Test Audi A6 Allroad TFSI: Sametový křižník

Proč by si někdo koupil velké auto s velkým benzínovým motorem, zejména s dnešními cenami paliv? Vždyť do takového auta je lepší nafta, řeknete si možná. Navzdory tomu, co říkají normovaná čísla spotřeby, si po týdnu za volantem benzínového allroadu myslím, že je to výborná volba. Ale popořadě.

Přizvednutá a oplastovaná „a-šestka“ s označením Allroad je s námi na světě už od roku 1999. Přišla v druhé generaci modelu A6, takže stojíme před čtvrtou inkarnací tohoto modelu. Byla jedním z prvních „přizvednutých kombíků“ po Subaru Outback či AMC Eagle. A má dobře našlápnuto být univerzální variantou výborného auta, kterým je A6 jako sedan.

Zvenčí tedy samozřejmě nečekejte nic nového, vzhled tohoto modelu je znám už dlouho. Zajímavou kombinací však je černý lak s černými plasty kolem blatníků, ale stříbrným orámováním masky chladiče – vůz působí důstojně a elegantně a oplastování není rušivé. Designově výrazná zadní světla vypadají hezky a rozhodně si je s ničím nespletete.

Interiér je přesně tak kvalitně smontovaný, jak se na produkt z Ingolstadtu sluší a patří. Všechno pod prsty působí kvalitně, dobře se ovládá a systém dvou displejů tak, jak ho používá Audi, mi nesmírně vyhovuje.

Dolní displej trvale zobrazuje ovládání klimatizace, můžete si sem uložit pár zkratek např. na změnu stanice rádia, a když zadáváte cíl do jinak dobré navigace s výbornými daty o hustotě provozu, můžete tu prstem napsat klidně celé slovo najednou a vůz mu porozumí.

Musím však často sahat do nastavení jasu displejů. Stažený na nejnižší úroveň je v noci akorát, ale ve dne příliš tmavý, i když je venku pošmourno. Na polovině posuvníku je naopak příjemný ve dne, ale v noci mě displeje oslňují. Tohle u konkurence automatika zvládá lépe.

Méně se mi líbí také stříbrné lišty v interiéru, které za slunečného počasí hází do očí „prasátka“.

Tvrdší, ale slušně pohodlná sedadla v tomto případě sice nemají masážní funkci ani nastavitelné bočnice, ale dokážu v nich bez problémů přejet celou republiku – přesně tak, jak se na velké německé auto sluší.

Trochu zamrzí absence vyhřívání zadních sedaček, když i Hyundai či Kia takovou možnost nabízí, ale zase tu je čtyřzónová automatická klimatizace.

Nejsilnějším trumfem tohoto allroadu, a tedy i částí, která mě z celého vozu zaujala nejvíc, je však jeho technika. Označení 55 TFSI znamená třílitrový zážehový vidlicový šestiválec, dvouspojkovou převodovku S-Tronic a čtyřkolku quattro ultra, která při běžné jízdě pohání jen přední nápravu a tu zadní připojuje až ve chvíli, kdy je to potřeba. Samozřejmě ve snaze snížit vnitřní odpor pohonného ústrojí, a tak uspořit palivo.

Na papíře to zní jako něco, co by mohlo působit problémy, jenže Audi se povedlo celý systém odladit téměř k dokonalosti. V chování čtyřkolky nenacházím sebemenší nedokonalost, díky správnému nastavení řídící elektroniky tu v žádné situaci neexistuje dojem, že auto táhnou přední kola.

Dokonce i fakt, že je motor umístěn podélně před přední nápravou, se vývojářům podařilo docela úspěšně zamaskovat. Zejména díky příplatkovému natáčení zadních kol, které navíc funguje tak samozřejmě, že si ho ani nevšimnete.

Totiž, vystrčit nejtěžší prvek auta mimo rozvor náprav má neblahý vliv na jízdní vlastnosti a nebudeme si nalhávat, že tu není cítit rozdíl oproti mercedesům či BMW s klasickou koncepcí, ale přesto je jízda v allroadu příjemná, i když jezdím trochu ostřeji.

