Článek
Zloděj Robert M. (50) z Vídně se v pátek sám vzdal kriminální policii. Ta týž den zveřejnila fotografii muže podezřelého z krádeže. Přátelé na to Roberta M. upozornili, takže se rozhodl, že se přihlásí úřadům.
"Není to typický lupič. Zabýval se také instalací poplašných zařízení, takže znal dobře systém v muzeu. Vycházíme z toho, že kradl sám," uvedl Ernst Geigner z vídeňské policie. Robert M. si několik týdnů před loupeží, když v muzeu prováděl skupinu italských turistů, všiml slabiny poplašného systému - nechránil okna.
Bavila ho hra na kočku a myš
Šestadvacet centimetrů vysokou sošku, jejíž autorem je italský sochař Benvenuto Cellini (1500-1571) a jejíž cenu experti odhadují na 50 miliónů eur (asi 1,45 mld korun), ukradl z vitríny muzea v noci na 11. května 2003. Krátce po koncertu v budově muzea vylezl do prvního poschodí, kam se vloupal oknem. Ačkoli se rozezněl alarm, tři hlídači ve službě na to nereagovali, protože se domnívali, že jde o falešný poplach.
Na krádež nejdražší slánky světa přišla uklizečka až čtyři hodiny po činu. Zloděj propadl po činu bezradnosti - nevěděl, komu skvost prodat. V srpnu 2003 požadoval v dopise zaslaném pojišťovací společnosti za dílo výkupné deset miliónů eur (290 miliónů korun). Loni v listopadu vymáhal výkupné znovu prostřednictvím SMS. Policie ho tehdy pronásledovala ve Vídni, ale nechytila ho. "Bavila ho hra na kočku a myš," řekl jeho advokát.
Původně měla být slánka určena pro jednoho kardinála, který byl umělcovým mecenášem. Definitivní podobu ze zlata, ebenového dřeva a glazury ale získala až na objednávku francouzského krále Františka I. Když mu byla roku 1543 představena, panovník prý vykřikl překvapením.
Slánka zachycuje boha moře Neptuna s trojzubcem a bohyni úrody Ceres. Vedle Neptuna je malá nádobka na sůl ve tvaru loďky. Historici umění po prvních analýzách potvrdili bez bližších pdorbností, že nyní je lehce poškozená.