Článek
Obama v únoru rozhodl, že se zastaví nákladný projekt nových misí na Měsíc a budou se od příštího roku využívat soukromé rakety k letům k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), uvedla agentura AP. Tyto lety dosud zajišťovaly raketoplány, které ale koncem roku končí. Doprava materiálu a posádek k ISS pak bude záviset na ruských raketách.
Soukromá společnost SpaceX internetového podnikatele a miliardáře Elona Muska dostala od úřadů zelenou k pátečnímu premiérovému startu rakety Falcon 9 z vojenské rampy na Mysu Canaveral.
Raketa vzlétla po několika planých odpočtech ve 20:35 SELČ. Let bylo možné sledovat v přímém přenosu na internetových stránkách společnosti SpaceX až do chvíle, kdy raketa vynesla na oběžnou dráhu kolem Země maketu modulu Dragon, ve kterém by se měly posílat k ISS zásoby, materiál i posádky. Na oběžné dráze má maketa modulu kroužit asi rok a poté shořet v atmosféře.
Páteční start byl součástí vývojového programu za 400 miliónů dolarů (více než 8,5 miliardy korun). Cílem SpaceX je navrhnout a provozovat levné kosmické lodě pro vládní, ale i soukromé a vědecké instituce.
Falcon 9 v číslech |
---|
47 metrů vysoká dvoustupňová raketa, poháněná celkem deseti motory Merlin 1C na kapalný kyslík a kerosin. |
Devět je spřaženo v prvním stupni, poslední pohání druhý stupeň, nesoucí loď Dragon s nákladovým prostorem a plánovanou přetlakovou kabinou. |
Komplet má být schopný vynést na dráhu ve výšce 360 km, tedy k Mezinárodní vesmírné stanici, 12 tun nákladu nebo čtyři astronauty, a to za 50 miliónů dolarů (1,05 miliardy Kč), což je o asi polovinu levněji než dosavadní nosič |
(Zdroj: BBC) |