Článek
Podle pokynů dávám ruce na zem. „Nešvindlujte a nekrčte kolena. Je vidět, že máte zkrácené svaly,“ určuje předběžně moji diagnózu lékařka a kontroluje postoj kyčlí. Jako potenciální pacient si musím sednout, otáčet hlavou, pak lehnout a paní doktorka mi zatím vyšetřuje záda pomocí svých rukou. Ruce jsou jak základní vyšetřovací metodou, tak i léčebným prostředkem terapie s tak trochu záhadným názvem chiropraxe. „Tu horní část těla máte trochu zablokovanou,“ dodává nakonec.
Bolesti zad a kloubů už dnes patří k civilizačním chorobám a počet lidí, kteří jimi trpí, se neustále zvyšuje – včetně velmi malých dětí. Záda bolívají i mě, a tak jsem se rozhodla vyzkoumat, jak při takových potížích může pomoci právě chiropraxe.
Doktorka Kačinetzová moje problémy naštěstí nevidí nijak tragicky a vypadá to, že mě nebude tahat za ruce či nohy, kroutit mnou nebo si na mě klekat. Ukazuje mi pár cviků a radí, jak blokádám a zkracování svalů předcházet.
Tak lehké případy, jako jsem já, k ní ovšem chodí málokdy… Manuální medicínu, jejíž součástí chiropraxe je, u nás mohou oficiálně vykonávat pouze lékaři. „Kurz jsem si udělala na katedře rehabilitace v době, kdy jsem pracovala jako internistka,“ vzpomíná Alena Kačinetzová, která se naučila vyšetřovat rukama páteř i klouby, povolovat svaly a napravovat správné postavení kloubů.
Léčí kvůli vlastním bolestem
K manuální medicíně ji přivedly její vlastní problémy s bolestmi zad. Ještě jako internistka chtěla původně přejít na revmatologii. Součástí tohoto oboru je i fyzioterapie a ta se jí stala osudnou.
„Při své práci jsem se pořád skláněla nad pacienty a pracovala nad stolem. Samotnou mě bolela záda. Proto jsem si zašla k odborníkovi u nás v nemocnici a ten mi jasně řekl, ať se sebou začnu rychle něco dělat,“ dodává doktorka Kačinetzová. Poslechla a našla si kurzy rehabilitačního cvičení. „Po nějakém čase mě moje kolegyně požádala, abych se stala instruktorkou rehabilitačního cvičení s pacienty po operacích.“
Její noví klienti potřebovali pomalejší cvičící tempo, než nabízely tehdejší kurzy. Lékařka nakonec založila v Praze vlastní rehabilitační centrum s názvem Centrum zdravého pohybu, kde kromě jiného sídlí její vlastní soukromá praxe. A protože se chtěla pacientům věnovat podle jejich individuálních potřeb, rozhodla se nespolupracovat s pojišťovnami. Ty prý příliš striktně určují, jak dlouho se lékař smí svému pacientovi věnovat, a podle toho také platí.
Vstupní prohlídka u paní doktorky stojí tisíc korun a každá další návštěva šest set. Cvičení ve skupině přijde na stovku a podle lékařky to není příliš výdělečná činnost. „Vštěpujeme pacientům, že mít zdravá záda znamená dlouhodobě na sobě pracovat.“ Sama dobře ví, o čem mluví.
Záda mě bolí každé léto
„Nedávno jsme se s kolegy sešli po jarních prázdninách a říkali si, jak nám samotným ten jeden týden bez cvičení chybí,“ směje se lékařka, která má problémy se zády stejně jako velká část populace. „Záda mě pravidelně bolí každé léto. Když mi v červnu skončí kurzy cvičení, odjedu do Itálie, lehnu si na pláž a pro své zdraví nic nedělám. Bolestem se pak nevyhnu,“ přiznává se k vlastní neukázněnosti.
