Na dostřel luxusní A8. Test Audi A6 Avant 50 TDI quattro

A6 Avant přesně zapadá mezi menší A4 (třída superb, passat) a luxusní A8. Blíž má svým jízdním projevem, nabízeným komfortem a nabídkou motorizací k Audi A8, v tomto případě ovšem s praktickou karoserií. Není to auto, které by za vás někdo řídil, ale svým projevem se velmi blíží tomu, co nabízí nejdražší model z nabídky ingolstadtské automobilky. Stručně řečeno: nová A6 Avant nejenže skvěle vypadá (až na příšerně vypadající zaslepené koncovky výfuku), až na jednu výtku uvedenou níže také výtečně jezdí.

Unitř by vás neměl překvapit luxusní interiér, přesně takový, jaký Audi umí. Místa pro posádku je také dostatek a tísnit se nebudete ani vzadu. Zavazadelník nabízí slušných 565 litrů, dobře přístupných, s nízkou nakládací hranou.

Audi použilo dvě obrazovky ve stylu Porsche Panamera. Grafika je přehledná a moderní, ovládání snadné, jakkoliv stále chybí přirozená haptická vazba. Příjemné je, že můžete při ťuknutí na nabídku nechat přehrát zvuk a obrazovka v tom místě jemně zavibruje, a i když to není úplně dokonalé, pomáhá to. A minimalistický interiér vypadá skvěle.

Namísto logičtějšího označení 30 TDI je testované auto označeno marketingově možná zajímavějším 50 TDI, pětilitr ale pod kapotou opravdu nečekejte. Jde o dobře známý třílitrový šestiválec s jedním trubodmychadlem a výkonem 210 kW (286 koní). Jde o v tuto chvíli nejsilnější pohonnou jednotku pro Audi A6, na výběr máte mimochodem výhradně vznětové motory, které jsou i přes současnou politickou hysterii v konečném důsledku (SCR, DPF atd.) velmi čisté a ekologické.

Samotný motor je velice příjemným společníkem, u kterého vrchol točivého momentu (příjemných 620 Nm) nastupuje těsně pod hranicí dvou tisíc otáček a pak dovede A6 velice nenuceně zrychlovat až k omezovači ve 250 km/h. Standardem pro všechny verze kromě základního čtyřválcového dvoulitru je osmistupňová automatická převodovka a pohon všech kol quattro.

Převodovka řadí jemně, nevadí jí popojíždění a celkově o její činnosti ani nevíte, a tak to má být. Ještě při 130 km/h jste na nejvyšší stupeň hluboko pod 2000 otáčkami (konkrétně 1750) a při zmiňovaných dvou tisících už jedete 150 km/h.

Problémem je, když chcete vyrazit rychle z místa, třeba když vyjíždíte na silnici, kde není moc velký rozestup mezi jedoucími auty. Zde A6 zklamala; souhra převodovky a motoru, jehož turbodmychadlo ještě není roztočené, je překvapivě slabá. Při jízdě se lze občasný letargický projev převodovky účinně eliminovat přepnutím do sportovního režimu nebo řazením „pádly” pod volantem.

Samotný podvozek se i na dvacetipalcových kolech chová velice kultivovaně, a třebaže občas neodfiltruje nerovnost úplně jemně, jako celek funguje velice dobře. Jistotou je pak lehce sterilní, ale v této třídě nutné neutrální naladění.

BMW řady 5 kombi se nadšencům řídí o chlub lépe, protože vám dá mírně pocítit hravost zadní nápravy. S ohledem na fakt, že oba modely jsou určeny zejména pro dlouhé dálniční přesuny, není si na co stěžovat. V případě Audi pak pomáhá příplatkový systém natáčení zadních kol, který „zkracuje” zatáčky i poloměr otáčení.

Audi A6 Avant je přesně takové, jak si jej představujete - drahé, pohodlné kombi s omezenou nabídkou motorizací (což se v příštích měsících změní). Krom výše uvedených dvou nedostatků a hmotnosti blízké dvou tunám nás nezklamalo nic. Snad jen na pořizovací cena a cena příplatkových prvků, ale s tou se u německých prémiových modelů tak nějak počítá.