Článek
Dosednutí vozítka na planině Aeolis Palus v kráteru Gale bylo naplánováno na 07:31 SELČ. NASA celou událost z pohledu řídicího střediska v kalifornské Pasadeně vysílala živě na internetu.
Animace sbírání vzorků na Marsu sondou Curiosity
Cesta sondy za 2,65 miliardy dolarů (asi 45 miliard korun korun) trvala osm měsíců. Nejobtížnější byl přistávací manévr, kdy bylo potřeba zbrzdit sondu s pomocí raketových motorů.
Tým z NASA se raduje z úspěšného přistání sondy.
Obrázek přistání vozítka Curiosity
Nejprve se přistávací modul s vozidlem oddělil od poslední části nosiče. Po vstupu do atmosféry Marsu následoval let na východ dlouhý asi 630 kilometrů nad místo přistání. Po čtyřech minutách letu se ve výšce 11 kilometrů otevřel padák. Rychlost v tu chvíli činila 1400 kilometrů za hodinu. V závěrečné fázi přistávacího manévru byly spuštěny brzdící raketové motory.
Obrázek z vozítka Curiosity, zachycující jeho stín na Marsu
Kráter Gale na Marsu s vyznačeným místem přistání
Šestikolové vozítko Curiosity váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor využívající přirozeného rozpadu plutonia 238, který se osvědčil u amerických planetárních sond programu Viking.
Jeden z prvních snímků, který vozítko Curiosity poslalo na Zemi.
Hlavním cílem mise bude zjistit, zda na Marsu někdy byly podmínky vhodné pro vznik života. Automat bude také zkoumat klima a geologii čtvrté planety Sluneční soustavy a sbírat data pro budoucí let lidské posádky na Mars.
Záběr kamery z vozítka Curiosity
Tým z NASA se raduje z úspěšného přistání sondy.
Malba ukazující vozítko Curiosity při práci