Článek
Zpráva takzvané Mitrochinovy komise, pověřené italským parlamentem vyšetřováním aktivity tajných služeb komunistických zemí v Itálii za dobách studené války, má být zveřejněna v nejbližších dnech. Komise pracovala převážně s archivy bývalého vysokého představitele sovětské KGB Vasilije Mitrochina, který začátkem 90. let přeběhl na Západ.
Guzzanti však citoval také francouzského protiteroristického soudce Jeana-Louise Bruguiéra, který v říjnu 2004 oznámil, že ze zjištěných skutečností dospěl k závěru, že atentát spáchaný drobným tureckým kriminálníkem Alim Agçou byl dílem GRU (Glavnoje razvědyvatělnoje upravlenije) čili Hlavní výzvědnou správou sovětské armády.
Podle senátora Guzzantiho atentát naplánovalo GRU na základě instrukcí generálního tajemníka politbyra KSSS, kterým byl tehdy Leonid Brežněv. GRU poté s cílem zmást stopy přistoupila k "rozdělení úkolů". Podle jejího scénáře akci kryla bulharská tajná služba, zatímco východoněmecká Stasi byla pověřena organizací dezinformace.
Atentát měl "ukáznit" Poláky
O "bulharské stopě" v Agçově případu se mluvilo už v 80. letech, nenašly se však žádné konkrétní důkazy. Cílem činu mělo být podle některých úvah "ukáznit" rebelující Poláky, kteří byli na "svého" papeže "příliš pyšní", a ukázat, kdo je v této části světa pánem. Výsledek činu však byl spíše opačný a získal Janu Pavlu II. značné sympatie.
Agçovi se atentát nezdařil, i když papeže zasáhl několika střelami z pistole. Ve vězení jej pak uzdravený Jan Pavel II. navštívil a odpustil mu. Agça v italském vězení strávil 19 let a byl převezen do Turecka, kde si pak odpykal dalších šest let (z celkově desetiletého trestu) za vraždu tureckého novináře Abdiho Ipekçiho a za loupežná přepadení.
Z tureckého vězení byl Agça propuštěn předčasně 12. ledna [celá zpráva], údajně na základě amnestie z roku 2002 i novely tureckého trestního zákoníku, umožňující snížení trestních sazeb. Tento krok ale vyvolal v některých kruzích v zemi vlnu nesouhlasu a Agça byl vzápětí opět uvězněn.