Právě proto, že rád jezdím svižně, nechávám mimo město allroad většinu času v jízdním režimu Dynamic, ale s převodovkou na D, nikoliv S. Má totiž vzduchové odpružení a v čemkoliv kromě Dynamicu mi přijde vůz příliš houpavý. Ve městě to není špatné, ale mimo něj ocením spíš lepší jistotu.

Té samozřejmě přidávají nizoučké bočnice 21″ pneumatik, které zároveň díky výbornému podvozku nejsou ku škodě jízdního pohodlí. Na druhou stranu, je to allroad, takže by člověk očekával třeba možnost bez obav přejet obrubník nebo jet po kamenité cestě, a na to by byla lepší kola o palec či dva menší s odpovídajícím způsobem vyšší bočnicí pneumatik.

Motor zaslouží chválu přinejmenším stejnou. Začíná to už startováním – startér točí rychle a člověku připomene dvanáctiválce, načež motor s jemným vyštěknutím naskočí a zhoupne celým autem.

Tohle umí jen velké podélně uložené motory a fanouškům aut tak dávají jednoznačně a velmi uspokojivě najevo, že se probudily k životu. Pokud mi dovolíte drobné odběhnutí, tak právě tohle je to, co mi bude na elektromobilech asi nejvíc chybět, až jimi jednou budeme jezdit všichni.

Zároveň ale allroad s tímto motorem nádherně ilustruje, v čem budou elektromobily lepší než spalovací auta – v jemnosti a klidu na palubě za jízdy. Tahle V6 je tak skvěle utlumená, že o ní při klidné jízdě téměř nevím.

A když trochu víc přidám plyn, její zvuk pod zátěží je velmi příjemný. Ne tak krásný, jako třeba „dva-devítka“ v současném Porsche Cayenne S nebo „dva-sedmička“ v mém někdejším Chrysleru Sebring, ale přesto se poslouchá hezky.

Dojem z jízdy trochu sráží převodovka, která nedokáže zamaskovat, že je dvouspojkovou skříní, nikoliv klasickým planetovým automatem. Je znát, kdy řadí, a neumí se rozjíždět tak plynule, jako právě planetový automat s hydrodynamickým měničem točivého momentu. Taková převodovka je v A6 k mání s dieselovými V6.

Ve standardním režimu D ji nechávám i proto, že tak při plachtění vypíná motor. Vůz je vybaven 48V mildhybridním systémem a právě schopnost zhasnout „vé-šestku“ při plachtění i v dálničních rychlostech je jednou z jeho největších výhod. Další je bleskurychlé a naprosto sametové následné startování, ke kterému vůz používá startér-generátor napojený na motor řemenem.

Je výsledkem této techniky nižší spotřeba? Týdenní průměr jsem měl 10,7 l/100 km, tedy hodnotu mému stylu jízdy, velikosti auta a objemu motoru naprosto adekvátní.

Nutno ovšem poznamenat, že stejným stylem jízdy zvládl přímý konkurent Mercedes-Benz E 400d All-Terrain, jehož vznětový šestiválec je řadový a má o dvě stovky newtonmetrů více, jezdit se spotřebou přesně o dva litry nižší. To samé by platilo i pro dieselovou verzi allroadu, se zážehovým motorem si však kupujete zmíněnou vrcholnou kultivovanost.

Závěrem zmíním jen slušnou schopnost poloautonomní jízdy na dálnici či výborné světlomety s technologií Matrix LED.

Nedokonalé chování převodovky či zmíněný nedostatečně přizpůsobivý jas displeje jsou jedinými dvěma skutečnými nevýhodami tohoto černého allroadu. Má skvělý interiér, sametový motor se slušnou spotřebou i schopný podvozek, který skoro potlačí nevýhodu motoru před přední nápravou. Jako celek je výborný.