Oblíbené lyžařské středisko v Rakousku se stalo dokonalým inkubátorem koronaviru

V době, kdy rakouské úřady pochopily rozsah infekce, bylo už pozdě. Zdravotníci po celé Skandinávii vystopovali stovky případů do Ischglu. V úterý Norsko oznámilo, že čtyřicet procent z více než 1400 případů v zemi má původ v Rakousku. Také rakouské úřady spojují stovky nakažených v zemi s Ischglem.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz doma i v zahraničí sklízí pochvaly za rozhodný postup proti koronaviru, kritici ale poukazují na to, že Vídeň strategii náhle změnila před týdnem až poté, co si uvědomila hrůzný rozsah situace v Tyrolsku. I přes zahraniční upozornění tyrolští představitelé odmítali podniknout rázné kroky z obav neblahého dopadu na místní hospodářství. Celý region je totiž závislý na turismu.

„Přednost před zdravím místních a hostů dostala chamtivost,” napsal tento týden v komentáři rakouský deník Der Standard.

První známky vážných potíží se objevily k 1. březnu, když Island odhalil 15 nakažených, kteří přiletěli o den dříve z Mnichova. Z této skupiny 14 infikovaných pobývalo v Ischglu. Island proto varoval Rakousko, ale tamní zdravotnické úřady obavy Reykjavíku odbyly.

„Z lékařského hlediska je nepravděpodobné, že by se infekce objevila v Tyrolsku,” uvedl tehdy v prohlášení Franz Katzgraber, který stojí v čele tyrolského zdravotnictví. Tyrolsko k nakaženým uvedlo, že infekci spíše mezi ostatní rozšířil patnáctý nakažený z oné skupiny, který cestoval z Itálie. Islandské rozhodnutí vydat varování před cestami do Tyrolska Vídeň ignorovala.

V dalších dnech ale podobné zprávy o infekci mezi návštěvníky Ischglu přišly z Dánska, Norska, Švédska a Německa. Dne 7. března byl testován pozitivně na koronavirus barman oblíbeného podniku v Ischglu. Rakouské úřady začaly jednat až poté, co se prokázala nákaza u 15 dalších lidí, se kterými byl barman v kontaktu. K 10. březnu úřady nařídily všem barům v Ischglu zavřít, hotely a sjezdovky však zůstaly otevřené.

Virus se tak šířil a přinutil vládu podniknout 13. března bezprecedentní rozhodnutí, a to uzavřít do karantény celé údolí s Ischglem známé jako Paznauntal. Uzavřen byl i blízký Sankt Anton, což je další populární lyžařské středisko. I poté ale zůstaly v provozu až do neděle vleky a lanovky s gondolami přeplněnými lyžaři.

Novinář Christof Lang z německé zpravodajské stanice n-tv přijel do Ischglu 5. března s pěti kamarády. O tři dni později odjeli všichni nakažení. „Skandální je, že náznaky, že tam může být infekce, měli již týden před naším příjezdem, ale ignorovali to,” řekl o jednání Rakušanů.

Rakouští činitelé ale trvají na tom, že udělali vše, co mohli, když se o vážnosti situace dozvěděli, aby šíření viru zastavili. „Úřady v Tyrolsku jednaly podle mě přesně tak, jak měly,” řekl tento týden člen tyrolské vlády Bernhard Tilg rozhlasové a televizní společnosti ORF. „Zahraniční média dělají, jako by koronavirus pocházel z Ischglu, ale tak to není,” dodal.

O události týkající se nákazy v Ischglu se podrobně zajímají média v Německu, odkud do Rakouska mířilo nejvíce turistů. Tyrolští činitelé v Rakousku také čelí kritice za to, že nezabránili turistům odjíždějícím z Ischglu před odjezdem domů strávit noc v jiných městech v regionu, například v tyrolské metropoli Innsbrucku. Takto se zachovaly stovky turistů. Do jaké míry tito lidé přispěli k šíření viru, zůstává nejasné.

Zhruba čtvrtina z 1648 případů koronaviru v Rakousku připadá na Tyrolsko, což je spolková země, kde žije desetina obyvatel alpské republiky. Kurzova vláda mezitím na krizi zareagovala opatřeními, která patří k nejtvrdším v Evropě. V posledních dnech vláda prakticky pozastavila veškerý veřejný život a lidem až na několik výjimek zakázala opouštět domovy. Uzavřeny jsou i všechny lyžařské oblasti. Bude to velmi, velmi dlouhý návrat k normálu, řekl Kurz.