Článek
Čeho je na světě spousta a podle nejedné vize budoucnosti toho bude čím dál víc? Nemáme na mysli odpadky, nýbrž mořskou vodu. A vědecký tým Chung-ťia Taje, pracující na Stanfordské univerzitě, přišel na způsob, jak z ní vyrábět palivo.
Ovšem nikoliv pro konvenční auta, nýbrž pro vozy třídy FCEV, Fuel-Cell Electric Vehicle, tedy elektromobilů s pohonem na vodíkové palivové články. Jinými slovy, dokázal vyvinout elektrolýzou vodík ze slané vody.
Dosud využívané elektrolyzéry, tedy přístroje k výrobě vodíku z vody elektrolýzou, vyžadují použití čisté vody. S mořskou vodou anoda (kladná elektroda) zkoroduje za pouhých 12 hodin tak, že se zcela rozpadne.
Toyota Mirai je jedním z mála komerčně dostupných aut na vodík.
Podle tiskové zprávy Toyoty vědci na anodu nanesli vrstvy záporných nábojů, které odpuzují kationty chloru ve slané vodě, a tak korozi zásadně zpomalí. Tak, že životnost anody je více než tisíc hodin. Hlavní součástí povrchové úpravy anody je síran nikelnatý.
První testy proběhly v laboratoři s regulovaným průtokem proudu, ale pak proběhly i zkoušky v sanfranciské zátoce s elektřinou ze solárních panelů, a tedy s nestálým proudem. V obou případech systém fungoval, a to do jisté míry i proto, že novinka je poměrně snadná na instalaci - vezmete existující elektrolyzér a běžnou anodu vyměníte za speciálně upravenou.
A proč je vodík zajímavý? Elektromobily, které si vyrábějí elektřinu ve vodíkových palivových článcích, jsou totiž podle řady názorů lepší verzí čisté mobility než elektromobily s bateriemi. Je totiž možné jejich zásobu paliva doplnit za výrazně kratší dobu, než trvá nabíjení baterie. Elektrolýza, která používá „zelenou” elektřinu, je nejekologičtější způsob výroby vodíku.