Hlavní obsah

Krizí zdecimovaní Řekové častěji volí fatální řešení - sebevraždu

Novinky,
Atény

Ekonomickými problémy zdeptané Řeky žene jejich zoufalství čím dál častěji k tomu, že si sáhnou na život. Řecký ministr zdravotnictví Andreas Loverdos v září varoval, že počet sebevražd jen v prvních měsících letošního roku mohl narůst o 40 procent. Psycholožka Eleni Bekiariová, která pracuje na krizové lince Klimaka, ale podle BBC uvádí, že by to mohlo být i mnohonásobně víc.

Článek

„Ve skutečnosti budou tato čísla nejspíš mnohem vyšší,“ varovala Bekiariová. Počet volajících je podle ní čtyřnásobně vyšší a většina klientů zmiňuje dopady ekonomických problémů. Dobrovolníci, kteří na Klimace pracují, uvedli, že od počátku roku přijímají čtyřikrát více krizových hovorů a že volající často mluví o ekonomické nejistotě.

Počet sebevražd navíc rostl už loni, uvedla studie v britském časopisu Lancet. Její autoři uvedli, že se v roce 2010 zvýšil počet sebevražd proti předchozímu roku o 25 procent.

Podle Bekiariové navíc mnozí plánují sebevraždu tak, aby se nepoznalo, že si vzali sami život, protože jinak by v Řecku, kde má silný vliv náboženství, nemohli být pohřbeni na hřbitově. „Mnoho volajících nám říká, že plánují sjet s autem z útesu nebo narazit do skály, aby to vypadalo jako nehoda, takže jejich rodina ani komunita nikdy nebude vědět, že spáchali sebevraždu,“ řekla psycholožka.

Sebevražda jako protest

Jiní zase berou koncert života jako šanci vyjádřit svůj nesouhlas se situací. Soluňský obchodník Apostolos Polyzonis se v září zapálil před bankou. Ta vzala zpět úvěr, který poskytla jeho firmě, takže musel vyhlásit úpadek a skončil na ulici bez peněz. Nebyl už schopen dceři platit dál studia na univerzitě a bál se, že by mu banka mohla zabavit dům. „Nejsem ale sám. Milióny Řeků nyní trpí, protože pár tisíc zlodějů a korupčníků vyždímalo tuto zemi,“ dodal.

Nakonec se odhodlal k zoufalému činu a zapálil se před bankou. „Když se mnou odmítli jednat, cítil jsem se tak zoufalý, že jsem prostě všechno vzdal,“ řekl poté, co mu v nemocnici ošetřili popáleniny. Sám ale tvrdí, horší jsou jizvy uvnitř. „Můj syn právě ukončil vojenskou službu a nemůže najít práci, já i moje žena jsme nezaměstnaní a často se musíme obejít bez nejzákladnějších věcí.“

Na internetu našel pomoc

Spáchat sebevraždu chtěl i George Barcouris, který v šedesáti přišel o práci. Byl si jistý, že jinou nenajde, když je v zemi sedmnáctiprocentní nezaměstnanost a stále roste. Bylo mu jasné, že bez pomoci příbuzných nebo přátel to bude trvat jen pár týdnů, než ho domácí vystěhuje, protože nebude platit nájem. „Nejhorší byly noci. Začal jsem si říkat, jakou mám budoucnost. Bylo by lepší, kdybych zemřel ve spánku, ale to se nestalo, tak jsem začal myslet na to, jak se zabít.“

Nevěděl ale, jak na to, proto začal hledat na internetu. Zadal do vyhledavače slovo sebevražda. Naštěstí první odkaz vedl na linku pomoci Klimaka.

Smrt ředitele

V zoufalé situaci ale nejsou jen nezaměstnaní. V půlce září se zabil i ředitel úspěšné reklamní agentury Vitamin Ad Michael Kriadis, byť jednal o fúzi s jinou firmou. Napsal dopis na rozloučenou a skočil z okna kancléře ve čtvrtém patře. Společnost měla dluhy ve výši 400 000 eur. Nic jí nepomohlo, že měla u klientů pohledávky ve výši pěti miliónů. Nemohla je vymoci.

Řecko přitom dosud patřilo k zemím s nejmenším počtem sebevražd v Evropě. „Dopad krize je ale větší, než schopnost společnosti se s ní vypořádat,“ uvedla psycholožka Bekiariová.

Podle ní země nutně potřebuje plán boje s nárůstem sebevražd. Toho se však těžko dočká. Vláda ani nenavýšila prostředky na provoz Klimaky, v době škrtů je nemá. Barkurise přitom Klimaka dokázala zachránit. Organizace mu slíbila pomoci vyřešit problémy s bydlením, když bude procovat jako dobrovolník pro její vysílání.

Poprvé se zase dokázal usmát, protože ví, že ho společnost potřebuje. "Vím, že v Řecku jsou tisíce lidí, kteří procházejí stejnou zkušeností jako já. Chtěl bych ale zdůraznit, že naše problémy jsou sociální - ne psychické."

Související témata:

Související články

Rozpočtový schodek Řecka dále narůstá

Deficit rozpočtu centrální vlády Řecka se za leden až září meziročně zvýšil o 15 procent na 19,16 miliardy eur (asi 474,2 miliardy korun). Schodek se...

Výběr článků

Načítám