Článek
Vzbouřenci na východě Libye již několik měsíců ovládají několik přístavů, ze kterých se z Libye vyváží ropa. Povstalci chtějí mít podíl z tržeb, na to ale kabinet odmítá přistoupit.
Na Západě vládnou obavy, že Libye opět upadne do chaosu jako před pádem Kaddáfího vlády, kdy též povstal východ země bohatý na ropu. Černé scénáře dokonce počítají s vytvořením dvou Libyí, kdy by se odtrhla oblast Kyrenaiky, která požaduje federální uspořádání a ovládá přístavy Ras Lanúf, Syrta a Zueitin.
Vláda v Tripolisu se potýká i s dalšími skupinami ozbrojenců. Ty přispěly ke svržení diktátora Muamarra Kaddáfího v roce 2011. Od té doby si ale nechaly zbraně a ovládají části země. Kvůli blokádám, protestům a násilnostem je těžba ropy v zemi ochromena už od podzimu a Libye nyní vyváží jen asi 110 000 barelů denně, zhruba desetinu běžné úrovně.
Varovné výstřely
Zajdán přišel se svým prohlášením nedlouho poté, co libyjské námořnictvo zasáhlo proti maltskému tankeru, který se podle libyjské ropné společnosti National Oil Corporation (NOC) snažil přiblížit k terminálu v Syrtě obsazenému povstalci. Vojáci proti plavidlu vypálili varovné výstřely.
„Vypořádáme se s jakoukoli zemí, společností nebo skupinou, která se pokusí poslat tanker, aby vyzvedl ropu z obsazených přístavů bez toho, že by to konzultovala s NOC. Vypořádáme se s nimi, i kdybychom byli donuceni lodě zničit,” uvedl libyjský premiér. „Varujeme všechny země, že nebudeme nijak shovívaví,” dodal.
Kyrenaičtí federalisté okamžitě oznámili, že jsou schopni zajistit bezpečnost tankerů připlouvajících do Syrty.
V polovině prosince to již vypadlo, že by blokáda přístavů mohla alespoň částečně skončit. Východolibyjští rebelové dali najevo, že uvolní tři terminály o celkové kapacitě 600 000 barelů ropy denně, pokud jim vláda nechá podíl z tržeb a vyšetří zprávy o korupci v ropném průmyslu. Kabinet ale na tyto podmínky nepřistoupil.
Napětí v zemi koncem prosince vyostřilo rozhodnutí prodloužit mandát stávajícímu národnímu shromáždění.