Článek
Odborníci varují před dopady, které to může mít na globální růst emisí skleníkových plynů. Sucho samo je navíc podle nich důsledkem rostoucích teplot v rámci globálních změn klimatu vyvolaných zvyšováním jejich koncentrací. Loni navíc sucho předčilo to z roku 2005, o němž se hovořilo jako o největším za století.
Vědci k závěru dospěli po vyhodnocení dat ze satelitu, který na oběžnou dráhu kvůli monitorování deštného pralesa vyslaly USA s Japonskem.
Hladina v Amazonce byla loni nejníže za 50 let a některé její přítoky zcela vyschly. Dvě desítky městských a obecních správ byly kvůli nedostatku vody nuceny vyhlásit nouzový stav. Zatímco sucho v roce 2005 zasáhlo oblast dvou miliónů kilometrů čtverečních, tentokrát to bylo o milión kilometrů čtverečních víc. To je území 38krát větší než Česká republika.
BEZ KOMENTÁŘE: Amazonii sužuje nebývalé suchoVideo: Reuters/Greenpeace
„Je obtížné vystopovat nějaké vzorce pouze z pozorování dvou období sucha, ale to, že se vyskytla tak blízko sebe, je alarmující,“ řekl stanici BBC šéf výzkumu Simon Lewis z univerzity v Leedsu.
V obou případech bylo sucho spojováno s nezvykle teplými vodami Atlantiku při pobřeží Brazílie. „Jestli se ukáže, že je to narůstajícími koncentracemi skleníkových plynů v atmosféře, mohlo by to znamenat, že brzy budeme svědky dalších vyprahlých let. Pokud se to bude opakovat častěji, z Amazonského deštného lesa se namísto cenného brzdiče klimatických změn stane velký výrobce skleníkových plynů,“ doplnil Lewis.
Kostra pirani na vyschlém dně řeky Solimoes.
Je několik možností, jak se z lesa pohlcujícího skleníkové plyny může stát jejich producent. V případě Amazonského je to jednoduchá příčina: umírají stromy, které pak hnijí a nejsou schopny pohlcovat CO2.
Po suchu před šesti lety vědci studovali, do jaké míry zasáhlo stromy, a zkoumali též vztah mezi dešťovými srážkami a množstvím uvolněného CO2. Zatímco v průměru oblast ročně pohltí okolo 1,5 miliardy tun CO2 z ovzduší, několik let po suchu z roku 2005 měl les 5 miliard tun vypustit. Studie v Science odhaduje, že po loňském suchu to bude 8 miliard tun, což jsou roční emise Číny a Ruska dohromady.
Výzkumníci nicméně přiznávají, že jsou to první odhady. „Je možné, že spousta stromů odumřela kvůli suchu z roku 2005, to by počty po loňském roce snížilo. Na druhou stranu, první sucho mohlo spoustu stromů oslabit, takže po suchu z roku 2010 počty mrtvých stromů narostly o to více,“ řekl Paulo Brando z brazilského Ústavu pro výzkum životního prostředí Amazonie.
