Je opravdu sportovní? Test Škody Kodiaq Sportline

Nejdřív si vůz představíme po technické stránce. Jde o standardní Škodu Kodiaq s nejsilnějším motorem 2.0 TDI, dvouspojkovou převodovkou DSG a pohonem všech kol. Stejné auto jsme už jednou v testu měli. [celá zpráva]

Výsledek testu byl překvapivý. Automobil je to velmi dobrý, ale nárůst výkonu proti slabší verzi (110 kW) není tak citelný, aby dokázal ospravedlnit nárůst ceny. Nyní, když jsme ho měli v ruce znovu, všechno to, co jsme napsali před několika měsíci, můžeme ještě jednou podepsat.

Překvapivé na autě je to, že se vlastně jako sportovní nechová. Je to příjemné rodinné auto, které nabízí silný motor. Jeho výhodou je to, že se nenechá utahat ani ve vysokém zatížení a dálniční cesty jsou pro něj naprostou lahůdkou.

Ovšem horší je to tam, kde je zapotřebí často zrychlovat, rychle přehazovat nohy plyn-brzda-plyn a vůbec využívat motor ve všech spektrech otáček. Tady se najednou neukazuje motor jako extra dychtivý pro sportovní vyžití.

Může za to silná potřeba elektroniky tlačit otáčky do nejnižších mezí, velmi často je lepší nastavit sportovní mód, stejně jako na tak velký a těžký automobil nedostatek nadbytku výkonu. Je ho tak nějak akorát, ale prostě není cítit, že by řidič měl někde nějakou rezervu. Označení sport si tak lze v tomto případě škrtnout. A to, co říkáme o motoru, platí i o velmi houpavém podvozku.

Pojďme zjistit, co vlastně Sportline znamená, když se pod kapotou vlastně nic nového nestalo. Bohužel je to jako obvykle jen vizuální paket. A pěkný vizuální paket.

Černá mřížka chladiče autu vyloženě sedí. Stejně tak jsou pěkná i černá zrcátka, lízátko na nárazníku nebo lakování bočních lišt v barvě vozu.

Když jsme u barvy… Už při prvním pohledu se mohou zájemci rozdělit na dva tábory – jednomu se šedá barva s označením Steel líbí, druhému přijde mírně řečeno divná. Na Škodě Octavia RS vypadá tahle barva docela pěkně, u kodiaqu jsme se častěji setkávali s první reakcí typu „To stříkli jen základovkou?“

Pojďme se podívat do interiéru, kde jsou nejvýraznějším prvkem výbavy Sportline velká sportovní sedadla s integrovanou opěrkou hlavy. Bohužel označení sportovní je spíše jen ´na oko´. Jsou přibližně stejně rozměrná a drží tělo stejně jako klasické sedačky. Opěrka hlavy je dál než klasická vysouvací, takže se řidič nemůže pohodlně opřít při dlouhé jízdě.

Jinak je tu pár dalších detailů, jako je karbonová lišta na přístrojové desce, tříramenný volant nebo hliníkové kryty pedálů.

Kolik chce Škoda za nejvyšší výbavu, která vlastně existuje? Nemalou sumu - 1 035 900 Kč. Víc už vlastně nemůžete mít. Možná nějaké drobnosti, jako třeba dvacetipalcová kola, panoramatickou střechu, sklopné tažné zařízení (vše jsme v testovacím voze měli) nebo třetí řadu sedadel za standardní příplatek 19 500 Kč.

Závěr? Stejně jako v minulém testu, kde jsme řekli, že nám nepřipadá úplně smysluplné připlácet 60 000 Kč za silnější motor, pokud nejezdíte každý týden trasy Praha – Mnichov – Praha, ani dalších 60 000 Kč za Sportline (tedy za dramatičtější masku chladiče, jiná kola a přední sedadla, která nejsou ani sportovnější, ani pohodlnější) není úplná výhra.