Článek
„V případě války je misí strategických vzdušných sil vést globální strategickou vzdušnou válku na podporu národních a vojenských cílů USA s využitím jaderných zbraní,“ uvádí se v úvodu 800stránkové studie velitelství strategického letectva z roku 1959.
Autoři se zabývali scénáři v případě konfliktu se Sovětským svazem a jeho satelity, ale i s Čínou. V dokumentu upozorňují, že jaderné bombardování se mělo takticky zaměřit na klíčová města i s jejich civilním obyvatelstvem, což by bylo i tehdy v rozporu s mezinárodním právem.
Některé cíle jaderných sil USA v ČSR
Američtí vojenští stratégové se soustředili především na plán „systematického zničení“ městských a průmyslových cílů v sovětském bloku. Klíčová pro ně byla hlavní města – Moskva, Leningrad (dnešní Petrohrad), Peking, Berlín, Varšava. Praha má pořadové číslo 61.
Zatímco v Moskvě bylo určeno 179 cílů jaderného útoku, v Praze 69. Jsou mezi nimi Kbely, Ruzyně a Vodochody, tedy místa, kde se nacházejí letiště. Další cíle byly v okolí hlavního města v Berouně, Kladně, Kralupech nad Vltavou, Králově Dvoře, Neratovicích, Psárech, Radotíně, Roztokách, Slaném a Štěchovicích.
ČSSR by bombardovali menšími pumami
Pro cíle ve východní Evropě měly být použity bomby, které by měly ve srovnání s pumami pro SSSR nižší ničivou sílu, zejména z „politických a psychologických důvodů”, uvádí americký archiv. Výjimkou měly být objekty používané armádním letectvem Varšavské smlouvy. Prioritou přitom byly cíle v tehdejším východním Německu.
Útoky amerického letectva měly být zasazeny s použitím jaderných pum o síle 1,7 až devět megatun. Americké velení tehdy požadovalo i nálože o síle 60 megatun, které chtělo použít s cílem zastrašení a v případě náhlého sovětského útoku.
Nálož o síle jedné megatuny má sedmdesátinásobnou ničivou sílu ve srovnání s bombou svrženou v roce 1945 na japonskou Hirošimu.
Letiště především
Velký důraz kladli američtí plánovači na likvidaci vojenských letišť, protože v éře před nasazením strategických balistických raket byly dálkové letouny hlavním nosičem jaderné munice. Na území dnešní České republiky se měla stát terčem nejen pražská letiště, ale také letiště v Bechyni, Brně, Čáslavi, Českých Budějovicích, Dobřanech, Holešově, Milovicích, Mimoni, Pardubicích, Přerově a Žatci.
Na Slovensku to byla letiště v Bratislavě, Košicích, Piešťanech, Sliači a Trenčíně. Mezi dalšími cíli bylo například Komárno.
Hlavní úder jaderných zbraní měl být veden proti sovětským letištím Bychov a Orša v Bělorusku, kde byly v té době dislokovány strategické letouny Tu-16, jež ohrožovaly síly USA a jejich spojenců v západní Evropě.
Nově odtajněný seznam cílů vypracovaný na konci padesátých let se neliší od seznamů cílů americké armády vypracovaných za druhé světové války. Z pochopitelných důvodů tyto cíle figurovaly i na válečných seznamech nacistického Německa.