Článek
Dokončené projekty po předání Afgháncům téměř okamžitě začnou chátrat, protože Afghánistánu k jejich udržení chybí odborný personál a peníze. Mnoho silnic se rozpadá dřív, než jsou dostavěny. Některé školy byly předány ve stavu, v němž by do nich americké děti nikdy nebyly vpuštěny.
Vedení agentury se podle něj chová natolik povýšeně, že peníze amerických daňových poplatníků odmítá investovat do technologie, která se v Afghánistánu i jinde osvědčila po desetiletí, a zavádí místo toho nevhodné stavební postupy. Příkladem je zamítnutí výstavby makadamových silnic, což je technologie, se kterou uspěl už na začátku 19. století Skot John Loudon McAdam.
Asfaltové silnice se drolí
Skotský inženýr vyzdvihl vozovku nad okolní terén, aby zajistil její odvodnění, a vysypal ji několika vrstvami štěrku odlišné velikosti tak, že se kameny do sebe zapasovaly samy a neustupovaly pod tíhou provozu. Později se pro horní vrstvy takových silnic začal používat ještě jemnější a hladší materiál, aby se přilnavost dále zlepšila.
USAID neuznala makadamové vozovky pro Afghánistán za vhodné a odmítla i technologii litého betonu, který posloužil pro silniční síť v USA. Zvolila místo toho asfaltové vozovky. Ty jsou sice levnější, kilometr vyjde na 500 000 dolarů (9,8 miliónu korun), což je zlomek ceny za dobré silnice stavěné v USA - ale nekvalitní. USAID nevzala v potaz varování odborných firem, dala přednost kvantitě před kvalitou a neodradil ji ani argument o nákladech na údržbu asfaltových vozovek, již současná afghánská vláda není schopna zajistit.
Výsledkem je mnoho nedokončených úseků, které se už drolí. Jedním z nich je silnice v provincii Ghazní. Měla být dlouhá téměř 40 kilometrů, avšak po třech letech práce a po proinvestovaných čtyřech miliónech dolarů z ní byl dokončen pouhý kilometr. USA kontrakt loni v říjnu ukončily.
Nevhodné obytné buňky
Dalším příkladem nepochopitelného rozhodování v USAID jsou ubytovací hangáry Quonset. Lze je postavit za několik hodin, mají dobré vlastnosti pro pobyt uvnitř a k jejich vnější údržbě stačí pouhý nátěr. USAID se ale rozhodla pro sice moderněji vyhlížející, avšak o mnoho dražší buňky, které navíc vyžadují nedostupnou pečlivou údržbu.
Většina najatých firem navíc pracuje bez nejmenší kontroly. Zástupci USAID nevyjíždějí ke kontrolám projektů do terénu a zůstávají raději ve svých kábulských kancelářích. Tvrdí, že cesty na venkově jsou příliš nebezpečné, ačkoli se na nich běžně pohybují nejen Afghánci, ale také zaměstnanci najatých firem a američtí vojáci.
Několikaleté působení USAID v Afghánistánu nelze hodnotit kladně, konstatuje autor článku. Agentura podle něj pomáhá Afghánistánu budovat ruiny a za pět let nebude možné ukázat nic užitečného, co tam bylo z peněz amerických daňových poplatníků vybudováno.