Článek
Úředník jí zavolal pět dní před plánovanou slavností, na níž se měla stát občankou USA. Její účast byla zrušena vzhledem k zahájenému vyšetřování. Ilegální přistěhovalkyně z Mexika Bautistová sloužila šest let v armádě, z toho 13 měsíců v Iráku, a za své služby byla vyznamenána. Armáda ji ale přijala jako Rosalii Guerrovou Morelosovou, což je jméno její tety, která už americké občanství má.
Pětatřicetiletá seržantka Bautistová přiznává, že udělala chybu. „Když se mi ale podíváte do záznamů, zjistíte, že jsem v armádě neudělala nic špatného - naopak,“ uvedla s tím, že složila i potřebné zkoušky a vyplnila všechny dokumenty, aby se mohla stát americkou občankou. Původně dostala pozvánku na slavnostní přísahu do Los Angeles 31. března.
Ve Spojených státech žije od svých dívčích let, kdy Mexiko opustila s matkou. K armádě se přihlásila v rozjitřené atmosféře po teroristických útocích na USA 11. září 2001. „Cítila jsem, že dělám správnou věc také pro svou dceru,“ řekla.
Na vojenské správě se ale dozvěděla, že mexický pas nestačí - je potřeba mít americké občanství či tzv. zelenou kartu. Proto se rozhodla požádat příbuznou, zda smí vystupovat pod jejím jménem. Svolení dostala nejen od tety, ale i od ostatních.
| Podle zákona z roku 1952 mají lidé sloužící v americké armádě rok v době míru a den za války právo na urychlené vyřízení občanství. |
|---|
| Prezident George Bush ml. v roce 2002 uplatnil válečné právo na kroky vztahující se k útokům z 11. září. |
| Podle vládních statistik získalo od zmíněného data do března 2010 občanství přes 58 000 mužů a žen sloužících v armádních řadách. Z dat není jasné, kolik z nich nemělo pro vstup do armády potřebné dokumenty. |