Článek
„Warholova rodina pochází z tohoto kraje a jsme na něho hrdí,“ říká místní obyvatelka. Na nedaleké zastávce autobusu ve tvaru slavné Cambellovy polévky se však už vyřádili pouliční „kolegové“ slavného autora.
Zdejší muzeum vzniklo v roce 1991 jako první na světě a dodnes je jediné v Evropě. Druhé vzniklo v americkém Pittsburghu.
Rodinu vyhnala bída
Warholovu rusínskou rodinu vyhnala do Ameriky bída. Otec Andrej odjel do Spojených států ještě před první světovou válkou a manželka Júlia ho následovala po válce. Andy a jeho starší bratři se narodili v Pittsburghu. Otec pracoval v dole a zemřel poměrně mladý v roce 1942.
Andy se narodil jako Andrew Warhola. Vystudoval Pictorial Design na Carnegie Institute of Technology v Pittsburghu a následně se přestěhoval do New Yorku. Tady si změnil jméno na Andy Warhol. Pracoval jako náborový grafik pro magazíny Vogue, Seventeen, The New Yorker, Harper’s Bazaar, pro firmy Tiffany, Bonwitt Teller a obchod s obuví L. Miller.
Začátkem padesátých let za ním do New Yorku přijela matka. V roce 1962 vznikla první díla Warholovy pop-artové éry – plechovky Campbellových polévek a symbol dolarových bankovek. Věnoval se také filmové tvorbě a vydavatelské činnosti.
Polévka nakonec stála 11,8 miliónu dolarů
Jeden z prvních tisků Campbellových polévek koupil herec Denis Hopper za 75 dolarů. Za osm let se už prodával za 60 tisíc dolarů a v roce 2006 se vydražil za 11,8 miliónu dolarů.
Silver Factory, Warholův ateliér v New Yorku, fungoval od roku 1963 do roku 1968. Stal se místem setkávání hudebníků jako Lou Reeda, Boba Dylana, Micka Jaggera a členů kapely The Velvet Underground. Natočil zde své nejznámější avantgardní filmy, jako jsou Sleep, Eat, Empire State Building nebo Chelsea Girls.
Andy třetí mluví výborně česky
Muzeu v Medzilaborcích hodně pomáhal Andyho bratr John Warhola, který zemřel před dvěma lety. Zajel sem také jeho syn Donald s českou manželkou Jarkou a s jejich šestiletým synem Andym třetím, který skvěle ovládá češtinu.
Vystavená díla zapůjčili od Nadace Andyho Warhola pro vizuální umění v New Yorku i od soukromých sběratelů, některá patří muzeu. Mezi nejstarší se řadí dvě serigrafie Campbellových polévek z roku 1969, portfolio deset nejznámějších Židů 20. století (například Franz Kafka, Golda Meirová, Albert Einstein, George Gershwin, bratři Marxové, Sarah Bernhardtová), portfolio Ladies and Gentlemen a portfolio Flowers.
Část expozice připomíná rodinu a soukromé památky krále pop-artu. Nechybí tu třeba košilka, v níž křtili Andyho i jeho bratry. „Byla to chudá rodina a peněz nebylo nazbyt,“ říká lektorka Jarmila Suchá. Jsou zde vystaveny také Andyho brýle, fotoaparát či magnetofon.
Když namaloval symbol dolarových bankovek, rád říkával, že miluje, když peníze visí na zdi. Dolarový znak udělal v různých sériích a barvách. „Je sedm dolarových znaků od Warhola, ale v této barevné sestavě pouze jediný. Ten je u nás, a proto je to unikát,“ dodala Suchá.
Atentát den před Kennedym
Spisovatelka a feministka Valerie Solanasová v roce 1968 po vzájemné hádce třikrát vystřelila na Andyho. Utrpěl vážné zranění vnitřních orgánů, ale přežil. Do konce života musel nosit zpevňovací korzet. Hlavně se stal mnohem opatrnější ve vybírání svých přátel.
Shodou okolností se střelba odehrála den před atentátem na Roberta Kennedyho, jemuž Američané říkali Bobby, a který se ucházel o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu. „Ještě vtipkoval, že on to na rozdíl od Bobbyho přežil,“ dodala lektorka.
Osudnou se mu stala operace žlučníku
Warhol zemřel 22. února 1987. Po banální operaci žlučníku u něj nastaly komplikace, krvácení do dutiny břišní a zemřel v důsledku embolie plic. Jeho obdivovatelé dodnes litují, že na Slovensku nikdy nebyl. Jeho bratři a jejich děti Československo, resp. Slovensko po roce 1989 navštívili.
Aby nezapomněl, jak vypadá
Sítotisk mu umožňoval dělat 300 až 500 originálů. V muzeu je například k vidění velká série květů Flowers Black and White, kde použil ruční kolorizaci. Ze série Americká smrt je zde například elektrické křeslo ze Sing Singu. Ze symbolů komunismu je v Medzilaborcích červený (rudý) Lenin z roku 1987, jedno z jeho posledních děl. Dělal hodně autoportrétů. „Abych nezapomněl, jak vypadám,“ odpověděl Andy na otázku, proč jich dělá tolik.
Diamantový prášek použil v případě portrétů celebrit, většinou z politické, kulturní, ale také sportovní sféry. Mezi zajímavosti patří například portrét hokejisty Waynea Gretzkého či obraz bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera, pod který se podepsali Warhol i Carter.
Muzeum vlastní také jeho originální sako z hadí kůže, které velmi rád nosil.