Souboj roku: Alfa Romeo Giulia QV proti BMW M3

Oba rivalové dávají už na první pohled najevo své sportovní ambice. Nízká světlá výška, agresivně tvarované přední masky, velká kola nebo čtveřice koncovek výfuku, ze kterých se line zejména u italského stroje po překročení 4000 otáček neskutečný rachot.

U Alfy se mi moc nelíbilo napasování širokých předních světlometů na přední nárazník a koneckonců i jejich tvar. M3 vypadá uhlazeněji a kompaktněji, má hezčí zpětná zrcátka, naopak Giulia QV boduje karbonovými doplňky. Z tohoto drahého materiálu je střecha, kapota, zadní spoiler a kardan.

Giulia QV budila velkou pozornost všude, kam přijela. Je to tím vzhledem, nebo spíše faktem, že jich po Česku jezdí jenom pár? Podle mě jde o kombinaci obojího a tahle sportovní Alfa přitahuje jako rozžhavená žárovka noční můry. To M3, kterou jsme k testu dostali v zářivě žluté metalíze a s Competition paketem, rozhodně na silnicích není tak vzácné.

Otevřete dveře giulie a uvelebíte se v příplatkových karbonových sedačkách a v rukou stisknete tuhý volant s ideálním průměrem a červeným tlačítkem pro startování ve stylu Ferrari. Zmáčknete startovací tlačítko. Motor odladěný v Maranelu (má stejný zdvih a vrtání jako osmiválec z Ferrari California) vyštěkne a ustálí se na dunivém volnoběhu. Je jasné, že se budou dít věci.

Pak se podíváte na okolní plasty (velké kulaté kolečko za převodovkou má kvalitu víčka od PET lahve) nebo vyzkoušíte multimediální systém a nadšení ve vás trochu opadne - ale tohle jsou pro náruživé řidiče detaily.

A třebaže námi zapůjčené novinářské auto mělo najeto přes 30 tisíc kilometrů (což je u takovéhoto stroje, jako kdyby jeho soukromý majitel najel třikrát tolik), až na odchlipující se část obložení v interiéru v něm všechno fungovalo a třeba ani spojka se nemusela měnit.

To BMW M3 má kabinu profesorsky dokonalou, lepší je i výběr některých materiálů; snad jenom ten volant nám přišel s možná příliš tlustým věncem. Každopádně, z hlediska celkové kvality BMW svého italského soka poráží. Z M3 je o něco lepší výhled šikmo vpřed, giulia má tlustší A sloupky.

Zadní kola v Giulii QV roztáčí dvojnásobně přeplňovaný třílitrový vidlicový šestiválec naladěný na 510 koní (375 kW). Tuzemské zastoupení mělo dostatek odvahy novinářské auto vybavit manuální převodovkou. Tu M3 může mít rovněž, jak je pro demo auta obvyklé, opět je zde skvělé, i když pro některé řidiče trochu nudné, sedmistupňové M DCT (v případě automatu ZF máte v alfě osm rychlostních stupňů).

Stovku s tímto vrcholným motorem zvládne nová alfa za fantastické 3,9 sekundy. Nejvyšší rychlost činí 310 km/h. BMW M3 ve „zlatém” provedení nastoupilo k souboji se svým italským rivalem s paketem Competition, který celkový výkon zaokrouhluje na hodnotě 450 koní.

BMW M3 dovede zrychlit z klidu na 100 km/h za 4,2 sekundy a jeho rychlost je elektronicky brzděna při 250 km/h. Mimochodem: při 250 km/h máte u obou modelů zařazený pátý rychlostní stupeň. Motor alfy točí v tu chvíli 6200 otáček, v M3 je to 6900. Omezovač otáček ale u obou rivalů zasahuje na stejné hodnotě - při 7500 otáčkách za minutu.

