Článek
Hned na začátku je dobré si uvědomit, že opravdu soudní a zralí lidé do svých sporů netahají nikoho třetího. A pokud ano, pak požadavky znesvářených stran vůči vám nejsou pravděpodobně fér. Proto je v takové situaci dobré udržovat si odstup.
Nesuďte
Ničemu to neprospěje. „I když od vás chtějí podporu, nenechte se zatáhnout do pozice soudce. Představte si, že stojíte na vysoké rozhledně a díváte se na konflikt shora. Zamyslete se nad situací v klidu a bez zbytečných emocí,“ radí koučka Simona Bodláková, podle které bychom měli spor analyzovat, přemýšlet nad tím, o co oběma stranám doopravdy jde, jestli hledají společné řešení, nebo vlastní prospěch.
Nadhled bychom si měli umět držet, i když přijde uplakaná kamarádka a stěžuje si na někoho vám blízkého. Slzičky a zdrcený obličej, přesvědčování, jak jí ta nebo ten druhý ubližuje, či vymýšlení katastrofických scénářů o tom, co se jí ještě všechno stane, pokud nezasáhnete – nic z toho by vám nemělo zamotat hlavu.
Vidět situaci černobíle jen z jednoho pohledu se nevyplácí. Nechat se emocemi zmanipulovat do role spravedlivého bojovníka za práva slabšího vás může nakonec dost bolet.
Pravdu s největší pravděpodobností neznáte. I když je to těžké, připusťte si, že jste u konfliktu nebyli, takže nemůžete vědět, co se skutečně stalo. Navíc, řešení, která fungují ve vašem životě, zdaleka nemusí fungovat pro jiné.
Jak ovlivnit ostatní a inspirovat je svým názorem. A to vše bez manipulací
Pozor na manipulátory
Ostražití musíte být hlavně s manipulátory. Zvlášť, když vás do problému zatahuje jen jedna strana.
„Když v týmu stojí za spory jeden člověk, zamyslete se, jestli nejde o konfliktní typ,“ nabádá koučka s tím, že takoví lidé podrývají, manipulují, jsou negativní a destruktivní, zároveň nepřijímají kritiku, svádějí vinu na ostatní.
„Čerpají svoji energii z toho, že se ‚něco děje‘, a velmi těžko se s nimi pracuje. A ve finále stojí jejich přístup všechny kolem spoustu energie.“
Britská koučka Mary Fenwicková k hádkám našich blízkých podotýká, že představa, že vyřešíme problémy jiných lidí, je někdy až neuvěřitelně přitažlivá.
„Ale měli bychom je nechat vypořádat se s tím samotné.“ Snaha vše napravit a pomoci ‚ublížené‘ straně vás může nakonec stát to druhé přátelství. Dejte si pozor, aby se z role podporovatele a zachránce nevyklubala jen role poslíčka, který vyřizuje špinavou práci.
„Na hádku a spor musí být vždycky dva a hledání odpovědí na otázky, kdo co komu a kdy špatného provedl, je naprosto bezpředmětné. Každá strana je zodpovědná sama za sebe a za své činy, bez ohledu na to, jak moc a čím se cítí vyprovokovaná.“
Partnerské manipulace, které nelze tolerovat
Zkuste vše brát věcně. Nakonec, je to jen konflikt a ty se běžně dějí. „Je to sice nepříjemná, ale normální stránka lidské interakce,“ uzavírá koučka Simona Bodláková.
Co dělat, když už jste v tom?
Pravda ale je, že ne vždy se nám podaří zůstat stranou. Sociální psycholog Roderick Kramer a profesor behavioralistiky William B. Kimball sestavili několik tipů, jak je možné se ke sporu postavit, když už se po tomto tenkém ledě rozhodnete jít.
- Naslouchejte. Člověk, který se ocitne v blízkosti vyhroceného konfliktu, prožívá jistě bezmoc. To, že není možné spor rozsoudit, ale neznamená, že není možné naslouchat. Někdy pomůže nechat lidi vypovídat a vyventilovat své frustrace. Poskytnete-li lidem bezpečný prostor, aby vyjádřili své negativní emoce, možná přijdou na to, jak se s konfliktem vypořádat. Ale i empatie má své limity. Dejte si pozor, abyste nepodpořili opakující se vylévání si zlosti a pomlouvání.
- Vysvětlujte. Například v pracovním prostředí zkuste vysvětlit rozhádaným stranám, jak moc jejich chování ovlivňuje tým. Dejte jasně najevo, že konflikt zasahuje všechny a znesnadňuje práci. To může motivovat obě strany, aby se ke sporu postavily konstruktivně a snažily se ho řešit.
- S radami opatrně. Ne vždy je váš názor to, co ostatní chtějí slyšet, takže se slušně zeptejte, jestli o něj vůbec někdo stojí. Vaše perspektiva nemusí být vítána. Pokud o vaše rady nikdo nestojí, nechte to být.
- Říkejte, co vidíte. Ve chvíli, kdy se rozhádaní lidé mají vůli pohnout k pozitivnímu řešení, proberte s nimi všechny možnosti, které vás i je napadají. Raději ale mluvte o tom, co jste vypozorovali, než abyste navrhovali konkrétní řešení.
- Nenuťte je si to vyříkat. Posadit dvě rozhádané strany do jedné místnosti může dále poškozovat jejich vztahy. I když se to zdá jako dobrý nápad a nejrychlejší řešení, není to zodpovědné. Jedna ze stran je většinou v silnější pozici a nebyl by to rovný boj.
- Dávejte pozor na ‚ano, ale‘. Někteří lidé nechtějí, aby jim bylo pomoženo. Psychoterapeuti je nazývají ‚ano, ale‘ klienti. Tedy takoví, kteří vždy staví potíže před řešení. V této situaci byste měli nechat spor sporem a jít si po svých. Pokud chce situaci řešit jen jedna strana, nic nezmůžete. Příště, až vás s problémem osloví, vysvětlete jim, že už jste jim pomohli dost a nevedlo to k žádnému výsledku a že na řešení nejsou připravení.
- Netahejte do toho šéfa, pokud se jedná o kolegy. Tato strategie funguje pouze výjimečně. Oznamování sporu nadřízenému dostane celou záležitost do větších proporcí a v očích nadřízeného z vás udělá součást problému. Pokud vám spor vyloženě brání pracovat, můžete se zeptat svého nadřízeného na radu, ale měla by to být úplně poslední možnost, která zbývá.
- Stavte sebe na první místo. Myslete na své limity. Pokud se necítíte dobře v prostředí konfliktu, znovu si uvědomte, že nejste neplacený poslíček, a i když jste pomoc třeba už slíbili, nenechte se tím manipulovat. Přiznejte si, kdy už je toho na vás moc a kdy vás hádka vašich blízkých začíná poškozovat.
