Článek
„Bez jakýchkoli pochyb byl přístup ke zdrojům energie dlouhodobou prioritou Spojených států,“ zdůrazňuje autor zprávy Derek Reveron s tím, že USA kvůli tomu zasáhly v 50. letech do vývoje v Saúdské Arábii a Íránu – kvůli ropě a také strategii zatlačování Sovětského svazu. Kvůli ropě věnoval také Washington vždy větší pozornost Blízkému východu než třeba subsaharské Africe.
Mezi ekonomickou prosperitou a dostatkem ropy existovala a stále existuje silná vazba. Americká 3. armáda je proto v Kuvajtu, Bahrajn hostí 5. flotilu a velitelství operací v Kataru. Ropa je také podle Reverona jediné pojítko s režimy ropných šejků, které jsou kulturně Spojeným státům zcela cizí.
S oslabením závislosti na dodávkách ropy klesne logicky i zájem USA na angažovanosti v oblasti. Americká veřejnost je podle průzkumů mínění již unavena válkami v Iráku a Afghánistánu, které si vyžádaly již přes 8000 amerických životů a miliardové výdaje.
Závislost Evropy poroste
Už v současnosti přitom odebírají Spojené státy ze Saúdské Arábie srovnatelné množství ropy jako z Nigérie. Analýza ropné společnosti BP pak předvídá postupný pokles závislosti Ameriky na dovozu. „Naše analýza nabourává ustálené vzorce. Závislost největšího současného importéra na dovozu energie bude výrazně klesat,“ uvedl šéf BP Bob Dudley.
Tento výhled do roku 2030 ovšem neplatí pro Evropu, Indii, Čínu a Austrálii, kde se naopak očekává rostoucí závislost na dovozu ropy a také rostoucí poptávka. Indie a Čína se pak budou snažit zajistit si zdroje, a je tak možné, že svým způsobem mohou na Blízkém a Středním východě chtít hrát větší roli obdobně jako v minulosti Spojené státy. Už nyní se posilují vazby mezi Íránem a Čínou na úkor dosavadních dohod s evropskými zeměmi. [celá zpráva]