První jízda s BMW iX: Futuristické SUV, které dokáže překvapit

Písmenem divize „i” dnes v Mnichově označují elektromobily odvozené od běžných modelů, příkladem budiž iX3 nebo nedávná novinka i4 Gran Coupé.

Přesto se původní význam tohoto označení, které odkazuje na „inovace”, ani v aktuální nabídce neztrácí. Stejně jako karbonový hranáč na úzkých kolech i3 nebo placatý hybridní sporťák i8 před lety dokázaly rozvášnit debaty, abychom se na oba modely s odstupem času dívali docela jinak, má rovněž iX ambici překročit svou dobu.

BMW iX už svým vcelku obecným názvem naznačuje, že chce být jakýmsi konceptem na značkách a demonstrovat nový směr automobilky. Překvapit se mu vážně daří, a to i když ve své profesi střídám jednu automobilovou novinku za druhou...

Velikostně je iX nejblíže modelu X5, ovšem už proporcemi se liší od běžných SUV se spalovacími motory. Má dlouhý rozvor náprav, obrovská, až 23palcová kola, krátké převisy karoserie a dopředu posunutou kabinu. Podobně jako v o třídu menších elektromobilech typu Škody Enyaq je tak maximalizován prostor pro posádku a baterii mezi nápravami.

Možná přemýšlíte, kde že BMW pro takový vůz vzalo techniku. Jedná se o první vůz na zcela nové platformě. Jak to v moderním automobilovém světě bývá, právě nová platforma otevírá zcela nové možnosti, ať už co do detailů, technologií či pohonu. K tomu se však ještě dostaneme.

I tady najdete vertikálně členěné „ledvinky” v masce, které poslední dobou vzbudily emoce na jiných novinkách značky. Zde plní spíše designovou funkci. Zajímavostí je samoopravitelný lak na této masce, který se má zacelit po poškození například od kamínků. Plochou příď doplňují ostře řezané LED laserové světlomety, které právě spolu s maskou tvoří naštvaný výraz.

Když to spojíte s neobvyklými proporcemi, jde vážně o zvláštní auto, na které si musíte zvyknout. Budí různorodé emoce a nezbývá mi než říci, že čím delší dobu jsem s autem strávil, tím jsem jeho křivky chápal snáze a naživo rovněž působí mnohem lépe než na fotkách. Prvky s nezvyklým bronzovým vzhledem nebo zapuštěné kliky jsou v tom celém už spíše detaily.

V BMW tvrdí, že iX navrhovali opačným směrem, tedy zevnitř ven. Primární pro vývojáře a designéry měl být interiér, kolem kterého až poté začal vznikat exteriér.

Těžko povědět, jestli to lze říci takto zjednodušeně a zda-li je to vůbec pravda, ale něco na tom bude. Po usednutí dovnitř jsem totiž chvíli jen tak zíral. Máte pocit, že sedíte na autě, nikoli v autě. Skvělý je totiž výhled díky nízké palubní desce.

Přiznávám, že interiér mě dostal svou jinakostí, která přitom dává smysl. Celková architektura je velmi vzdušná, svěží. Interiér je prostorný i fakticky, těží například z ploché podlahy.

Použité materiály v čele se semišem a textilem místo kůže jsou vysoce kvalitní. Už jen ty výplně dveří – netvoří je několik horizontálních linií, ale v našem případě světle modrý semiš se line od okna až pod řidičův loket. Cit k detailu je vidět třeba i na head-up displeji, který nepotřebuje rozměrný plastový díl na palubní desce.

Mimochodem, dveře se otevírají na stisknutí tlačítka, kliku zde cestující budou marně hledat často, ale poučení majitelé si pro to určitě najdou nějakou rychlou frázi. Navíc to funguje bez problému, tlačítkem se dveře jen odjistí a poté už je vše „postaru” – tedy automatické otevírání a zavírání ve stylu Mercedesu EQS se zde nekoná.

Dvě věci mi subjektivně přijdou možná až příliš jinaké – jde o volant podivného tvaru a ovládací prvky připomínající diamanty. Jinak ale žasnu třeba nad středovým panelem, který vypadá prostě skvěle, tlačítka na dřevěném dekoru umně schovává, přitom je lze stisknout spolu s celým panelem. BMW si zalouží pochvalu také za to, že palubnímu systému iDrive ponechal typické fyzické kolečko.

Celý zmíněný iDrive je zcela nový. Vzhledem k tomu, že jsem předchozí generace chválil takřka stoprocentně, měl jsem trochu obavy, aby se něco nepokazilo, ale i u tohoto systému, zde se zakřivenou obrazovkou, chválím intuitivnost, grafiku či rychlost odezvy.

Na samostatný článek by pak vyšly různé technologické vychytávky. Jmenuji horké novinky jako je palubní kamera namířená do interiéru vozu, která rybím okem zaznamenává pokusy o krádeže nebo vám udělá selfie. Auto se třeba také učí manévrování v garáži, aby poté zaparkovalo samo, panoramatické okno lze ztmavit stisknutím tlačítka...

Během první zkušenosti mě ale stačil doslova pohltit audiosystém. Mám rád kvalitní ozvučení a libuji si třeba nad věrnou reprodukcí od firmy Mark Levinson v Lexusech, kterou jsem dosud spolu s ozvučením Bespoke v Rolls-Roycech považoval za vrchol. Bowers & Wilkins to ale v BMW iX posunul ještě dále.

