Paraziti v nás – téma, o kterém se příliš nemluví

Přenos parazitů bývá různý, ale nejčastěji se do těla dostanou v potravinách, které nebyly dostatečně tepelně upraveny či před konzumací důkladně omyty, špinavýma rukama, vodou, půdou, pískem.

Paraziti se do těla dostávají také při kontaktu s domácími mazlíčky. Proto je tak důležité je pravidelně odčervovat. Červi psů a koček nejsou rizikem pouze pro jejich zdraví, ale i zdraví člověka.

„Třeba škrkavky dorůstají v těle zvířete do délky 5 až 15 cm. V okolí zvířete však škodí v mnohem nenápadnější formě – v podobě infekčních vajíček. Ta se do okolí zvířete dostávají prostřednictvím trusu infikovaného psa či kočky. Tato vajíčka jsou pouhým okem neviditelná – měří méně než desetinu milimetru. Navíc představují hrozbu trvající až několik let, během nichž jsou schopna v okolním prostředí přežívat, aniž by se zmenšovala jejich infekčnost,“ vysvětluje MVDr. Václav Bartoš z Veterinární kliniky TooVET z Hradce Králové a dodává:

„Jsou-li pes či kočka napadeni škrkavkami, v jejich těle jich parazituje hned několik. Jediná škrkavka během jednoho dne vyprodukuje až 200 tisíc vajíček. Ta se pak nacházejí v trusu napadeného zvířete a mohou být zdrojem nákazy jiného psa, kočky nebo člověka.“

Studie České zemědělské univerzity přinesla alarmující čísla. Došla k závěru, že z 2223 psů je celkem 259 z nich napadeno vnitřními parazity. To v konečném součtu představuje celkem 35 kg trusu, v němž jsou vajíčka parazitů. Polovina tohoto infikovaného trusu v sobě obsahuje 170 000 000 vajíček škrkavek, která denně zamoří prostředí Prahy. Studie totiž prokázala, že jeden gram trusu obsahuje deset tisíc vajíček parazitů.

Hrozba tedy číhá na jakýchkoli místech, kde se pohybují neodčervení psi a kočky.

„Bohužel nebezpečí hrozí nejen z výkalů domácích zvířat, ale i z mazlení s nimi. Pokud psovi nebo kočce zůstala v tlamě blecha a olíznou člověka, který si posléze neumyje ruce a začne jimi cokoli jíst, snadno pozře i tu blechu, která se může stát zdrojem tasemnic. Zároveň není pravda, že malá štěňátka a koťátka nakažena být nemohou. Jednak se s touto nákazou mohou již narodit (získají ji od matky), jednak ji mohou získat od matky z mateřského mléka.“

O některých parazitech se dozvíte sami, jelikož je lze objevit ve stolici či na spodním prádle. Nejčastěji se jedná o roupy, škrkavky či tasemnici. „Další možností je vyšetření krve, kdy se objeví například změny v krevním obraze či změny jaterních testů. Nebo nepřímo zobrazovacími metodami (ultrazvukem, CT či magnetickou rezonancí), které prokážou například cysty (ty způsobuje echinokok) či abscesy (ty zase poukazují na toxoplazmózu).

Dále je možné předpokládat, že na parazity upozorní obtíže jako epilepsie, neurologické změny, zvětšené uzliny či horečka. Dotyčný se posléze většinou přizná, že má rád syrové maso či má doma kočku nebo psa.

Následuje obvykle parazitologické vyšetření stolice, které zjišťuje přítomnost vajíček či částí parazitů ve stolici, vyšetření krve pak určuje přítomnost plasmodií v krvi u malárie, sérologické vyšetření zjišťuje protilátky proti parazitům. Na svrab může upozornit i svědění kůže a typické chodbičky v kůži,“ vysvětluje pro server Ulékaře.cz MUDr. Jana Moravcová z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze.

Děti jsou parazity ohroženy mnohdy více než dospělí. Nejčastěji se jich týká nákaza roupy či škrkavkou. V těchto případech se nejedná o závažné onemocnění.

Dále je ohrožují kožní paraziti, jako jsou zákožka svrabová, blecha, veš nebo klíště – podstata rizikovosti zde nebývá v přítomnosti samotného parazita, ale v možnosti přenosu bakteriální či virové nákazy (klíšťová meningoencefalitida, borelióza).

