Životní styl urychluje stárnutí páteře

Na bolestivé stavy zad si stěžuje velká většina dospělé populace. „Stárnutí a opotřebení páteřních struktur si bohužel leckdy urychlujeme sami svým životním stylem,“ říká páteřní chirurg MUDr. Jiří Chrobok z Neurochirurgického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce. Nejde jen o to, že spoustu času sedíme či stojíme na místě. Páteři neprospívá ani nárazová nadměrná fyzická zátěž.

Statistiky České spondylochirurgické společnosti ukazují, že se v ČR za posledních deset let téměř zdvojnásobil počet veškerých operací páteře. A doktor Chrobok odhaduje, že nárůst operačních výkonů, řešících degenerativní změny na páteři, bude ještě stoupat: „Struktury páteře, hlavně meziobratlové ploténky a páteřní kloubky, stárnou jednak samovolně s věkem, ale do značné míry k tomu přispívá i současný životní styl.“

Na bolestech zad se podepisuje změna pracovního tempa i struktury vykonávané práce a samozřejmě nedostatečná relaxace.

Lidé páteř nadměrně zatěžují tím, že denně dlouhé hodiny sedí u počítače nebo postávají na místě a vůbec nesportují. Pokud se ke sportu odhodlají, nebývá to častá, průběžná pohybová aktivita, ale nárazová záležitost.

„Jestliže se člověk, který jinak jen sedí či kousek popojde k autu, vypraví jednou dvakrát týdně do posilovny a tam cvičí hned s maximální zátěží, je to špatně. Stejně tak nejsou dobré nepřirozené rotační pohyby například při prestižních sportech, jako je golf či tenis, do nichž se teď lidé mnohdy bez předběžné fyzické přípravy pouštějí,“ varuje doktor Chrobok.

Svaly a vazy toto nějak zvládnou. Kosti a plotýnky páteře ovšem ne. Lidé takto dříve nežili, páteř, která je hlavním nosným pilířem těla, zatěžovali průběžně každý den. Když ji nyní nárazově občas přetíží zvedáním činek nebo odpalováním míčků, vznikají v meziobratlových ploténkách mikrotraumata. Tím se předčasně urychlují degenerativní změny nosných páteřních struktur. Postiženi bývají obvykle lidé ve věku 30 až 60 let, kolem 45. narozenin se potíže projeví nejčastěji.

Degenerativní změny mohou vyústit v posun obratlů, výhřez meziobratlové ploténky nebo zbytnění kloubků, které způsobí zúžení páteřního kanálu. To všechno může být příčinou útlaku nervových kořenů, vybíhajících z míchy vedoucí páteřním kanálem.

Výsledkem jsou bolesti v zádech, často provázené bolestmi v končetinách, ale i v dalších částech těla podle toho, v které části páteře degenerativní změny probíhají.

„Pokud člověk pociťuje bolesti a pohybové problémy, jež trvají déle a nejsou samoléčbou řešitelné, měl by vyhledat lékaře, nejprve neurologa. Ten léčí pacienta podle jeho obtíží konzervativními metodami, tedy při akutních potížích perorálními léky či infuzemi a po zklidnění bolesti doporučí komplexní rehabilitaci,“ říká doktor Chrobok.

Při vážnějších potížích s páteří je zlatým standardem nejprve vyšetření pomocí magnetické rezonance, která zobrazí úroveň degenerativních změn plotének, meziobratlových kloubů, vazů a případný útisk nervových struktur. Novinkou posledních let jsou pak postupy, při nichž se spojuje diagnostika a léčba.

Zatímco v páteřní operativě se za posledních deset let nic zásadního nezměnilo, velký posun zaznamenal diagnostický postup. Vzhledem k nárůstu počtu přístrojů magnetické rezonance v českých zdravotnických zařízeních se toto zobrazení páteřních struktur využívá jako standardní vyšetření při bolestech zad.

Takto se dobře zobrazí degenerativní změny plotének, meziobratlových kloubů, vazů a případný útisk nervových struktur, vybíhajících z páteřního kanálu. „Magnetická rezonance se v případě vícečetných degenerativních změn může doplnit dalším, cílenějším vyšetřením, které slouží k určení zdroje bolesti a nazývá se PET/CT fúze,“ popisuje doktor Chrobok.

Pozitronová emisní tomografie (PET) je diagnostická metoda nukleární medicíny, při níž se do žíly aplikuje radioaktivní látka – izotop fluoru vázaného na natrium nebo glukózu. Ten se vychytává ve větší míře v místech páteře, kde probíhá aktivní degenerativní proces, a PET může tato místa zobrazit.

Pak se doplní vyšetření páteře počítačovou tomografií a výsledky obou vyšetření se spojí neboli zfúzují. Často ukážou, kde v páteři probíhají nejintenzivněji degenerativní aktivní změny.

K ověření toho, jestli jsou nalezené struktury opravdu zdrojem a vyvolavatelem bolesti, mohou lékaři využít takzvanou radiointervenční techniku. „Do diagnostikované oblasti páteře směřujeme pod CT navigovanou kontrolou cílený obstřik složený z protizánětlivých kortikoidů a protibolestivých látek. Podle toho, jak a na jak dlouho tento obstřik zabere a zbaví pacienta bolestí, pak uvažujeme o další léčbě,“ vysvětluje doktor Chrobok. Ta může být i nadále bez chirurgického zásahu – když obstřik na delší období pacientovi uleví, může jej absolvovat opakovaně.

Jestliže se bolesti vytrvale vracejí a žádná konzervativní ani výše zmíněná semiinvazivní (neboli středně invazivní) léčba nezabírá, může se pacient rozhodnout pro operaci.

Jak upozorňuje doktor Chrobok, člověk by k chirurgické léčbě neměl být indikován ani příliš brzy, ani pozdě, kdy už mohou být změny na utlačovaných nervových strukturách nevratné. „Vždy zdůrazňuji, že neoperujeme rentgenový snímek, ale konkrétního pacienta. Rozhodnutí, jak léčit a zda operovat, je přísně individuální. A i když platí, že dobře provedená operace většinou pomůže, výsledek není nikdy předem na sto procent jistý,“ dodává páteřní chirurg.

Neurochirurgické oddělení Nemocnice Na Homolce se řadí dlouhodobě mezi největší a nejaktivnější centra pro operace páteře v České republice.

Operativa pokrývá celý rozsah páteře s využitím všech přístupových cest, a to jak u onemocnění degenerativních, tak u poranění páteře a jejích nádorových onemocnění. Dominantní část páteřních operací je věnována degenerativním chorobám páteře s kompletním spektrem prováděných výkonů. Tyto zahrnují techniky mikrochirurgické, instrumentace s fúzí a nejnovější metody dynamických stabilizací páteře, včetně náhrad meziobratlových plotének v krční i bederní oblasti.