Test Audi Q7 3.0 TDI quattro: arogantní vzhled zůstal, kila šla dolů

Arogantní vzhled, který některé lidi přitahuje jako vosy sladké, zůstal, i když Audi Q7 se v druhé generaci o trochu zmenšilo, stále však měří přes pět metrů. Délka je proti předchůdci o 37 mm kratší. Největší sportovně-užitkové vozidlo z dílny Audi na výšku měří 1740 mm a je široké 1970 mm. Interiér pojme až sedm cestujících. V pětimístném uspořádání nabídne zavazadlový prostor 890 litrů (pětimístné uspořádání).

Důležité je, že nový model díky zejména hliníkové dietě výrazně redukoval své kilogramy. V závislosti na motorizaci je to až - těžko uvěřitelných - 325 kilogramů. O to více šokující je, že u všech motorizací se nepovedlo hmotnost udržet pod dvě tuny. A jak uvedeme v odstavci věnovanému jízdním vlastnostem, kilogramy jsou stále znát. A rozměry také - s málokterým autem se ve městě tak náročně parkuje jako s Audi Q7.

Na prostornost nebo málo luxusní interiér si nikdo stěžovat nebude. Interiér je doslova prošpikován luxusními materiály (ne všechno je v základní výbavě, za příplatky utratíte další desítky tisíc korun) a opět se potvrzuje, že ingolstadtský výrobce vnitřky svých nejdražších modelů umí špičkově.

Už třeba jenom tlustá akustická skla a jejich dojezd při zavírání - tady každý pozná rozdíl proti třeba Q5 či Q3. Krásná je plochá hlavice řadicí páky převzatá z Audi A8, na kterou si můžete pravé zápěstí pohodlně odložit a pomocí „čmárání” písmen zadávat třeba údaje do navigace (rozpoznávání funguje velice dobře).

Mimořádně komfortní jsou sedačky (řidičova i spolujezdcova má za příplatek 44 tisíc několik masážních programů), a také vzadu obrovské množství místa - pro nohy i pro hlavu. Na všech sedačkách se tak pohodlně rozvalí i stokilový dvoumetrový chlap. Prostorností Q7 překonává i A8 se základním rozvorem. Zadní sedačky se v případě zkoušeného sedmimístného uspořádání dají posouvat a upravit u nich můžete i sklon opěradla; třetí řada sedadel (výsuvná a sklopná pomocí tlačítka) je ale - jak to tak bývá - určena pro nouzové svezení na krátkou vzdálenost.

Zarazilo nás, že okna nejdou stáhnout delším podržením na klíčku, což je věc, kterou v parných dnech oceníte pár metrů před příchodem k autu, v koncernu Volkswagen zvládnou i vozy s cenovkou kolem půl miliónu (podle vyjádření českého importéra by to u nové Q7 mělo jít, nám se to opakovaně nepodařilo). Audi Q7 také nešlo klíčkem zavřít s nastartovaným motorem, což využijete párkrát v roce, když potřebujete rozpálené auto z 80 stupňů „vyklimatizovat” na polovičku. Ale budiž.

Kromě špičkového zvuku (příplatkový Bose s 19 reproduktory za 33 tisíc korun nebo pro ještě větší fanoušky Bang & Olufsen s 23 reproduktory a výkonem 1920 W za 176 tisíc) potěší infotainment celkově - přehledností, možnosti nastavení, grafickým výstupem atd. Jen stále nemůžeme přijít na chuť výsuvnému displeji, který sice opravdu v tomto rozložení přístrojové desky není kam zabudovat, z estetického (a částečně i praktického) hlediska nám to ale nevyhovuje. Výborný je grafický výstup přední a zadní kamery, a to i v noci.

Kola o průměru 21 palců byla ještě před pár lety vyhrazena buď konceptům pro autosalony, nebo jen malé hrstce automobilů (třeba první generaci Q7). O komfort odpružení jsme se obávali zbytečně; vzduchové pérování s několika režimy tuhosti (komfortní od sportovního bezpečně poznáte), a třebaže některé díry na silnici pocítíte, funguje výborně i na českých silnicích. Audi Q7 chybí agilita BMW X5 a terénní možnosti Range Roveru. Je to zkrátka stroj na rychlou dálniční jízdu než cokoliv jiného.

Podvozek se všemi koly nezávisle zavěšenými pomocí pětiprvkové nápravy není přehnaně houpavý, v zatáčkách ale jeho kilogramy pocítíte. Ne snad přehnaným náklonem (karoserie zůstává velice klidná), ale menší ochotou k zatáčení. Naopak - stabilita při vysokých rychlostech nad 200 km/h je příkladná. Stejně jako odhlučnění - aerodynamický, valivý či motorický hluk je i mezi prémiovými SUV mimořádně dobře utlumen.

Povedené je i naladění elektromechanického posilovače, které dává až překvapivou jistotu, nepřenáší rázy a ochotně se vrací do středové polohy. V tomto ohledu je pokrok proti první generaci evidentní.

Výhrady nebudete mít k osmistupňové automatické převodovce ZF, ostatně jediné volbě pro Audi Q7, která velice výrazně na poslední stupeň snižuje otáčky motoru při dálničních rychlostech. V případě potřeby můžete řadit i pomocí tlačítek pod volantem, v palubním menu se nabízí i „sportovní” režim, kdy motor drží otáčky déle než přeřadí.

Pro ilustraci: pružné zrychlení je opojné, ale vzhledem k rozměrům Q7 budete s méně výkonnými turbodieselovými sedany rychlejší. Pružné zrychlení 80–120 km/h dle našeho měření u dieselové Q7 zabralo 4,99 s, což je více, než za kolik tuto disciplínu zvládá Passat BiTDI (4,1 sekundy) nebo Audi A6 s šestiválcovým TDI (235 kW (320 koní) a 650 Nm) - 3,95 sekundy.

Motor se při českém dálničním limitu převaluje na 1700 (!) otáčkách, dva tisíce točí při tachometrových 150 km/h. Ve městě točí motor bez sebemenších protestů tisíc otáček a při 50 km/h tak jedete na sedmý rychlostní stupeň. Zpátky na dálnici: spotřeba při konstantní stotřicítce je 7,6 l nafty na 100 km, nejobvyklejší hodnotou ale bude minimálně 10 l.  Palivová nádrž má objem 75 l, což nabízí slušný akční rádius kolem 750 kilometrů.

Co dodat? Když rozebereme Q7 na hlavní části, pak jsou to téměř dokonalé prvky - motor, převodovka, systém pohonu všech kol, prostorný a hezky udělaný interiér... Jenže složením v pětimetrové, přes metr sedmdesát velké auto s hmotností přes dvě tuny (bez posádky a nákladu) se najednou z dokonalé skládačky stává vzpěrač, který chce být atletem. Ale o tom, že se v Česku Q7 bude mimořádně dobře prodávat, nepochybujeme. Ostatně bylo tomu tak i u první generace.