Hlavní obsah

Test Fordu Transit Kombi: kolos pro devět nově s automatem

Novinky, Martin Žemlička

Ford v kategorii lehkých užitkových vozidel nabízí tradiční transit nově s automatickou převodovkou. Vyzkoušeli jsme provedení, které pojme osm cestujících a hromadu nákladu k tomu.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ford Transit

Článek

Transit je se svými šesti metry délky, dvěma a půl metry výšky a více než dvěma metry šířky pořádně velké auto. Na silnici to s ním není tak bezstarostné jako s o dost menším Transitem Custom, který lze řídit a parkovat jako běžné osobní auto. Tohle je velký užitkáč se vším všudy, takže do podzemních garáží nezajedete a na běžném parkovišti zaberete dvě místa za sebou, protože na délku to prostě a jednoduše nevychází.

Nabídka motorizací zahrnuje výhradně naftové dvoulitry; základ má celkem skromných 77 kW (105 k), ovšem točivý moment 360 Nm. Turbodmychadlo je pro všechny tři verze stejné, výkon motoru je omezen softwarově.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ford Transit

To testované, vrcholné provedení se 125 kW (170 k) a 405 Nm předvádělo, že i dvoulitr dovede s takto ohromným autem přiměřeně „cvičit”. Síla motoru nastupuje lehce nad volnoběhem, po lehounkém turboefektu se common-railový čtyřválec žene vpřed mohutnou silou, řadit později než v 3000 otáčkách vlastně ani nemá smysl.

Je to dynamický motor s krásným středem, který ráno okamžitě žhaví a na dodávku je výtečně utlumený. Ke své činnosti potřebuje dolévat AdBlue; nádrž je umístěna hned vedle nádrže na naftu, takže dolévání močoviny je velice snadné.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ford Transit

Nová automatická převodovka

Nová je automatická převodovka s hydrodynamickým měničem, jež má – stejně jako výborná přímo řazená převodovka – šest rychlostních stupňů. Řazení není kdovíjak rychlé, ale k užitkovému autu to tak nějak patří. Při 90 km/h díky ní točí motor jenom 1800 otáček, dálniční maximum pak znamená 2500 otáček. Řadit lze i tlačítky přímo na hlavici řadicí páky, nás ale více mrzelo, že při zařazení jsme se občas místo automatického režimu D přepnuli rovnou na manuální režim.

Palubní počítač nám ukázal průměrnou spotřebu 8,9 litru, a to jsme občas svištěli po dálnici stotřicítkou; s tímhle monstrem je ale vždy příjemnější rychlost 110, maximálně 120 km/h. Stačí, aby jen trochu foukalo, a poznáte, jak citlivé je tohle auto na boční režim.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ford Transit

Vzhledem k rozměrům nepřekvapí, že vytopit ohromný transit trvá dlouho; pomocníkem je zadní topení, které se ovládá z místa řidiče (samotné topení je umístěno úplně vzadu za třetí řadou sedaček). Úplně nejlepší je pak nezávislé topení se zdvojenou baterií za příjemných 21 tisíc, to pak v mrazivých dnech cenné teplo přichází dříve.

Testovali jsme verzi se dvěma sedačkami v první řadě, existuje i varianta vpředu trojmístná, která pobere nikoliv osm, ale devět pasažérů. Variabilita ale není kdovíjaká a se sedačkami není možné manipulovat – můžete je sklopit v deseticentimetrovém rozsahu (za symbolický příplatek 2900 korun, ale jen v případě druhé výbavy Trend), ale rovinu z nich nevykouzlíte a vymontování je práce, při které se celkem zapotíte.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ford Transit

Pevné sedačky v testovaném provedení mají tvrdší výplň a nabídnou pohodlí jako napevno umístěné sedačky v nějakém linkovém autobuse. Čili nic moc, ale osobní transit je autem pro partu dělníků, kteří potřebují dojet na stavbu a ještě s sebou něco svézt. Na dlouhé cesty to není, jakkoliv místa před koleny je zde dost (a to se nebavíme o předimenzovaném prostoru pro hlavu). Jezdit s osmi ragbisty na palubě není problém.

Kvalita interiéru skoro jako v osobním autě

Z transitu je vynikající výhled, dokonalá jsou i obří zpětná zrcátka s „kamioňáckým” rozdělením na dvě části. Navíc v osobní verzi nemáte na pátých dveřích plech, ale sklo, takže rozměry třeba při parkování dobře odhadnete, příplatková parkovací kamera a senzory vpředu i vzadu jsou samozřejmě příjemným bonusem zvyšujícím bezpečnost. Standardně dodávaný systém start/stop snadno odpojíte tlačítkem vlevo vedle volantu.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ford Transit

Interiér v mnohém připomíná osobní fordy, ostatně všechno, co šlo převzít třeba z fiesty, bylo převzato. Displej multimediálního systému tak působí trpasličím dojmem, samotná intuitivnost je průměrná. Chválíme odkládací prostor na mobilní telefon (ale tak čtyřpalcový, větší se tam nevejde) u řadicí páky, celkově je v transitu dostatek odkládacích prostor a potěší i ergonomie. Co nepotěší, je standardní gumová podlaha, na které vám nohy kloužou jako na zamrzlém rybníku.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ford Transit

Nový motor se Fordu bezpochyby povedl; hodnotit ale můžeme pouze onu nejvýkonnější variantu. Spojení s automatickou převodovkou je příjemné, třebaže stejně dobrá je i verze s manuální skříní. Vadila nám malá variabilita napevno přidělaných sedaček a delší čas nutný pro vytopení interiéru. Sem tam nějaký kovový zvuk užitkovému autu prominete, stejně jako lehké kolébání ze strany na stranu při jízdě po hrbolaté okresce. Osmi- nebo devítimístný transit je samozřejmě specifické auto pro úzký okruh zájemců, své kvality ale bezpochyby má.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ford Transit

Ford Transit Kombi
Motor:1996 ccm, vznětový čtyřválec, turbo
Max. výkon:125 kW / 170 k při 3500 ot./min.
Max. točivý moment:405 Nm při 1750–2500 ot./min.
0–100 km/h:neudává
Nejvyšší rychlost:155 km/h
Průměrná spotřeba:7,6 l / 100 km
Pohotovostní hmotnost:2267 kg
Poháněná náprava:přední
Cena základní verze:831 270 Kč (77 kW)
Cena s testovanou motorizací:1 010 592 Kč
Související témata:

Výběr článků

Načítám