Test elektrifikovaných modelů DS: Baterie dávají, ale i berou

Prémiová značka skupiny PSA se před nedávnem chlubila, že je první z prémiového segmentu, která plní emisní limity 95 g CO2/km už pro příští rok. V první polovině letošního roku byly její průměrné emise 79,9 g CO2/km, zatímco žádný jiný prémiový výrobce se v tu dobu nedostal pod hranici 110 g.

Není se však čemu divit, značka má v Evropě aktuálně v prodeji jen dva modely, přičemž používá spalovací pohonné jednotky do dvou litrů. Navíc se začíná čím dál více soustředit i na elektrifikaci.

Použití baterií a elektromotorů u DS má svůj název E-Tense. Značka využívá technologie mateřského koncernu PSA, která aktuálně velí plnou elektrifikaci pro modely na menší kompaktní modulární platformě a plug-in hybridy pro větší vozy od střední třídy výše.

Takto to u Francouzů bude fungovat alespoň do chvíle, než na začátku roku 2023 představí novou modulární platformu eVMP, která je připravena pro větší plně elektrické vozy.

Zatímco DS 3 Crossback se tedy coby kompaktní crossover segmentu B nabízí ve verzi E-Tense jako elektromobil, větší SUV DS 7 Crossback je plug-in hybridem. Oba vozy do redakce dorazily v totožné barevné konfiguraci. To ale zdaleka není všechno, co je spojuje.

Tento dvojtest bych rád pojal spíše technicky, na zhodnocení designu a interiéru dvojice odkážu na testy spalovacích verzí. Přístup DS k elektrifikovaným modelům to totiž přímo nabízí. Nenajdete tu totiž výrazné známky toho, že jde o bateriový vůz.

Pro varianty E-Tense je tu velké písmeno E na přídi a několik malých odznaků na karoserii. Je jen dobře, že se Francouzi neuchýlili k přehnaným vizuálním vodítkům, které by si pozorovatel okamžitě spojil s elektrifikovaným pohonem. Tato doba se totiž zdá být za námi a dnes už se výrobci snaží spíše o to, aby modely s alternativním pohonem vypadaly prostě jako normální auta.

Uvnitř se dvojice liší jen zobrazením displejů. Na centrálním lze zvolit podrobné statistiky. Plug-in hybridního bratra lze pochválit za přehledné zobrazení využívaného pohonu.

Číslice rychloměru jsou modré při jízdě na elektřinu. Akcelerometr pak v hybridním režimu zobrazí malou tečku, která dává najevo, kdy už vybité baterie nestačí a pohon si pomůže spalovacím agregátem.

Menšímu E-Tense k pohonu slouží elektromotor o výkonu 100 kW (136 koní) a točivém momentu 260 Nm, pohánějící přední kola. Pod podlahou pak pracuje akumulátorový balíček s kapacitou 50 kWh, z čehož je využitelných 45 kWh a energie uložená v nich vystačí dle protokolu WLTP na nejvýše 320 km jízdy.

Kompaktní crossover je pro mě dalším důkazem, že na normu WLTP se dá více méně spolehnout, pokud se přizpůsobíte specifickému ovládání elektrického pohonu, budete využívat rekuperaci a jezdit plynule.

S nějakými 300 kilometry v kombinovaném režimu můžete počítat, alespoň pokud není zima. Ani v mrazech by se však kilometry neměly ztrácet před očima, díky tepelnému čerpadlu.

Velkou výhodou je až 100kW rychlodobíjení, které vůz umí využít. Tehdy lze baterii z nuly na 80 procent dobít za 30 minut. Kéž by takových stanic bylo po ruce více, ale to se zdá být otázkou času.

Pohon reaguje pohotově, trakce na předních kolech je na poměry třídy dobrá, takže vám nic nebrání stát se městskou štikou. S DS 3 Crossback E-Tense je radost prodírat se městským provozem ve stylu kurýra s rychlým občerstvením. Máte dostatečný přehled i cit v ovládacích prvcích.

S verzí E-Tense se do portfolia SUV DS 7 Crossback dostal nejen plug-in hybridní pohon, ale i pohon všech kol. Ten v nabídce prémiového SUV střední třídy chyběl, jakkoli je obecně míra jeho využití v běžném životě sporná.

Celkem auto využívá tři motory. Spalovací část zastupuje přeplňovaný zážehový čtyřválec o zdvihovém objemu 1,6 litru s výkonem 147 kW/200 koní a 300 Nm točivého momentu.

K němu se přidávají hned dva elektrické motory, ten vpředu disponuje výkonem 81 kW, 110 koní, zadní kola pohání elektromotor o výkonu 83 kW, 112 koní. Pohon všech kol je tak k dispozici bez kardanu mezi nápravami.

