Volvo slaví, před 90 lety vyrobilo první automobil

Volvo proslulo výrobou aut s vysokou úrovní bezpečnosti. A to platí dodnes, jakkoli se občas ozývají hlasy, že současná auta mají úroveň ochrany posádky při nárazu prakticky vyrovnanou.

Stačí totiž, aby byl náraz vedený jinak, než jak to požaduje nezávislá organizace EuroNCAP, a hle, najednou jsou mezi auty až překvapivé rozdíly. Typicky nedávný čelní náraz vozu s velmi malým překrytím. A právě tady Volvo ukázalo, že bezpečnosti aut rozumí více než jiní výrobci, včetně těch prémiových.

Přesuňme se však o 90 let zpět. Píše se rok 1927 a na svět přichází nová automobilová značka z dalekého severu. Za jejím vznikem stojí dva pánové, Švédi Assar Gabrielsson a Gustaf Larson. Plány na výrobu automobilu střádají již od roku 1924. Konkrétnější podoba se začíná rodit v září téhož roku. Larson na voze pracoval v době svého osobního volna. Dělo se tak v jeho domově ve Stockholmu, kde se pravidelně scházel s najatými mladými inženýry.

V červenci roku 1926 bylo hotové kompletní šasi nového auta. Finanční stránku věci si vzal na starosti Gabrielsson. Právě on přišel s nápadem předvést ještě předvýrobní vzorky bohatým finančníkům ve snaze je zaujmout. Vznikla proto série deseti aut určených pro jízdní zkoušky. Devět z nich s otevřenou karoserií, zbytek byla verze s pevnou střechou. Všechny vozy vznikaly ve Stockholmu u firmy AB Galco.

Vzhledem k uvedenému je proto trochu s podivem, že první Volvo, již zmíněný model ÖV4, bylo založeno na konstrukci původem z Ameriky. Důvodem je jeden z inženýrů projektu Jan G. Smith, který předtím, než začal pracovat pro Larsona a Gabrielssona, získával své zkušenosti při konstruování aut v USA. Do Švédska se následně vrátil v roce 1924.

Traduje se, že když s úplně prvním prototypem vyjížděli poprvé z montážní haly, jeden z inženýrů, Eric Carlberg, zařadil první převodový stupeň celkem ze tří pro jízdu vpřed, jenže místo dopředu se auto vydalo dozadu.

Příčinou nebyla chyba v převodovce či její montáži, ale v ozubeném soukolí diferenciálu zadní poháněné nápravy, které konstruktéři namontovali špatně. Tato chyba pak způsobila, že představení vozu se o den opozdilo. Kdyby se montáž diferenciálu povedla hned napoprvé, mohli jsme si letos 90 let značky připomínat o den dříve.

První Volvo poháněl zážehový čtyřválec o objemu 1940 cm3. Maximální výkon činil 28 koní, tedy 21 kW při 2000 otáčkách za minutu. Byla-li rovná silnice dostatečně dlouhá, dokázal se vůz rozjet na rychlost 90 km/h. Volvo ovšem kupujícím doporučovalo cestovat nanejvýš šedesátikilometrovou rychlostí.

Vůz jezdil na 20palcových kolech s dřevěnými loukotěmi. Kabina pojala pět pasažérů včetně řidiče, kteří nastupovali čtyřmi bočními dveřmi.

Vůz existoval ve dvou verzích karoserie. Otevřené a uzavřené (označovala se PV4), tedy se střechou. Prvně jmenovaná stála v době uvedení 4800 švédských korun. Uzavřená byla o dost dražší, vyšla na 5800 švédských korun.

V prvním roce produkce se nakonec podařilo prodat pouhých 297 aut. Dle Volva za tím stála i relativně pomalá výroba, která měla za cíl vysokou kvalitu montáže následovanou pečlivou výstupní kontrolou.

Ve druhém roce výroby, tedy 1928, bylo v plánu zhotovit 500 otevřených a stejný počet uzavřených verzí. O uzavřené byl však navzdory výrazně vyšší ceně poněkud větší zájem, s čímž tvůrci původně nepočítali. Museli tedy své původní plány poněkud pozměnit.

Novinkou se stala varianta Special, postavená na základě uzavřené karoserie PV4 (šlo o zkratku PersonVagn – osobní vůz se čtyřválcovým motorem). Vyznačovala se prodlouženou kapotou, užšími sloupky čelního skla, zadním oknem ve tvaru trojúhelníku a také nárazníky, které se staly standardním vybavením.

Příplatkovou výbavou byly nově přední brzdy, přičemž jejich pořízení znamenalo přihodit navíc 200 švédských korun. Později byl od auta odvozen také těžší užitkový vůz označený Type 1. V té době již šasi vozu sloužilo celé řadě menších pick-upů.

Klasický náklaďák byl přitom v plánu již od roku 1926. A jak se ukázalo, bylo to rozhodnutí správné, neboť tato verze nakonec prodejům dominovala. Časem na jejím základě vznikl vůz pro přepravu více osob, který bychom dnes označili jako mikrobus. V roce 1928 vzniká první zahraniční filiálka značky, a sice Oy Volvo Auto AB ve finských Helsinkách.

Rok 1929 je v aktivním životě prvního Volva rokem posledním. Celkem vzniklo 996 aut, což není moc daleko od předpokládané tisícovky vozů. Náhradou za ÖV4 se stala řada PV650, poháněná již řadovým šestiválcem. Je krásné vidět, jak se historie opakuje. Vždyť řadové šestiválce Volvo nabízelo ještě docela nedávno v řadě S80 či původní XC90.

Co vlastně značí název Volvo? Jméno pochází z latiny a znamená „valím se“ nebo „kutálím se“. Značka Volvo byla oficiálně registrována v roce 1915. Šlo o jakousi pobočnou firmu společnosti SKF (Svenska Kullagerfabriken AB) neboli fabriky na kuličková ložiska. Tato rovněž světoznámá firma, která je v současnosti dodavatelem pro celou řadu automobilových výrobců, byla založena už v roce 1907. I ona má tedy letos výročí, a to 110 let.

Důvod, proč se Volvo stalo sesterskou firmou SKF, byl takový, že výše zmínění pánové, zakladatelé Volva Assar Gabrielsson a Gustav Larson, pro SKF pracovali. Gabrielsson coby obchodní manažer, Larson zastával funkci technika inženýra.

Zmiňovaná „posedlost“ Volva vyrábět bezpečná auta má svůj prapůvod už v této době. Impulzem k tomu byla smrt Gabrielssonovy ženy, která tragicky zahynula při autonehodě.