V současné době se do skupiny začíná opět řadit i štěnice, která se začíná v posledních letech opět šířit po celém světě včetně vyspělých evropských zemí – odhaduje se, že ročně stoupá jejich výskyt dvojnásobně, a podobný trend je patrný i v České republice.

Tasemnice – i když se může jednat o velké živočichy parazitující ve střevech člověka (délka i přes 1 m), většina tohoto onemocnění probíhá bezpříznakově nebo jen s nespecifickými trávicími obtížemi typu nechutenství, nevolnost, průjem.

Opravdovým rizikem onemocnění tasemnicí je možnost usídlení jednoho z vývojových stadií (cysticerkus = boubel) v mozku se závažnou prognózou.

Trichomoniáza – přenos pohlavním stykem.

Toxokaróza – nejčastěji získaná od psů a koček. Vajíčka parazita obsažená ve výkalech zvířat dozrávají v půdě a člověk se nakazí při kontaminaci potravy. Larva parazita se zachytí v lidském střevě, následně cestuje po celém organismu a usídlí se v játrech či plicích.

„Nejčastějším příznakem je horečka, zvětšení lymfatických uzlin, jater a sleziny a dechové obtíže. Pokud se larva usídlí v lidském oku, může dojít k trvalému poškození zraku. Onemocnění lze odhalit pomocí vyšetření krve. Léčba je složitá a dlouhodobá zejména u oční formy,“ upozorňuje lékařka MUDr. Hana Mojžíšová z OB klinik.

Toxoplazmóza – běžná infekce, často probíhá bez příznaků nebo jen se zvětšením lymfatických uzlin. Infekce je však nebezpečná pro těhotné ženy v 1. a 2. trimestru těhotenství, kdy může vyvolat poškození plodu, a u pacientů s poruchou imunity (po transplantacích orgánů, při chemoterapii a radioterapii při onkologických onemocněních a při HIV).

Zdroj nákazy – trus kočkovitých šelem, zejména mladých koček ve věku 3–8 měsíců. Lékaři parazita odhalí při vyšetření krve. Léčba je dlouhodobá a náročná.

Echinokokóza – onemocnění způsobené parazitem Echinococcus (lidově liščí tasemnice či měchožil). Jeho hlavními nositeli jsou v našich podmínkách lišky, kuny, psi a kočky. Tato zvířata se mohou nakazit echinokokem pojídáním menších masožravců a býložravců (nejčastěji drobných hlodavců, především myší), kteří představují mezihostitele parazita.

Infekce člověka vzniká v důsledku požití vajíček nebo článků echinokoka, ke kterému může dojít například v souvislosti s úklidem exkrementů výše uvedených zvířat, používáním jídelního nádobí domácích zvířat, olizováním tváře nebo rukou domácími zvířaty, koupáním ve vodojemech nebo po požití nemytých lesních plodů (jahod, malin, borůvek, hub), na kterých mohou ulpívat části parazita.

Člověk se může nakazit i od zdravého psa, na jehož srsti ulpějí výkaly nemocných psů. Závažnost echinokokózy závisí na lokalizaci, druhu, rozšíření a velikosti cyst, které vznikají v těle člověka následkem infekce. Na začátku onemocnění se nejčastěji objevuje slabost, únava, dušnost, závratě, tlak v pravém podžebří a některé projevy alergické reakce.

Další fáze nemoci se projevují už konkrétními známkami postižení jednotlivých orgánů. Naštěstí je toto onemocnění opravdu vzácné.

I když léčba nejběžnějších parazitů nebývá náročná (každý parazit má svůj specifický lék), nejsnadnější cestou je prevence. Přestože jsou paraziti všude kolem nás, někdy stačí skutečně „jen“ dbát na hygienu, a minimalizovat tak případná rizika.

„Nejezte syrové maso (zejména tatarák či tepelně neupravené uzeniny), myjte ovoce a zeleninu před konzumací nebo ji aspoň oloupejte, nepijte nepasterizované mléko, myjte si ruce po hraní s kočkou a myjte si je také při kontaktu s nemocným, který je nakažen parazity,“ doporučuje MUDr. Jana Moravcová.

Pokud navíc patříte k velkým cestovatelům, pak je lepší po návratu z exotických destinací navštívit lékaře. Někdy se doporučuje jednou za rok absolvovat „odčervovací“ kúru podobnou té, kterou provádíte svým čtyřnohým miláčkům.