Článek
„Ti, kdo se ještě včera starali jen o své pohodlí a o kariéru, v sobě najednou objevili něco, co je důležitější než vše ostatní. Rozumní lidé chránící Krym a diplomatická pomoc ruské státní moci probudili nebývalou hrdost na Rusko v srdcích těch, kteří se ještě nedávno k našemu státu stavěli chladně,” uvedl Birov a dodal, že se změnily priority lidí.
„Ti, kdo proklínali Putina a jeho 'krvavý režim', v sobě našli sílu projevit nadšení nad pevností, s níž ruský vůdce ochránil ruskou většinu na jihovýchodě Ukrajiny a obvinil Západ z podpory extremistů. Putina, který se postavil proti podlé revoluci v Kyjevě a ochránil prosté Ukrajince, teď nečekaně milují jak liberální demokraté, tak tvrdí nacionalisté, jak věčně levicoví komunisté, tak černí monarchisté,” napsal Birov ve svém pajánu na Putinovu moudrost a velikost .
Odhalení zaprodanců a ztroskotanců
Podle Birova ale ne všichni Rusové dokázali pochopit dějinný význam současného dění. „Někdo se naopak staví na stranu kyjevské junty a viní Rusko z agrese. Ojedinělým případem nejsou třeba takoví ruští Židé, kteří podporují banderovce a antisemity, snaží se je nabarvit na růžovo a vydávat je za nadýchané liberály. Pravda prostě v době krize vychází najevo,” napsal Birov duchu komentářů z dob stalinských čistek.
Krymská krize podle komentáře semknula rozdělenou ruskou společnost, což se „nepřímo projevilo i ve velkém zájmu o literaturu věnovanou moudrému vůdci Stalinovi.
Lidé nejen vítají rozhodnutí státní moci, ale žádají ještě rozhodnější odvetná opatření na záchranu obyvatel Krymu a ruské většiny. Otevřeně řečeno, mnozí jsou připraveni i ke vstupu ruských vojsk na Krym a jihovýchod Ukrajiny.”
Autor vítá renesanci „imperiálního myšlení v Rusku,” které je podle něj jedním ze základních prvků sebeuvědomění Rusů. „Impérium v ruském chápání je vesmírné pojetí Ruska jako ohromné země, kde všechny ostatní euroasijské národy semknuté Ruskem nabývají ochrany a pokojně se rozvíjejí. Je to ochrana a záruka pořádku a té nejvyšší pozemské spravedlnosti. Krymští Rusové děkují Bohu a ruskému vůdci, že se ruské impérium vrací,” uvádí autor komentáře.
Kritika politiky XIX. století
Některé komentáře ale postup Ruska kritizují. Rusko se snaží o rehabilitaci svého velmocenského vlivu ve světě, ale používá při tom nástroje vhodné pro 19. století, napsal v redakčním komentáři list Nězavisimaja gazeta.
V dnešním světě se velmocenská politika prosazuje utvrzením hospodářského vlivu a šířením vlastních civilizačních hodnot, norem a standardů. Ty ale Rusko nemá, píše list.
Zemím bývalého SSSR může Rusko nabídnout jen mýtus o návratu do minulosti. Svým chováním vytváří nebezpečný precedens pro stávající světový pořádek, uvádí Nězavisimaja gazeta a varuje, že podkopává autoritu OSN.
Reakce Západu může být podle ruského deníku Vedomosti tvrdá. Bývalý ruský ministr financí, vlivný ekonom Alexej Kudrin soudí, že odliv kapitálu z Ruska může dosáhnout čtvrtletních hodnot 50 miliard dolarů. Ta nejhrozivější, „íránská” varianta může vést k zablokování ruských finančních rezerv na zahraničních účtech a k odepření úvěrů pro ruské banky.
Podle ruského ekonoma Sergije Gurijeva mohou být nejcitelnější obchodní sankce. Roční vývoz Ruska, jehož hlavní součástí je ropa a plyn, dosahuje 600 miliard, dovoz 500 miliard dolarů.