Řadový šestiválec v M3 působí o něco výbušněji, jakkoliv na Alfu má výkonové manko 60 koní. Může za to i delší zpřevodování, kdy na „dvojku” jedete v QV rychlostí až 122 km/h (v M3 88 km/h), čtyřku v Alfě roztáhnete na 231 km/h (M3 - 210 km/h).

Při závodě ve sprintu na jeden kilometr za mírného deště vyhrálo BMW M3, bylo to ale do značné míry díky automatické převodovce. Tu může mít i giulia (stejně jako M3 může mít „manuál”), pro náročně zájemce ale doporučujeme přímo řazenou převodovku. Nebudete sice řadit tak rychle jako dokonale rychlé a přesné automaty, za volantem si ale užijete větší porci zábavy. Šestistupňová skříň v QV je přesná, spojkový pedál je přiměřeně tuhý a má dobrý chod. Proti M3 je lepší i delší zdvih plynového pedálu, což na limitu umožňuje sílu motoru lépe dávkovat.

Největší překvapení přichází při jízdě na mosteckém autodromu. Giulia QV je řidičsky zábavnějším autem, které vám dovolí v režimu Race s plně vypnutým ESP dojít až k jeho limitům, kdy vám dá více času než M3 a mnohem jednodušeji odsadí „zadek”. V Alfě Giulia QV se méně bojíte, protože víte, co auto na mokru udělá a její aktivní diferenciál funguje velice dobře, skvělé je i rozložení hmotnosti mezi nápravy (dokonalých 50:50, ale tím se chlubí i M3).

Je to do značné míry mechanická odezva, co dělá alfu tak skvělou. Z řízení máte lepší pocit než z M3 a limitů dosáhnete o dost snadněji. To samé platí i při jízdě na mokru, což jsme okusili na drsném asfaltu hoškovického letiště.

Na běžné silnici je o trochu příjemnější M3, která toho ani při rychlé dálniční jízdě nechce po řidiči tolik jako Giulia QV. Celkově je mnichovský stroj lépe využitelný pro každodenní ježdění, je o něco pohodlnější, s příjemnějším interiérem.

Giulia má systém pojmenovaný DNA pro nastavení tlumičů a odezvy od motoru - v režimu Race je kompletně vypnutá stabilizace a odezva na plyn je logicky nejlepší; režimy Neutral a Advanced Efficiency jsou zase vhodné na delší pohodové dálniční přesuny (nejde si ale nastavit jednotlivé režimy individuálně, což ostrá BMW umí), kdy lze spotřebu srazit pod hranici deseti litrů vysokooktanového benzínu. Dlouhodobě umí jezdit obě auta za zhruba třináct litrů, což není vůbec špatné.

Alfa Romeo je o nepodstatných 54 tisíc levnější, BMW ale nabízí pětiletou záruku, Alfa pouze tříletou. Za karbon-keramické brzdy dáte u Alfy 205 tisíc, v případě BMW je to 197 800 korun. Metalické laky karoserie přijdou na 24 tisíc, respektive 27 tisíc v případě italského soka. Základní výbava u obou automobilů je velmi dobrá, u obou soupeřů chybí navigace. Pro QV si lze dokoupit karbonové sedačky Sparco za 99 tisíc, mělo je i testované provedení.

Které auto je lepší? Na to je strašně obtížné odpovědět, poněvadž oba modely oslovují odlišnou cílovou skupinu, jakkoliv typickým majitelem bude někdo, kdo má rád rychlé sportovní sedany a nebojí se s nimi jet na okruh.

Ale pokud máme přeci jenom vybrat jednoho vítěze, což je v tomto případě podobná otázka jako když se vás někdo zeptá, které ze svých dvou dětí máte radši, bude to Alfa.

Je to auto vyvinuté s ryzím nadšením, které nejde zapsat do excelové tabulky. Fantastická Alfa Romeo Giulia Quadrifoglio Verde, ze které cítíme DNA Ferrari je vítězem tohoto srovnávacího testu i s tím rizikem, že po zbytek jejího života budeme vysedávat v servisech.