Mária Petličková: S Copperfieldem to byla láska na první pohled

Ačkoli to mezi Mariou, rodačkou z Tachova a Davidem zajiskřilo hned při jejich prvním setkání v roce 1999, ke společnému životu se rozhodli až po delší době. „Života s ním jsem se zalekla,“ přiznala nám v Las Vegas sympatická brunetka. Proto se nejdřív v Česku provdala za filmového producenta Jana Fulína. Jenže den po narození jejího syna, jehož otcem je David, se rozhodla jít za svou osudovou láskou.

Daří. Sice nedávno tady vyšel nějaký článek a na něj pak odezva v českém bulváru, kde devadesát procent informací byla lež, ale vše se nakonec ukočírovalo. S Davidem jsme se rozhodli nic nekomentovat. Protože i když řeknete pravdu, stejně si to novináři udělají tak, jak chtějí oni.

Jméno mého syna. Bulvár napsal, že to je Honzík. Pak vyšla oprava, že se jmenuje Dylan, ale zase se lží, že jsem nechala syna přejmenovat. A další výmysl, který se zveřejnil, že můj tehdejší manžel (Jan Fulín – pozn. red.) nevěděl, že není otcem on. Věděl, že jsem těhotná s Davidem. I přes to jsme to spolu chtěli zkusit. Ale první den po narození mého syna jsem řekla, že takhle to nejde. Že má Dylan nárok na svého otce. Mezi námi s Davidem bylo od prvního dne silné pouto, tak jsme se rozhodli, že do toho půjdeme.

Poznali jsme se v roce 1999 v jihoafrickém Kapském Městě, kde jsem tehdy byla pracovně. David tam také vystupoval. Po jeho představení následovala večeře pro pár hostů. Pozvaná byla i moje kamarádka se svým šéfem, která mi zavolala, že její nadřízený nemůže jít s ní, jestli bych ho nezastoupila. Tak jsem šla. A znáte to, naše oči se setkaly a už to bylo. (smích)

Abych pravdu řekla, tak jsem ho tenkrát mezi těmi lidmi ani moc nepoznala. Až když jsme se šli spolu představit. On mi podal ruku a řekl: Velmi mě těší, jsem David Copperfield. Já mu hned odpověděla: Já vím. (smích) Povídali jsme si několik hodin, protože jsme si dost rozuměli, měli jsme spoustu společných témat… Hned jsem cítila, že tam něco je, a bylo to tam i dál. Celé roky jsme pak měli mezi sebou vztah.

I když jsem Davida pořád brala jako normálního člověka, normálního partnera, tak jsem se života s ním zalekla. Nejsem takový člověk, který se chce vystavovat v novinách, který má rád popularitu, který, když se mu narodí dítě, jde se hned s miminkem fotit na první stránky časopisů. A to jsem taky zpočátku Davidovi řekla. A jemu se to líbilo. Po životě s Claudií (světově známou modelkou Claudií Schifferovou – pozn. red.) chtěl i on mít náš vztah jen pro sebe.

Když mi zpočátku David telefonoval domů a zvedla to maminka, tak mi říkala: „Volá ti nějaký David!“ Já na to, že Copperfield. Ona mi nevěřila. Po pár měsících, když jsme se s Davidem stýkali, jí došlo, že to je pravda. Moc nadšená nebyla. Měla smíšené pocity. A když se dozvěděla, že jsem s ním otěhotněla, měla z toho stejný strach jako já.

Maminka žije se mnou v Las Vegas. Akorát teď odjela na měsíc do Česka za rodinou. Jinak tu je s námi a pomáhá mi s dětmi. * Jakou řečí na své děti mluvíte? Maminka česky, já s Davidem anglicky.

Zpočátku se mi tady nelíbilo, říkala jsem si – umělé město. Až po roce jsem si zvykla.

Přátelé a rodina. Jsme si hodně blízcí, s tetou, strejdou, bratranci… Praha se mi líbí, ráda tam jezdím, ale abych řekla, že tu bez ní nemůžu být, to asi ne.

David je nepředvídatelný, rád dělá gentlemanská překvapení a spontánní věci. Třeba když mi pošle květiny. To potěší asi každou ženskou.

Ano. Žárlíme na sebe. Na jeho show ženy přímo šílí. Nemá to jednoduché. Ale to asi každá celebrita. Fanynky dokážou být i dost nepříjemné.

To vůbec. Zpočátku mě zajímalo, jak všechna kouzla dělá, ale pak jsem si říkala, že to vědět nechci. Protože když jdu na jeho show, chci, aby pro mě byla zajímavá.

Bydlíme v luxusnější čtvrti, kde je security, ale až zas v takovém přepychu nežijeme. Nepotřebujeme mít barák za deset miliónů. Viděli jsme drahé nemovitosti, ale my sami jsme se rozhodli pro menší dům. Navíc sám David si na luxus nepotrpí. Na to, co dokázal, je úplně normální. A taky chceme dětem vytvořit spíš normální prostředí.

Že je obrovský puntičkář.

Upřímnost.

Ne, nikdy. A tím jsem si opravdu jistá.

To moc často není. Ale rádi s dětmi chodíme do parku, ven, hodně plaveme… Prostě máme normální život jako kdokoli jiný.

Každé dva týdny. Kamarádky mi říkají: Takhle to nejde. Musíš ho mít doma. Ale mně to takhle vyhovuje a jsme spokojení. Říkám, že mít chlapa doma každý den, je na zastřelení. (smích)

Ráda bych přijela, už jsem doma nebyla přes rok. Uvidíme, jak nám to vyjde a jak bude mít David práci. Žijeme spolu ze dne na den.

Každý ví, že svatba je jen kus papíru. Pro nás jsou důležité děti. Máme společnou domácnost, rodinu a to je pro nás větší pouto než manželství. A oba jsme toho názoru, že se bojíme, že když se vezmeme, kouzlo se ztratí.