Britské město stěhuje migranty do domů s červenými dveřmi. Německo 30. let, tvrdí kritici

Lidé, kteří za červenými dveřmi bydlí, hlásí podle serveru nejrůznější typy útoků. Od vrhání psích exkrementů, přes rozbíjení oken kameny až po - zatím slovní - útoky na ženy ze strany neonacistů.

Jedna z afghánských přistěhovalkyň řekla reportérovi listu The Times, že se musela doma skrývat před krajně pravicovými agresory, kteří na ni pořvávali „špíno“ a „táhni z naší země“.

Do označených domů nestěhují migranty úřady, nýbrž kontraktor - bezpečnostní agentura G4S, kterou britská vláda pro podobné účely obvykle najímá.

Nejedná se o novou praktiku. Už předloni na případ upozornil tehdejší britský poslanec Ian Swales. Během parlamentní interpelace v únoru roku 2014 kritizoval výkonného ředitele G4S. Podivné praktiky se však od té doby nezměnily. „Dveře jsou známkou separace, která připomíná Německo ve třicátých letech minulého století,“ vysvětlil Daily Mailu Swales.

Firma přistěhovalce ubytovala v nemovitostech vlastněných společností Jomast, jež patří podnikateli Stuartu Monkovi. Ten díky tomu na ubytovávání migrantů v chudinské čtvrti Middlesbroughu utrží milióny liber ročně, napsal Daily Mail.

Domy migrantů s červenými dveřmi

Podle seznamu nejbohatších Britů, který sestavil The Sunday Telegraph, dosahuje hodnota Monkova jmění 175 miliónů liber, což odpovídá v přepočtu 6,1 miliardy korun.

Když si žadatelé dveře sami přemalovali, přišli pracovníci Jomastu s tím, že je to v rozporu se směrnicemi firmy, a dveře znovu natřeli na červeno.

Náměstek britské ministryně vnitra pro imigraci James Brokenshire v reakci na medializaci celé věci vyjádřil znepokojení a přislíbil, že vše prověří. „Očekávám od soukromých poskytovatelů služeb ty nejvyšší možné standardy. Pokud objevím důkazy o diskriminaci žadatelů o azyl, vyvodím z toho okamžité důsledky. Takové chování nebude tolerováno,“ dodal.

Společnost G4S, jejíž povinností je na základě smluv se státem mimo jiné i zajišťovat bezpečnost azylantů, se nicméně brání s tím, že má červenou barvu na dveřích jen asi pětina domů Jomastu.

Podle serveru deníku Telegraph, který odkazuje na šetření The Times, však má červené vstupní dveře 155 domů ze 168, které vlastní Jomast. Reportéři The Times hovořili se 66 lidmi, kteří za těmito dveřmi bydlí, 62 z nich byli žadateli o azyl 22 národností.

Někteří místní obyvatelé podle médií tvrdí, že červená barva má usnadnit sociálním pracovníkům orientaci.

„Rozhodně odmítáme, že by G4S systematicky stěhovala žadatele o azyl do domů s červenými dveřmi. Náš kontraktor - firma Jomast - nemá žádnou strategii ubytovávání žadatelů o azyl do domů s červenými dveřmi, i když uznává, že jich většina v takových domech bydlí, a souhlasil s tím, že vchodové dveře přebarví,“ citoval Dailymail mluvčího společnosti.

Lidé, kteří ve Spojeném království čekají na azyl, se nemohou nechat zaměstnat, ale je jim poskytováno dočasné ubytování a podpora ve výši 37 liber týdně, což odpovídá necelým 1300 korunám.

Společnost G4S patří k největším státem najímaným kontraktorům ve Spojeném království. Zajišťuje především bezpečnostní služby, kromě jiného se starala o dohled nad bezproblémovým průběhem olympiády v Londýně.