Hlavní obsah

Na průjem existuje očkování

Právo, Petr Veselý

Lidé se obávají průjmu zejména v Egyptě, ale i v dalších zemích Afriky. Rizikové jsou však i některé oblasti Asie nebo Latinské Ameriky. Většina z nich netuší, že proti němu existuje vakcína. Mohou ji dostat i v českých centrech očkování a cestovní medicíny.

Foto: Právo

Ilustrační foto

Článek

Je určena zejména proti původci cholery. „Účinkuje však i proti baktérii, která je v některých oblastech zodpovědná až za 60 procent bakteriálních průjmů, tedy proti takzvané enterotoxigenní E.coli,“ říká doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph. D., odborný garant očkovacích center Avenier.

Zdravotnický personál vakcínu nepíchá pomocí injekce, ale dává ji klientům pít. Roztok voní trochu jako vitacit a má malinovou příchuť. Dospělí dostávají dvě dávky po 150 ml, děti od dvou do šesti let tři dávky po 75 ml. Odstup mezi dávkami je jeden až šest týdnů, záleží na tom, jak moc klient spěchá.

Hodinu před a po vypití vakcíny se nesmí jíst a hodinu po jejím požití ani pít. To proto, aby se co nejrychleji vstřebala a ničím se neředila. Jedna dávka pro dospělé stojí zhruba 1200 korun. Není ochranou před všemi druhy průjmů, ale jen před těmi, které vyvolává zmíněná baktérie. Takže i lidé, kteří ji dostanou, by měli dodržovat racionální zásady, jak snížit riziko průjmu na minimum.

Speciální lahev jako záchranná brzda

Pokud jde o vodu, měli by cestovatelé konzumovat výhradně tu balenou nebo z uzavřených lahví. I v restauracích. Zejména v rizikových zemích. Když číšník neotevře nápoj přímo před nimi, není dobré ho pít. Personál v některých restauracích, a bohužel i v hotelích, ho někdy dolévá zdravotně závadnou vodou, aby na tom vydělal.

Zajímavou pomůckou je lahev se speciálními filtry (Seychelle). Má objem 0,8 litru. „Dokáže odfiltrovat různá znečištění,“ říká docent Maďar. „Baktérie, jedovaté chemické látky, těžké kovy, viry, parazity a podobně.“

Pokud ji používáme na filtrování vody z relativně čisté řeky, potoka, jezera, bazénu, studny nebo z kohoutku, zvládne vyčistit až 600 litrů vody. Když filtrujeme vodu poněkud znečištěnou, měla by zvládnout 400 litrů. Nesmí se používat na vodu slanou a horkou. Její cena se pohybuje zhruba kolem 1300 Kč, výměna filtru přijde na polovinu částky.

Foto: Petr Veselý, Právo

Ovoce a zeleninu v rozvojových zemích je dobré opláchnout v roztoku s hypermanganem.

Nic, co neprošlo ohněm

Další kapitolou je voda používaná k oplachování ovoce a zeleniny. Jakmile v restauraci použijí kontaminovanou, hrozí nám nákaza. Protože to lze jen těžko kontrolovat, bývá lepší nejíst v rizikových zemích syrovou zeleninu, ovoce a saláty z nich. Měla by platit stará zásada Britů: nekonzumovat nic, co neprošlo tepelnou úpravou, tedy teplotou 80 °C a výš, která zničí většinu mikrobů.

To samé platí i pro led. Nejlepší je pít nápoje, které se v uzavřené lahvi vychladily v lednici. Můžeme si samozřejmě říct, že kostky ledu, které mají tvar válečku s dírkou, budou s větší pravděpodobností z pitné vody, na rozdíl od ledu sekaného. Ten se nejčastěji používá k chlazení při prodeji ryb. V rámci úspor půjde nejspíš o vodu užitkovou, a tedy daleko rizikovější. Ale kontaminovaná může být v obou případech.

Řada lidí, zejména pánů, trpí iluzí, že 40-50% líh, který obsahují destiláty, zaručeně zničí baktérie, jež by mohly obsahovat kostky ledu do něj vhozené. „Bohužel nezničí,“ zdůrazňuje docent Maďar. „Proto je lepší pít tvrdý alkohol bez něj.“

Drsné fotky z kuchyně

Klasickým rizikem jsou jídla prodávaná na ulici nebo ve stáncích. To platí jak pro exotické nebo rozvojové země, tak pro řadu států Evropy. Občas i pro ČR. Schválně se podívejte, jak vypadá ne zrovna čerstvý a často i přepálený olej, ve kterém stánkař na českém koupališti nebo v kempu smaží klobásy. Pak by vás nemělo překvapit, když po nich máte střevní potíže nebo průjem.

V rozvojových zemích mohou být nebezpečné i zdánlivě slušné restaurace. Docent Maďar navštívil před měsícem na Bali se skupinou lékařů dobře vypadající podnik. Alespoň na první pohled. Proto si tam jeho kolegové dali salát ze syrové zeleniny. Ale protože je zvědavý, vypravil se do kuchyně a fotil tam. Drsné snímky, které pořídil, jim pak druhý den ukázal. Byli z nich dost přepadlí. Ale podobně rizikové jako zelenina mohou být i ústřice nebo suši. Případně další nedostatečně tepelně zpracované plody moře, zejména ty z blízkosti kanalizací nebo z potoků a řek ústících do moře.

Kdo je nejohroženější? Šetřílci a sólisté!

„Nejvíc průjmů a vůbec zdravotních problémů mají lidé, kteří cestují do zahraničí individuálně a navíc se tam snaží co nejvíc šetřit,“ říká docent Rastislav Maďar. „Není výjimkou, že mi pak píší zoufalé emaily a žádají o radu v poměrně svízelných situacích.“

Rizikové jsou hlavně státy, jako je třeba Indie, Nepál nebo Peru. Pro lidi cestující do těchto končin by mělo být samozřejmostí, že si s sebou vezmou lék obsahující účinnou látku nifuroxazidum (Ercefuryl, Antinal, Drotazide, Diax apod.). Ale také by měli vědět, že někdy průjmy nebo trávicí problémy vyvolá prostá změna mikrobiálního prostředí. Tu obvykle dokážou eliminovat nebo zmírnit probiotika.

Těmto lidem hodně pomůže, když budou respektovat uvedená doporučení. A před cestou navštíví některá z center očkování a cestovní medicíny. Případně se poradí i s jiným racionálně uvažujícím cestovatelem, který zemi, do níž míří, dobře zná.

Na Bali a v dalších podobných zemích je daleko bezpečnější jíst v hotelech, hlavně v těch, pro které by špatné reference na internetu znamenaly ekonomické ztráty. Nebo v těch, které si vzhledem ke zvuku své značky nemohou podobnou „reklamu“ dovolit.

Související témata:

Výběr článků

Načítám