„Starost o sebe je základ,“ zdůrazňuje neustále. Pokud nevěnujete čas cvičení a kontinuálně na sobě nebudete pracovat, problémy se vrátí. A to i když vás odborný lékař srovná taháním za končetiny a vyvíjením tlaku na klouby pomocí chiropraktických technik nebo vás masíruje v rámci fyzioterapie.
Výhodou lékaře chiropraktika je, že pozná, zda bolesti v zádech nezpůsobuje jiný zdravotní problém. „Pokud máte jakékoliv starosti se zády, je dobré zajít k praktickému lékaři, který vyloučí jiné onemocnění. Bolest se může objevit i při žaludečních vředech, nemocném žlučníku či játrech.
„Lékař je nejerudovanější člověk, který vám nakonec řekne, že vaše bolest pochází od svalů,“ vysvětluje doktorka Kačinetzová. To je zřejmě hlavní důvod, proč u nás chiropraxi může studovat pouze lékař.
Například v anglosaských zemích je tomu ale jinak. Chiropraktik je tu odborníkem bez lékařského titulu a pacienti k němu chodí na doporučení lékaře. Ve světě existují různé terapeutické školy zaměřené na tento obor.
„Jenom“ masáž
Alex Taurus z Ukrajiny prošel kyjevskou pobočkou Barcelonského institutu manuální terapie. I když na svých českých stránkách nabízí chiropraxi a má pro ni i patřičné vzdělání, oficiálně u nás působí jako masér. Kromě natahování svalů a kloubů dělá i chiropraxi břicha. „V břiše začínají všechny problémy,“ tvrdí Alex. „I když vlastně začínají tady,“ směje se a ukazuje na hlavu.
Podle Alexe se díky manuální terapii břicha odstraní napětí z hlubokých svalů. Masáž tak napomůže lepšímu vyživování meziobratlových plotének, odstranění otoků a kořenového syndromu (při kořenovém syndromu jsou utlačována nervová zakončení vycházející z míchy neboli z páteřního kanálu).
„Na co bude mít mozek dřív vliv – na páteř, nebo střeva?“ pokládá řečnickou otázku Alex a vypráví o starém sibiřském učení, ze kterého vychází jeho pracovní filozofie. Podle ní nemusí být příčina zdravotního problému v místě bolesti, ale úplně jinde a je třeba najít kde.
„Můžu udělat chiropraxi zad a ulevit pacientovi od bolesti. Masáž břicha ale postihne místo, kde bolest doopravdy vzniká, a pacientovi pomůže,“ vysvětluje Alex.
Chiropraxe i bolí
PaedDr. Kateřina Kračmarová, přednostka pražské kliniky Monada, je i vystudovanou fyzioterapeutkou. Klinika se zabývá komplexní rehabilitací a chiropraxe tu má své nezastupitelné místo.
Terapie má ovšem i jistá negativa. „Podstatou chiropraxe je léčení pohybového aparátu a vnitřních orgánů,“ vysvětluje terapeutka s tím, že tato technika ale nebere příliš ohled na ostatní části těla a už vůbec ne na psychiku pacienta, pro kterého mohou být projevy nemoci i léčba bolestivé. „Tvrdé manuální techniky na kloubech, tahání a škubání, nejsou pro pacienty vždycky příjemné,“ vysvětluje terapeutka, která není k alternativním metodám vůbec skeptická, dokonce připodobňuje chiropraxi k thajským masážím.
Při thajské masáži jde také hodně o škubání a tahání, spojuje prvky akupresury a jógy a pro časté používání protahovacích úkonů se jí říká jóga pro líné. Údajně by masáž se správnou délkou trvání devadesáti minut až tří hodin měla pomoci od všech nemocí.
Tradiční thajská masáž se provádí v nezměněné podobě už po tisíciletí. Stlačování akupresurních bodů, svalů a šlach pomáhá ulevit od napětí.
Vybrat si můžeme z řady druhů – královská masáž například kombinuje tradiční thajskou masáž a olejovou a je završena přikládáním bylinných sáčků na místa, kudy proudí energie. Reflexní masáž nohou zase slučuje reflexní a uvolňující masáž – proto může uvolnit i vzdálená místa na těle. Masírování chodidel navíc nemůže nijak ublížit nebo negativně ovlivnit organismus.
