Článek
Řada evropských zemí provoz automobilu daní dle nějaké metriky. Např. podle emisí CO2 anebo objemu či výkonu motoru musí motorista kromě pořizovací ceny vozidla, již zatížené daní z přidané hodnoty, zaplatit ještě registrační daň. Anebo pak každý rok silniční daň či daň z provozu vozidla.
Jak to nazvete, je úplně jedno, podstatné je, že řidič si koupí auto, z jeho ceny zaplatí DPH, pak si ho musí pojistit a pak ho provozuje, což znamená servis, náhradní díly a v neposlední řadě palivo. To všechno je zdaněno minimálně daní z přidané hodnoty a v případě paliva ještě spotřební daní, která je např. v ČR součástí základu pro výpočet DPH.
Chcete-li si u nás koupit starší auto, které neplní buď žádnou emisní normu Euro, anebo plní Euro 1 či 2, musíte navíc zaplatit tzv. ekologický poplatek. Ten je však spíš daní, protože do definice poplatku mu chybí protihodnota - nic za své peníze reálně nedostanete.
Stát si od této „ekodaně”, když ji v roce 2009 zaváděl, sliboval snižování průměrného věku vozového parku v České republice. Jenže podle Sdružení automobilového průmyslu byl v roce 2009 průměrný věk aut v ČR 13,65 roku, zatímco v roce 2017 to bylo dle Svazu dovozců automobilů 14,62 roku.
Před několika dny oblétla nejen Facebook tabulka s titulkem „Návrh ekologických poplatků a silniční daně”, která nastiňovala dva scénáře možného vývoje budoucnosti. Ve tvrdší variantě by nově zavedená silniční daň znamenala, že člověk s autem plnícím normu Euro 3 by každoročně kromě pojistného platil 4 000 korun státu.
PONDĚLNÍ HEJTÍK: Podle principu padajícího 💩 vám taky vylepším den 😁 protože SVĚT MOTORŮ otiskl takovou nepěknou...
Posted by My Classic Ride by Ondrej Hajek on Monday, 26 March 2018
Tuto tabulku otiskl Svět motorů. „Ministerstvo dopravy si nechalo vypracovat studii, jak zrychlit obnovu vozového parku. Externí konzultační firma poslala návrh, který by motoristy s průměrným platem nemile překvapil,” komentuje časopis zmiňované částky.
O ničem takovém neuvažujeme, říká ministerstvo
Psali jsme na ministerstvo dopravy s žádostí o komentář, nebo aspoň o stručné potvrzení, či vyvrácení výše uvedených informací.
„Informace nejsou pravdivé, protože ministerstvo dopravy v tuto chvíli o ničem takovém neuvažuje,” odpověděl e-mailem Zdeněk Neusar z tiskového oddělení MD.
Přesto však je analýza, jak „prostřednictvím daní a poplatků podpořit rozvoj tzv. čisté mobility (zejména pak elektromobility)” zpracovávána, píše Neusar dále v e-mailu. „Skutečností totiž je, že v řadě evropských zemí (...) taková opatření fungují (...) a mají motivační účinek pro majitele vozidel, aby nakupovali elektrická, případně jiná nízkoemisní vozidla,” vysvětluje.
Tato opatření k podpoře čisté mobility ovšem automobily kategorizují podle emisí CO2, tj. podle jejich spotřeby paliva. Na tomto základě jsou vozy řazeny do kategorií a podle toho se platí daně, ať už jednorázové při registraci nebo každoroční.
Normy Euro však s emisemi CO2 nemají vůbec nic společného. Regulují emise látek skutečně škodlivých lidskému zdraví, tj. oxidu uhelnatého, uhlovodanů, oxidů dusíku a pevných částic.
„V tuto chvíli ministerstvo dopravy žádnou zpracovanou studii ještě k dispozici nemá, a nemůžeme tudíž ani sdělit jakákoliv konkrétní čísla spojená s těmito úvahami. Na zmiňované analýze se teprve začalo pracovat. Pro ministerstvo dopravy ji zpracovává Centrum dopravního výzkumu. Předpoklad dokončení této studie (...) je až konec příštího roku,” uzavírá e-mail Zdeněk Neusar.