Článek
Sirolimus je látka vytvářená bakterií Streptomyces hygroscopicus, původně objevená v 70. letech ve vzorku půdy z Velikonočního ostrova Rapa Nui (odtud se také nazývá Rapamycin). Má imunosupresivní účinky (potlačuje imunitu), a proto se podává pacientům po transplantaci orgánů. Rovněž se používá k rozšiřování koronárních tepen a testuje se jeho účinnost proti rakovině.
Výzkumníci ze tří center v amerických státech Texas, Michigan a Maine nově zjistili, že by látka mohla také prodlužovat život. Sirolimus nasadili myším, jejichž stáří bylo srovnatelné s věkem 60 let u člověka a u nichž byla vytvořena co nejvěrnější nápodoba genetické rozličnosti a náklonnosti k chorobám jako u lidí. Výsledek byl překvapivý: látka zvířatům prodloužila život o 28 až 38 procent, a to i přes skutečnost, že jim byla podána v pokročilém věku.
U lidí se očekávají ještě lepší výsledky
Vědci odhadují, že by u lidí mohla být látka ještě úspěšnější, jestliže by pomohla proti rakovině a srdečním chorobám.
"Nikdy bych nepomyslel, že za mého života vynalezneme tabletu proti stárnutí. Rapamycin je ale velkým příslibem,“ citoval server BBC Arlana Richardsona z Barshopova institutu v San Antoniu, kde pracuje 35 let.
Sirolimus má podobné účinky jako snižování příjmu potravy, u něhož je prokázáno, že život prodlužuje. Zasahuje proteinovou buňku mTOR, která ovlivňuje metabolismus či reakci organismu na stres.
Nebezpečí látky ovšem spočívá právě ve schopnosti potlačovat imunitu, což snižuje odolnost proti infekcím.