Článek
Bílý dům v prohlášení uvedl, že referendum je v rozporu s ukrajinskou ústavou a mezinárodní společenství neuzná výsledky hlasování, které se konalo pod vojenskou hrozbou ruských jednotek. Podle mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho "vojenská intervence a porušení mezinárodního práva bude pro Rusko znamenat zvýšené náklady nejen kvůli opatřením, která uplatní Spojené státy a naši spojenci, ale i v přímém důsledku destabilizujících akcí samotného Ruska".
Prezident Putin podle prohlášení Kremlu v telefonátu se šéfem Bílého domu označil hlasování za legitimní a prohlásil, že obyvatelé poloostrova vyjádřili v referendu obavy z toho, jak Kyjev selhal v ochraně rusky mluvících lidí před násilím proti nim. Putin prý Obamovi řekl, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) by svou pozorovatelskou misi měla kvůli násilí na rusky mluvících lidech rozmístit po celé Ukrajině.
Mluvčí britského premiéra Davida Camerona tlumočil jeho vyjádření k referendu: „Vyzýváme Rusko k dialogu s Ukrajinou a k řešení této krize v rámci mezinárodního práva,” řekl.
Referendum neuznává ani ČR
Referendum odsoudila i Česká republika a také například Francie, která zároveň vyzvala Rusko ke zmírnění napětí na Ukrajině.
"Konání, průběh a výsledky referenda na Krymu jsou výrazem snahy o zpochybnění bezpečnostního uspořádání regionu, které vzniklo po rozpadu Sovětského svazu. Referendum bylo vyhlášeno v rozporu s ukrajinskou ústavou a probíhalo za neregulérních podmínek. Česká republika proto neuznává výsledky hlasování," píše se ve stanovisku českého ministerstva zahraničí.
Drtivá většina pro Rusko
Moskva doprovodila nedělní referendum, které Kyjev odmítl jako nelegální, přítomností svých jednotek na poloostrově, kvůli níž chce Západ sáhnout k sankcím. Hovoří se o zákazu vydávání víz pro vedoucí ruské představitele, zmrazení jejich kont i o ekonomických postizích ruských firem.
Po sečtení více než poloviny hlasů se pro připojení k Rusku vyslovilo 95,5 procenta hlasujících na Krymu. [celá zpráva]