Systémový výkon je rovných 300 koní jako v případě plug-in hybridního Peugeotu 3008 Hybrid4 či Opelu Grandland X se stejným označením Hybrid4. Dle normy WLTP vykazuje průměrnou spotřebu benzinu 1,3 l/100 km, což odpovídá emisím CO2 30 g/km. To protože v čistě elektrickém režimu ujede papírových 58 km, v praxi se běžně dostanete na nějakých 50 kilometrů.

I spotřeba paliva velmi záleží na tom, v jakém režimu jezdíte. Klidně můžete strávit celý pracovní týden v elektrickém režimu. Pro dojíždění do práce a na nákupy elektrický dojezd s přehledem stačí. Kouzlo plug-in hybridu je však v tom, že o víkendu nejste omezení a prostě využijete i spalovací motor.

I v případě „sedmičky” platí, že je vše velmi dobře sladěno. Šestnáctistovka je při náhlé akceleraci vzorně kultivovaná. Při plné akceleraci ve sportovním režimu umí auto zatlačit do sedačky, výkonu máte pod pravou nohou vždy více než dost, především v nižších otáčkách. Že na výkonovou špičku můžete zapomenout, se už váže k typu pohonu.

Menší E-Tense má rychlé dobíjení, oba modely velmi dobře sladěné pohony. Jenže to by k celkovému vysvědčení ještě nestačilo. U obou modelů va variantách se spalovacími motory jsem si pochvaloval chování podvozku, celkové naladění odpružení.

Bohužel elektrifikované verze v tomto ztrácí. Zřejmě kvůli přidané hmotnosti není ani v jednom případě odpružení tak harmonické, jako u běžných verzí.

DS 3 Crossback v elektrické verzi sice neztratil svou skvělou stabilitu v oblouku, ovšem co se obratnosti na limitu v utažených zatáčkách týče, zkrátka to není úplně ono. Na nerovnostech se chová dobře, i standardní „déestrojka” je totiž naladěná spíše do tuha, ale s pracovitým podvozkem a tuhou karoserií.

Větší DS 7 Crossback už ale přidané kilogramy, kterých je téměř 400, úplně nezvládá. Z komfortního kočáru, který se příjemně ale kontrolovaně kolébá a filtruje nedokonalosti českých silnic, verze E-Tense ubírá.

Jako kdyby měla především přední náprava příliš měkké uložení, na určitých nerovnostech kola zakopávají. Především odlehčené kolo v zatáčce se zvláštně otřese, žvýká se pod vámi. Ani skenování vozovky před autem a následné přizpůsobení tlumičů zde nepomůže. Jde sice stále o stabilní, tichý a komfortní vůz, ale opět, „není to ono”.

DS 7 Crossback na rozdíl od menšího crossoveru nikdy neměla úplně obratný charakter, verze E-Tense na tom nic nemění. Pospíchat můžete, v zatáčce vás auto podrží, ale od zadní, nyní poháněné, nápravy, žádnou asistenci na výjezdu ze zatáčky nečekejte, auto zaklekne, zdatně vzdoruje nedotáčivosti, ale i kvůli horlivé stabilizaci a pomalému řízení toho v rychlém tempu více nenabídne.

Už z dřívějších zkušeností vím, že dvojice prvních modelů mladé značky DS dokáže zaujmout jiným pojetím luxusu. Tato SUV jsou avantgardní, s velmi kvalitními interiéry a netradičními prvky, které vám mohou, ale nemusí překážet. Ano, okna se v DS 7 Crossback stahují na středovém tunelu a DS 3 Crossback má mezi bočními okny obří ploutev. Ale na to si lze snadno zvyknout.

DS míchá pohled zpět, tedy až řemeslné zpracování uvnitř, hledání odlišných materiálů, celkovou atmosféru, s pohledem do budoucnosti. I proto mi elektrifikované varianty k jejich pohonu od začátku seděly.

Pařížská automobilka nemusí škrtat osmiválce z nabídky, a jakkoli mám objemné motory a klasické pojetí luxusního vozu ze srdce nejradši, z pragmatického hlediska jde pro skupinu PSA o tu pravou příležitost k tomu, aby právě DS Automobiles vedla elektrickou ofenzivu, která nás čeká a nemine.

Prvotiny svým pohonem na dnešní poměry zcela vyhovují, jak parametry, tak i provedením. Příplatky oproti konvenčnímu pohonu si obhájí každý sám individuálně a nijak nevyčnívají od konkurence. Jen to jako celek nefunguje tak dobře jako klasické verze se spalovacími motory. Především co se odpružení většího z SUV týče.