Hlavní obsah

Z americké armádní laboratoře zmizely zkumavky s nebezpečným virem

Novinky, Alex Švamberk
Washington

Tři zkumavky s nebezpečným virem venezuelské koňské encefalitidy zmizely z laboratoře americké armády v Marylandu, uvedla CNN. Armáda kvůli tomu zahájila kriminální vyšetřování, virus může nakazit nejen koně, ale také lidi, u kterých je v jednom ze sta případů nákaza smrtelná. Proti viru, který se v USA neobjevil od roku 1971, existuje vakcína.

Foto: Profimedia.cz

Bezpečnostní cvičení ve Fort Detrick

Článek

Zkumavky byly uložené v marylandské laboratoři na základně Fort Detrick přes než deset let. Tři zkumavky byly mezi tisíci dalšími, na něž dohlížel vědec, který byl odvolán v roce 2004. Když se nyní prováděla inventura zkumavek kvůli nově zaváděné počítačové databázi biologických vzorků, s nimiž pracoval tento virolog, zjistilo se, že tři chybí.

Na pátrání se podílí i odvolaný vědec.

Existuje jistá šance, že zkumavky byly před několika lety bezpečně zničeny, když se v laboratoři porouchala lednice. Tisíce vzorků vzaly tehdy za své a musely se bezpečně zlikvidovat. Nikde však o tom narozdíl od ostatních zkumavek není záznam.

Venezuelská koňská encefaltida
Venezuelskou koňskou encefalitidu vyvolávají podobně jako východní a západní koňskou encefalitidou alfaviry. Je rozšířena v jižních státech USA a ve Střední a Jižní Americe. Přenášejí ji komáři. Nakazit se jí mohou osli, koně a jejich kříženci. Nákaza se však nevyhýbá ani lidem. Venezuelská koňská encefalitida má inkubační dobu asi 1 – 6 dnů, v počátku onemocnění se objevují teploty, únava, mrazení, bolesti hlavy, zvracení, světloplachost a bolesti v krku. Někdy se projeví jen jako nachlazení. Asi u čtyř procent dospělých a u jednoho procenta dětí se však vyvine typická encefalitida s křečemi, strnulostí šíje, ataxií (neschopností koordinovat pohyby) paralýzou a kómatem. Smrtelná je nanejvýš u jednoho procenta nakažených. Přenos z člověka na člověka se vyskytuje jen vzácně, epidemie u lidí se předpokládá jen v oblastech s hojnějším výskytem lichokopytníků. Experimentální vakcína se použila především u laboratorních pracovníků, v deseti procentech se však protilátky nevytvořily.
Související témata:

Výběr článků

Načítám