Článek
Doplňovat tekutiny až v okamžiku, kdy pocítíme žízeň, je nesmysl. V takové chvíli už totiž naše tělo může být dehydrováno.
Podle vědeckých výzkumů se už mírná dehydratace, tedy úbytek tělesné hmotnosti v důsledku ztráty tekutin nižší než 2 %, může projevit sníženou schopností koncentrace, prodloužením reakčního času a omezenou čilostí. Vyšší než 2% ztráta tělesné hmotnosti v důsledku úbytku tekutin pak může zpomalit veškeré mozkové procesy, ohrožuje krátkodobou paměť, může zhoršovat koordinaci a schopnost rozhodování.
Mezi časté projevy dehydratace patří bolesti hlavy, podrážděnost nebo únava. Dokonce i mírná dehydratace chronické povahy může zvýšit riziko vzniku infekcí močových cest, ledvinových kamenů a mrtvice.
Voda je chladící tekutina pro organismus
V praxi to pak znamená, že například v případě, kdy nás čeká náročná prezentace, bychom měli od rána vypít alespoň půl litru čisté vody, jinak se nám „zadře motor“.
Voda je vlastně hlavně chladicí tekutina, která brání přehřátí organismu. Velké ztráty tekutin si nemusíme v důsledku stresu vůbec všimnout. Při mluvení ale vydechujeme nasycenou vodní páru a také dýcháme rychleji - a rychleji se také zbavujeme vody.
Stres navíc zvyšuje srdeční frekvenci a zrychluje dýchání, takže například po dvouhodinové poradě můžeme cítit opravdu velké bolesti hlavy. „Tato bolest je způsobená nedostatkem tekutin, v důsledku čehož je krev hustší, a aby ji cévy mohly transportovat, musí zvětšit svůj průměr, takže pokud je v cestě kost, tlačí na ni, což způsobuje právě bolest hlavy,“ říká magistr Pavel Suchánek, odborník na výživu.
Pijeme stále málo
Většina lidí během pracovní doby vypije sotva 40 % denního příjmu tekutin. Což je málo. Ve skutečnosti by to mělo být v průměru alespoň 60 - 65 % .
Voda totiž lidskému organismu zajišťuje přísun energie, vitaminů, minerálů a dalších živin a přitom z nich odplavuje odpadní látky a toxiny (při správné hydrataci ledviny dospělého člověka přefiltrují průměrně 180 litrů vody denně).
Voda také pomáhá udržovat pevnost a hladkost pokožky, tělesnou teplotu, stabilizovat krevní tlak, napomáhá při trávicím procesu (od štěpení enzymů slinami v ústech až po absorbování živin do krevního oběhu v dolním trávicím traktu). Tvoří až 75 % všech svalů a je nepostradatelná pro správnou činnost mozku.
Celkově tvoří voda 50 - 60 % celkové tělesné hmotnosti, což znamená, že tělo mladého zdravého muže o váze 70 kg obsahuje 42 litrů vody. Přitom je voda jedinou tělní látkou, kterou je nutné denně ve velké míře doplňovat. Minimální denní příjem tekutin by měl činit alespoň 2,5 l, z čehož 0,5 – 1 l může pocházet z jídla (ovoce, zelenina, polévky apod.).
Tekutiny je potřeba doplňovat pravidelně
V pití bychom se neměli omezovat jen na vodu. Naše tělo totiž dokáže získat dostatečné množství vody i ze sycených nápojů a džusů, mléka, ovocného čaje či z potravin. Podle výsledků výzkumů CREDOC vede rozmanitost ve volbě nápojů k lepšímu přísunu tekutin.
Ukázalo se totiž, že lidé, kteří dostatečně doplňují tekutiny - tedy konzumují během dne alespoň tři různé druhy nápojů - obvykle vypijí o 45 % až 50 % více, pokud pijí i ochucené nápoje, než lidé, kteří pijí pouze čistou vodu. To potvrzuje i Pavel Suchánek, podle kterého voda funguje jako transportní tekutina a rozpouštědlo pro řadu živin. Určité množství vody je přítomno i v potravinách. Tekutina je tělem absorbována a zastane v něm svou funkci bez ohledu na to, odkud je čerpána.
