Test BMW 335i: i s turbem má atmosféru

Nová, v pořadí šestá generace trojky, vyvíjená od roku 2007, nutně povyrostla. Není bez zajímavosti, že nyní se blíží rozměrům řady pět (E34) z osmdesátých let. Zvětšen byl rozchod kol (vpředu 37 mm, vzadu 47 mm), délka (93 mm) i prodloužený rozvor náprav (50 mm).

Zvětšil se i vnitřek, který ale stále na zadních sedadlech nenabídne mnoho prostoru pro osoby nad 180 centimetrů. Místa pro nohy je dost, hlavu ale budete mít zaraženou v čalounění střechy.

Kufr má velmi solidních 480 litrů, praktičnost ale snižuje fakt, že zadní sedačky nejdou sklopit (musíte si připlatit za systém, který to umožní). Základní verze působí stále trochu „plastově“. V nejdražší specifikaci Luxury získáte dřevěné obložení, verze Sport zase může mít příplatkový kartáčovaný hliník.

Dvoukomorovým turbodmychadlem přeplňovaný třílitrový řadový šestiválec, uložený podélně vpředu, je do příchodu ostré verze M3 dočasným vrcholem nabídky zážehových motorů a zatím rovněž jediným šestiválcem v nabídce. Přestože staromilci budou hořekovat, že nejde o atmosférickou jednotku schopnou točit přes 8000 otáček, není verze 335i vůbec špatná. Ba právě naopak. Šestiválec graduje výkon, jeho nárůst je lineární a působí přirozeně skoro jako u těžšího atmosférického motoru.

Maximum točivého momentu má motor s označením 35i k dispozici už od 1200 otáček, to nejlepší ze sebe vydává ve středních a vysokých otáčkách, kdy je zaražení do sedaček vskutku razantní a z výfuku zaslechnete krásně hutný zvuk. Motor, který si při 10 400 ujetých kilometrech vyžádal dolití litru oleje, se nechá vytočit do 7000 otáček; jeho ochota zrychlovat se ale s blížícím červeným polem mírně snižuje. Tak či tak, spektrum využitelných otáček je u popisovaného šestiválce obrovské a jeho odezva na sešlápnutí plynu více než dobrá.

S charakterem motoru je velmi dobře sladěna i osmistupňová převodovka ZF (pro fajnšmekry je k dispozici i šestistupňový manuál), která při normální jízdě ihned řadí „nahoru“ a většinu času se pohybuje u spodní hranice využitelných otáček.

Kupříkladu při jízdě padesátkou po městě se tak můžete podivovat zařazenému sedmému stupni s nějakými 1000 (!) otáčkami. Při ustálené stotřicítce jsme z ukazatelů vyčetli 2250 otáček a spotřebu paliva 7,6 l. To je na tak výkonný motor špičková hodnota, zvlášť když stačí tankovat natural 95 a nikoliv vysokooktanový benzín.

Při ostré jízdě samozřejmě hodnota spotřeby řádově vzroste na 10 – 12 litrů (v extrému i k patnácti), důležité je vědět, že při normální jízdě se dá jezdit – na benzínový motor - vcelku úsporně.

Všechny verze mají už v základu plnou bezpečnostní výbavu, což znamená kromě povinného ABS také DSC (elektronická stabilizace), kontrolu trakce (DTC) nebo osm vzduchových vaků. U komfortní výbavy je to automatická klimatizace, centrální zamykání s možností startovat motor bez použití klíče, rádio s CD přehrávačem a 6,5 palců velká obrazovka. Za metalízu, elektrické ovládání předních sedadel nebo hezčí litá kola (až 19 palců) si připlatíte.

U trojkové řady se tolik neřeší praktičnost jako jízdní vlastnosti, které jsou i u generace F30, zejména díky pohonu zadních kol, výtečnému podvozku se všemi koly nezávisle zavěšenými a perfektnímu rozložení hmotnosti mezi nápravy, výborné. Auto se do zatáček vrhá s ochotou, podvozek dobře zvládá i rychlé změny směru. Za hustého deště byla díky pohonu zadních kol znát přirozená přetáčivost, na suchu ale auto předvádí neutrální chování. Pneumatiky typu run flat snižují komfort a občas je filtrování hrbolů překvapivě nedokonalé.

Překvapivý je také měkký nástup u dávkování jinak výkonných brzd. Přesné řízení zajišťuje dobrý kontakt s vozovkou (musíte být přepnuti v režimu Sport), občas ale auto překvapivě ztrácelo cit uprostřed oblouku. V tu chvíli byla účinnost posilovače řízení evidentní a přehnaně velká. Nutno dodat, že testovaný exemplář měl tzv. aktivní řízení, které v závislosti na rychlosti mění převodový poměr řízení. Jde o to, že nemusíte tolik točit volantem, citlivost je ale nižší než u aut bez tohoto vynálezu.

Celkové dojmy jsou i přes několik nedostatků výtečné. Technický pokrok nové trojky je neoddiskutovatelný, a přestože mnichovská automobilka cílí na masovější okruh zákazníků než dříve, stále jde, navzdory velkému zlepšení Audi i Mercedesu, o jízdně nejlepší auto střední třídy. Praktičností jde o průměr, pořizovací cena je dle očekávání velmi vysoká. I tak má nová řada tři své kouzlo a zaujme spíše náročné řidiče.