Jak se žije řeckým miliardářům? Neplatí daně a bohatnou ještě víc

Od psacího stolu hledí Fotis Bobolas (52) na čtyři ploché obrazovky zapuštěné do stěny z leštěného týkového dřeva. Jako na velitelském stanovišti. Oblékl si obyčejnou bílou košili, na zápěstí mu chybějí hodinky, neoslňuje prsteny ani doutníky. „Okázalé předvádění bohatství považuji za ubohé,“ vysvětluje reportéru týdeníku Der Stern.

Přitom se řadí mezi nejbohatší Řeky. Rodinné impérium zahrnuje mediální skupinu Pegasus, největší stavební koncern země, firmy na recyklaci odpadu, zlaté doly, nemovitosti – to vše v hodnotě přinejmenším 800 miliónů eur (20 miliard korun).

„Vypadá to, jako kdyby Řecko mělo každou chvíli vybuchnout,“ hodnotí, jak si jeho vlast vede. Jeho rodina už pocítila hněv veřejnosti. Jejich stavební koncern Ellaktor zavedl mýtné na svých dálnicích, ačkoli skoro celou stavbu zaplatil stát z peněz daňových poplatníků.

Jízda na okruhu kolem Atén vyjde na 2,80 eura – denně jím projede na 250 tisíc aut. Kdo chce do Soluně, musí sáhnout do peněženky pro 25 eur. Občanská iniciativa se denně pokouší stavět zátarasy kolem výběrčích míst, aby se do nich zaměstnanci nedostali. „Anarchisti,“ ušklíbne se Bobolas.

Říká se, že klan Bobolasových obdržel první velice lukrativní státní zakázku ještě předtím, než si pořídil první bagr. Pro olympijské hry v Aténách v roce 2004 stavěl většinu metra. Ani veřejná soutěž, ani vyúčtování se nekonaly. Za majstrštyk se považuje odkoupení starých zlatých dolů na poloostrově Chalkidiki od státu v roce 2002. „Získali je za deset miliónů eur. Vytěžili zlato za dvanáct miliard,“ podotýká Seraphim Sefariades, profesor politologie na aténské univerzitě.

Oligarchy přirovnává k italské mafii: „Příbuzenstvím, sňatky upletli nerozmotatelné sítě. Mají lidi všude. Jeden bratr je u levice, druhý u pravice, další na radnici, jiný v církvi. Politiky si koupili financováním jejich kampaní. Média vodí prostřednictvím inzerce na provázku. Zákony si už dávno zařídili tak, že se stali nepostižitelnými.“

Miliardáři, kteří své stroje na peníze udržují v plném chodu už celé generace, zůstávají přisátí na státních zakázkách, tentokrát pro změnu financovaných penězi ze záchranných fondů. Privatizované státní vlastnictví skupují „za hubičku“ – a ještě se vydávají za spasitele. Nejluxusnější aténskou nákupní zónu získal za směšných 50 centů za čtvereční metr měsíčního pronájmu na 90 let miliardář Spiros Latsis (66).

Jiní prchají do zahraničí. Platí to i o slavné, kdysi až do nebes vynášené Gianně Angelopoulosové (57), exšéfce organizačního výboru olympiády, kterou bulvární tisk překřtil na Lady G. Poté, co loni vyšlo najevo, že svou luxusní aténskou rezidenci vydávala za obchodní dům, aby získala příznivější tarif na elektřinu, žije ve Švýcarsku. Založila tam nadaci, prostřednictvím které převádí nerušeně majetek do bezpečí.

Pozici jedničky mezi giganty si udržuje Spiros Latsis. Vlastní banky, rejdařství, rafinerie. Impérium založil jeho otec Giannis, zvaný John nebo Kapitán, souputník rejdařského krále Aristotela Onassise. Při audienci u britské královny Alžběty II. nesmekl bílou námořnickou čepici.

Když se jeho syn vydal studovat do Londýna filozofii, Kapitán se smál, až se za břicho popadal. Pak jeho potomek znásobil majetek klanu až na osm miliard eur před krizí. Na synově velkolepé jachtě Alexander odpočívali mj. i George W. Bush, princ Charles a José Manuel Barroso, šéf Evropské komise, s nímž se zná ze studií.

Spiros teď vydělává na krizi. A nijak se s tím nepáře. Svého exmanažera umístil přímo do privatizační komise. Kromě aténské nákupní třídy tak zřejmě získá stoprocentní podíl ve státním ropném gigantu Hellenic Petroleum. Je favoritem i pro koupi pozemků na starém aténském letišti přímo na pobřeží považovaných za jedny z nejcennějších v Evropě. Chce tady postavit byty, kanceláře a obří zábavní park. V reklamě slibuje Disneyland u Středozemního moře.