To ovšem o ostatních druzích thajské masáže neplatí. „Některým lidem naprosto vyhovuje a pomáhá jim. Někdy k nám ale přijde klient po thajské masáži a je tak rozhozený, že se u nás léčí týden. Musíme to brát tak, že každý je individuální a je dobré ke každému pacientovi individuálně přistupovat,“ dodává terapeutka s tím, že například pro lidi s kloubní hypermobilitou není takové drsné zacházení vhodné. Pokud je pohybové ústrojí už zablokované, mohou tvrdší techniky uškodit.
Celá klinika, kterou Kateřina Kračmarová řídí, si zakládá na tom, že svým pacientům poskytne nejen manuální medicínu, ale celkovou péči včetně pomoci psychologa. Široké spektrum služeb by mělo nemocné uzdravit, a nejenom jim napravit záda. Na otázku, zda chiropraxe opravdu léčí i takové nemoci, jako je pásový opar nebo alergie, odpovídá, že jejich pacienti mohou podstoupit i alternativní léčbu.
„Když nasadíme i homeopatika nebo akupunkturu, těžko říct, co nakonec bylo tím uzdravujícím prvkem,“
Například psycholog je důležitý nejen pro lidi, kteří mají chronická bolestivá onemocnění. „Pomáhá i při psychosomatických onemocněních, jako jsou třeba bolesti v zádech. Nedávno bylo jaro – období, kdy lidé musí spočítat a zaplatit daně. A to všechny pěkně stresuje,“ říká terapeutka s tím, že tři dny klidu na lůžku a cvičení by mnoha lidem po odevzdání daňového přiznání určitě pomohlo. „Bohužel to většina lidí z časových důvodů odmítne.“
Trable se zády mají i děti
Drobná terapeutka pracuje nejčastěji s dětmi, má je nejraději. Podle odborníků je dětí s nemocnými zády čím dál víc a tato civilizační choroba se týká školáků i předškoláků. „Děti nosí těžké školní tašky a vysedávají nad úkoly nebo u počítače,“ říká.
„Jednou za čas chodím do školek a vyšetřuju děti. To dělám samozřejmě zdarma. Ze začátku školky neprojevovaly velký zájem. Jezdila jsem hlavně do těch soukromých, kde byli rádi, že mají pro děti službu navíc,“ vzpomíná a líbí se jí, že dnes už má větší pole působnosti a spolupracuje i se státními zařízeními. „Pokud objevím nějaké zdravotní potíže, upozorním na ně rodiče a poradím, co by pro své děti mohli udělat,“ dodává.
Spolupracuje ale i s firmami, kde je práce fyzicky náročná a může způsobit zdravotní komplikace s dlouhodobými nebo trvalými následky. Někteří osvícení majitelé dbají na to, aby jejich zaměstnanci byli fit.
Co je chiropraxe
Slovo chiropraxe vzniklo z řeckého chiros – ruce. Tuto terapeutickou metodu objevil v roce 1895 David Daniel Palmer ve Spojených státech. Byl přesvědčen, že při poruchách páteře je vyvíjen velký tlak na nervy, které působí bolest v jiných částech těla.
Je to obor medicíny, který se specializuje na diagnostiku a léčení mechanických postižení kloubů, páteře a jejich účinku na nervový systém. Jde o tzv. manipulační léčbu, kdy chiropraktici vyšetřují i léčí především svýma rukama.
Nabízejí pomoc při bolestech svalů a páteře, kloubů, svalových disbalancích, zlepšení stavu pacienta po úrazu či operaci, při bolestech hlavy a mnoha dalších potížích.
„Docházím do továrny, kde se vyrábějí součástky do automobilů. Zaměstnance vyšetřuji a doporučuji jim léčbu.“ Lidem, kteří například obšívají volanty, hrozí problémy s karpálním tunelem v zápěstí a po čase by nemuseli být manuální práce vůbec schopni.