Takzvané 4D ozvučení, které znamená fyzickou basovou odezvu díky segmentům v sedadlech, má třeba i Mercedes třídy S, ale tady je podstatně lépe sladěno s hudbou. Středové reproduktory jsou pokryty diamanty a celý soubor 30 reproduktorů je naladěn do detailu přesně pro interiér vozu. Výsledkem je hluboký zvukový zážitek, který lze bez nadsázky srovnat s nejmodernějšími multikiny.

Na trh vstupuje iX se dvěma motorizacemi, vždy se dvěma elektromotory a tedy pohonem všech kol. xDrive40 nabídne 240 kilowattů/326 koní, testovaná silnější varianta xDrive50 pak umí až 385 kW/523 k systémového výkonu.

Co je možná ještě zajímavější, maximální točivý moment se tehdy vyšplhá na 765 newtonmetrů. Výsledkem je zrychlení z nuly na stovku za 4,6 sekund. Nelze čekat podobné absurdity jako třeba za volantem Audi RS e-tron GT, ale i tak je akcelerace 2,6 tuny těžkého SUV opravdu suverénní.

A i když nemá dvoustupňovou převodovku, neztratí se ani při dálničních rychlostech, kde bych dynamiku už srovnal s takovým silnějším šestiválcem.

BMW iX je také dalším elektromobilem, který i přes svou vysokou stavbu využívá velmi nízkého těžiště. Vzduchové odpružení se díky tomu nemusí tolik přizpůsobovat náklonům a může být nastaveno příjemně pohodlně, i přes obrovská, těžká kola.

Vůz také těží z tuhé karoserie vyztužené karbonovými vlákny, odpružení se tak má do čeho opřít. Nejvíce to však vynikne mimo město, některé nástrahy v historickém centru o sobě přece jen daly vědět.

Nízké těžiště je také znát v zatáčkách, kde iX dokáže udržet překvapivě vysoké tempo, to vše při obdivuhodné stabilitě. Přesto je to docela jiný zážitek než třeba v X5, která na poměry segmentu dokáže řidiči zprostředkovat nějaké informace. iX se i za těchto okolností v tom všem tichu a pohodlí snaží spíše šoféra izolovat.

Nabízí se tak vrátit o pár odstavců výše, kdy jsem pocit po usednutí do interiéru popsal jako žuchnutí do pohodlného gauče v obýváku. Umění iX je v tom, že i když nasadíte opravdu vysoké tempo, zvládá jej s naprostou lehkostí na jakémkoli povrchu.

Jen zábavu v takovém přesouvání osobně nevidím – což ale u elektrického SUV jako problém rovněž nespatřuji. Platí ale, že 523 koní je tu spíše pro nadhled, rezervu, než jako výzva pro řádění na zakroucených silnicích.

Jednotlivé automobilky se od sebe liší v přístupu k ovládání rekuperace brzdné energie. Řešení BMW mě neštve, ale ani mi zcela nevyhovuje. Jednu ze tří úrovní, která funguje po puštění akcelerátoru, lze nastavit jen v menu – chybí pádla pod volantem pro rychlý přístup.

Adaptivní úroveň rekuperace dle mapových podkladů a radarů auta mi pak osobně v principu vadí a iX není výjimkou, naštěstí není defaultně nastavena po startu a používat ji tak nemusíte.

Pro takto velké a silné auto je zapotřebí velká baterie, čehož se v případě iX dočkáte. Testovaná výkonnější varianta má využitelnou kapacitu bateriového balíčku 105 kWh. To by dle přísnějšího protokolu měření WLTP mělo vystačit na 549 až 630 kilometrů. V realitě to bude nejspíš o něco méně, ale to si troufnu potvrdit až po delším soužití.

Během dlouhých cest, kdy se vyplatí zastávka u rychlodobíjecí stanice se stejnosměrným proudem, lze nabíjet až do výkonu 200 kW. Baterie modelu xDrive50 se tehdy nabije z 10 na 80 procent za přibližně 35 minut.

Upřímně bych se nyní, po pár hodinách za volantem novinky, nerad dopouštěl předčasných závěrů. Shrnutí si nechám až na tradičně celotýdenní soužití. Ačkoli však mám v portfoliu BMW coby mladý staromilec největší radost z takové řady 2 kupé nové generace, která se obloukem vrací k těm úžasným šestiválcovým kompaktům minulosti, musím prozatím uznat jedno.

BMW iX mě dokázalo opravdu zaujmout způsobem, jaký jsem dlouho nezažil. A přesvědčit, že mi zrovna v rukou přistálo auto z budoucnosti.

Ukazuje také, že co do dynamiky, dojezdu, nabíjení a jízdních vlastností se elektromobily včetně těch nejdražších postupem času budou srovnávat v zážitek, který nebude snadné po řidičské stránce odlišit. A právě tady nastupují všechny ty materiály a odlišné pojetí detailů, na které se posádka včetně šoféra zaměří snáze.

Na přímé konkurenty, tedy elektrická SUV vyšší střední třídy postavená na nových základech umožňujících podobnou dynamiku jízdy a nabíjení, navíc ještě čeká.