Článek
Jídlo a pití - dvě věci, které ke svému životu lidé potřebují. Jejich přísun dodržují všichni, bohužel ne vždy v takové míře, která je vhodná. S jídlem se to často přehání, pitný režim naopak mnozí nedodržují tak, jak by se mělo. Jsou ale i případy, kdy lidé pitný režim dodržují, a ve snaze, aby něco nezanedbali, ho mnohdy i nastavují. Nadbytek tekutin přece tělu neuškodí, může znít argument. Co "bude navíc", to tělo vyloučí. Tak jednoznačné to ale není.
I v příjmu tekutin totiž platí, že nic se nemá přehánět. Byť to mnozí nevědí, tělo je za hodinu schopno zpracovat 800 mililitrů až maximálně litr tekutin. To znamená, že i když se nadměrně potíte, neměli byste během hodiny vypít více než litr vody. Pokud tedy chodíte například pravidelně cvičit (do posilovny, na aerobic, tanec atd.), na klasickou šedesátiminutovou lekci vám bohatě stačí litrová lahev s pitím.
Pokud toho v krátké době do sebe "nalijete" mnoho, hrozí vám tzv. přepití, což může vyústit i v akutní život ohrožující stav. Správný příjem tekutin by měl představovat zhruba kolem 2,5 litru denně, v závislosti na teplotě ovzduší a fyzické aktivitě se může dávka zvýšit.
„Zdravé je pít průběžně během celého dne, a ne nadměrné množství najednou,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Konopásková z FN v Motole a doporučuje: „Co se týká režimu pití, měli bychom pít během dopoledne, po obědě, a poslední dávku tekutin doplnit během večera, ne však bezprostředně před spaním.“
| Kolik tekutin tělo potřebuje | ||
|---|---|---|
| Váha | minimálně | maximálně |
| 50 kg | 1,5 litru | 3,5 litru |
| 60 kg | 1,7 litru | 3,8 litru |
| 70 kg | 2 litry | 4 litry |
| 80 kg | 2,2 litru | 4,2 litru |
„Jestliže toho v krátké době vypijete moc, ledviny (které mají na starost řízení obsahu vody a solí v těle) nestíhají filtrovat vodu z krve, takže je příliš zředěná. Když voda s minimem rozpuštěných solí začne omývat buňky v těle, začnou se zvětšovat. Většina z nich s takovým rozpínáním nemá problémy, pokud se ovšem v jejich blízkosti nalézá tuková nebo svalová tkáň, tak se rozestoupí,“ dodává.
Podle jejích slov to však neplatí pro mozkové buňky - mezi pevně srostlými kostmi lebky není totiž pro rozpínání prostor: „Důsledkem „přepití“ vodou je takzvaný osmotický otok mozku, a jeho následné vyhřeznutí v místě nejmenšího odporu - v oblasti velkého týlního otvoru. To může vést k zástavě dechu, křečím a následné smrti,“ upozorňuje lékařka.
| Čtěte také |
|---|
| Odhození brýlí bylo lehčí, než jsem čekala |
| Reportáž na vlastní kůži o tom, jak se díky laserové operaci člověk zbaví brýlí.Více se dočtete ve čtvrteční příloze deníku Právo Café. |
