Článek
Vypracovali ji v rámci rozsáhlého výzkumu vědci z Východofinské univerzity a z univerzitní nemocnice v Kuopiu pod vedením profesora Markku Laaksa.
Opírali se o šestileté sledování zdravotního stavu 8749 mužů ve věku 45 až 73 let, z nichž téměř čtvrtina už při zahájení výzkumu brala statiny.
Na počátku nikdo z nich cukrovkou 2. typu netrpěl, po šesti letech však byla tato typická civilizační nemoc diagnostikována 625 sledovaným. Finové zakalkulovali vliv dalších rizikových faktorů, jako je věk, tělesná hmotnost, výskyt cukrovky v rodině či kouření, konzumace alkoholu a cvičení.
Ostrá kritika z Británie
I pak jim vyšlo, že pro pravidelné uživatele statinů je hrozba vzniku nemoci o 46 procent vyšší než pro ostatní. Finové došli k závěru, že lék podle všeho mění citlivost lidského organismu na inzulin a omezuje vylučování tohoto hormonu. Zhoršuje se tak schopnost těla regulovat hladinu cukrů v krvi.
Studie, kterou zveřejnil časopis Diabetologia, vyvolala okamžitě ostrý útok zastánců statinů. Nejsilnější výtky zazněly z Británie, kde jsou nasazovány miliónům lidí a obchod s nimi je velmi lukrativní.
Britští kritici obvinili Finy z chybné metodiky výzkumu s námitkou, že uživatelé léků by vzhledem ke svému životnímu stylu čelili vyššímu riziku cukrovky i bez statinů. Podle nich užívání léku tuto nemoc jen odhaluje.
Jeden z ředitelů Britské srdeční nadace, profesor Peter Weissberg proto prohlásil, že „statiny mohou přispívat k odmaskování dříve existujících sklonů k cukrovce“.