Článek
Palác se měl podle listu stát terčem kvůli svému symbolickému významu, zatímco sídlo Norské dělnické strany kvůli jejímu údajnému podílu na budování multikulturní společnosti, kterou Breivik nenávidí.
Breivik "při výslechu řekl, že plánoval útoky i na jiné cíle, ale že na 22. července měl jen sídlo vlády a (ostrov) Utöya", kde se konalo shromáždění mládežnické organizace vládní strany, řekl listu prokurátor Paal-Fredrik Hjort Kraby.
Počet a povahu cílů však odmítl upřesnit. Řekl jen, že jde o "cíle pro teroristu evidentní" a že "úmysl byl zasáhnout vládu".
O tom, že jeho klient měl v úmysl podniknout další útoky, hovořil už v pátek Breivikův advokát.
Advokát prohlásil, že Breivikovy teroristické plány byly obšírnější. "Měl na ten pátek ještě další plány různého rozsahu," řekl norskému deníku Aftenposten. Tyto plány prý byly "zrovna tak konkrétní", jako pumový atentát ve vládní čtvrti v Oslu a masakr na nedalekém ostrově Utoya. [celá zpráva]
Podle běloruského opozičního politika prošel Breivik výcvikem u velitele zvláštních sil v Bělorusku.
V pátek se v Norsku konaly první pohřby dvou z obětí. V hlavním městě se také týden po masakru uskutečnil smuteční obřad, jehož se zúčastnily i politické špičky země. Premiér Jens Stoltenberg označil oběti za hrdiny a prohlásil, že Norsko na útoky odpoví další demokratizací. [celá zpráva]