhé vzdálenosti mokku s klidným srdcem využít.

Dobře padne do ruky volant a páka velmi přesné šestistupňové manuální převodovky s mírně tužším chodem. Výhled z mokky ven je díky posunutému A sloupku dobrý.

A drobný originální detail: parkovací brzda má stříbrnou pojistku otočenou nahoru a nikoliv konvenčně dolů; manipuluje se s ní ale úplně normálně. Perfektní jsou kompletně diodové světlomety.

Multimediální systém s osmipalcovou dotykovou obrazovkou si zaslouží kritiku za menší rychlost odezvy a místy zmatečné ovládání. Ze začátku budete tápat i nad takovými trivialitami, jako je naladění rádia a následné uložení oblíbené stanice.

Bezproblémové je pak spárování s mobilním telefonem, který je možné zrcadlit přímo na displej multimediálního systému. Ten navíc umožňuje vytvořit wi-fi hotspot 4G/LTE a připojit až sedm zařízení. Podivně je umístěna zdířka na vstup USB - je před řadicí pákou v prohlubni a je k ní dost obtížný přístup. Dopravní informace on-line zvýrazněné barvou dle hustoty provozu zde ale nenajdete.

Specialitou Opelu je v dané cenové třídě takzvaný On Star. Jednoduše řečeno jde o přítele na telefonu: po stisknutí tlačítka jste za pár vteřin spojeni s živým operátorem. Vyzkoušeli jsme to. V našem případě slovensky mluvící operátorka (mimochodem podle svých slov fyzicky sídlící v Londýně) vám ochotně pomůže. Třeba s nastavením navigace, s objednáním auta do servisu nebo s vysvětlením některé z funkcí.

Většina řidičů to asi nebude příliš často využívat, v některých mimořádných situacích se to ale hodit může a zcela jistě se to hodí v případě dopravní nehody. On Star máte zdarma pouze první rok (diagnostické služby jsou předplacené na pět let).

Roční poplatek za službu On Star činí 2500 korun, za datové balíčky pro wi-fi připojení se platí další poplatky. Konkrétně 3990 korun s limitem 100 GB, což je docela dost. Pokud na svém mobilním telefonu máte datový tarif, vytvoříte wi-fi hotspot levněji.

Podvozek má relativně tvrdší nastavení, zkoušená mokka s německými registračními značkami měla osmnáctipalcová kola. Mokka X je v zatáčkách docela živá a málo se naklání, samotné naladění tlumičů bychom ale v některých situacích ocenili o trochu jemnější, větší díry a nerovnosti v kabině pocítíte.

V zatáčkách je ale mokka jistá natolik, že to většina majitelů nikdy neokusí. Řízení je přesné, ale postrádá byť náznak zpětné vazby. Na brzdy, respektive jejich účinek si zpočátku musíte zvykat, po pár desítkách kilometrů s nimi ale nejspíš nebudete mít problém.

Zkoušený turbodiesel o výkonu 100 kW (136 k) s papírově zajímavými 320 Nm trápí delší převody a citelný turboefekt, ve středních otáčkách ale nabídne solidní zátah. Turbodieselové zaražení do sedaček ale nečekejte.

V našem případě se dlouhodobá spotřeba pohybovala na úrovni sedmi litrů. Oceňujeme velice dobré odhlučnění motoru, o němž ani na dálnici prakticky nevíte.