Tři přihlášky na střední školy přinesou jen komplikace

Tři přihlášky na střední školy měly zvýšit možnost výběru školy a odstranit stres dětí a jejich rodičů. Paradoxně místo toho zkomplikují přechod na střední školy, a to v situaci, kdy kapacita středních škol v ČR o polovinu převyšuje počet uchazečů. Přijímací řízení se může protáhnout na několik měsíců. Jedinou možností, jak předejít chaosu, je sdílet aktuální informace o průběhu přijímacího řízení mezi jednotlivými školami a rodiči.

Ze zřizovatelů škol na situaci zatím plošně reagovala pouze Praha. Pražský magistrát se rozhodl zajistit informační systém Maják v bouři zdarma pro všechny pražské žáky, rodiče i školy.

„Vydal jsem pokyn magistrátnímu odboru školství, aby Vám, pokud se pro takový postup rozhodnete, poskytl potřebnou podporu. Současně jsem se dopisem obrátil na všechny uchazeče o studium na středních školách v Praze, aby se registrovali v informačním systému Maják v bouři,“ napsal v dopise ředitelům pražských středních škol primátor Pavel Bém.

Změna v systému podávání tří přihlášek na střední školy způsobila efekt, kdy se někteří uchazeči dostanou na všechny školy, na které si přihlášku podají, ale řada uchazečů (podle předběžných odhadů 37 000 z nich) nebude v prvním kole přijímacího řízení přijata nikam.

„Nejlepší uspějí všude, ostatním budou místa chybět,“ řekl na tiskové konferenci při prezentaci statistické předpovědi důsledků systému tří přihlášek ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl. Dodal, že pokud rodiče podlehnou panice a ve druhém kole přijímacího řízení, v němž si mohou podat neomezený počet přihlášek, budou podávat přihlášek ještě více, přijímací řízení na některých školách zkolabuje. Jako paradox uvedl, že míst na středních školách je více než uchazečů.

„Míst je dost, ale tento bizarní systém brání snadnému průběhu přijímacího řízení,“ komentoval Šteffl legislativní změnu tří přihlášek. Podle něj je možným řešením to, že se střední školy mohou chovat jako školy vysoké, které běžně přijímají více uchazečů než chtějí přijmout, protože vědí, že ne všichni přijatí nastoupí ke studiu. „Středním školám ale chybí zkušenosti, které vysoké školy za řadu let nasbíraly,“ uvedl Šteffl.

Jako další možnost vidí sdílení informací rodiči a školami prostřednictvím informačního systému Maják v bouři, do nějž rodiče zadávají školy, na které se jejich dítě hlásí a školy počty uchazečů. Systém posléze dokáže vyhodnotit, zda má šanci dostat se na školu i v případě, že nebyl přijat. Tím, že na školy nenastoupí všichni uchazeči, kteří budou přijati, se další místa uvolní, což informační systém Maják dokáže dobře prognózovat. Ředitel Scia upozornil, že pražský magistrát se rozhodl tohoto systému využít a zpřístupnil ho svým školám i rodičům, kteří se na ně hlásí, zdarma.

Ředitel prestižního pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička uvedl, že dosavadní systém s jednou přihláškou v prvním kole přijímacího řízení nebyl dokonalý, ale že vzhledem k poměru uchazečů ke kapacitě středních škol nepřinášel problémy.

„Potřeba změny vznikla až v okamžiku, kdy do procesu vstoupily soukromé střední školy. Zrodil se systém, který nikomu nic nepřinese, kromě komplikací,“ zhodnotil situaci ředitel gymnázia. Na jím vedenou školu se letos hlásí okolo 600 uchazečů, ale přijmout jich může jen zhruba 100.

S takovým množstvím uchazečů jsou spjaty i značně zvýšené náklady na přijímací řízení, které musí školy vynaložit. „Vyhodíme 100 000 korun oknem z peněz, které budou chybět někde jinde. Stát nám na zvýšené náklady přijímacího řízení nic nepřidá,“ konstatoval Růžička.

V poněkud jiné situaci než gymnázia jsou střední odborné školy. Ty mají, na rozdíl od gymnázií, velký počet tzv. virtuálních uchazečů. To jsou ti uchazeči, kteří si sice na školu podají přihlášku, ale ve skutečnosti ji mají pouze jako pojistku pro případ, že by nebyli přijati na školu, na kterou ve skutečnosti chtějí.

„Jen na ekonomické lyceum máme 35 přihlášených, kteří mají průměr z vysvědčení 1,0,“ říká Richard Žert, jímž řízená obchodní akademie nepořádá přijímací zkoušky, ale přijímá uchazeče podle výsledků vysvědčení ze základní školy. Tito uchazeči však podle Žerta pravděpodobně nastoupí jinam a i když na středních odborných školách vědí, že jsou většinou až druhé nebo třetí v pořadí, nemohou s tím nic dělat. „Přijmeme uchazeče, o nichž tušíme, že nakonec nastoupí jinam,“ uvedl ředitel obchodní akademie.

Právě proto škola využila informačního systému Maják, z něhož získá informaci, kolik uchazečů navíc bude muset přijmout, aby naplnila kapacitu. Stejně jako na gymnáziích však musejí školy zaplatit za přijímací řízení několikanásobně více než loni. „Už teď jsme na 50 000 Kč a záležet bude na dalších kolech přijímacího řízení. Loni přitom činily náklady na přijímací řízení zhruba 10 000 Kč,“ uvádí Žert.

Podle Ondřeje Šteffla ze společnosti Scio budou celkové náklady škol činit více než 40 miliónů korun, což je zhruba o 325% více než loni.

Oba ředitelé středních škol ocenili přístup Magistrátu  Hl. města Prahy, který středním školám na území hlavního města, jejichž je zřizovatelem, i rodičům dětí, které se na ně hlásí, zajistil informační systém Maják v bouři zdarma.

„Jsem rád, že se k tomu magistrát postavil čelem. Domluvili jsme se se společností Scio, že se pokusíme problém řešit, zvláště za situace, kdy ministerstvo školství s žádným řešením nepřišlo,“ zdůvodnil poradce primátora pro oblast školství Jiří Pilař postup magistrátu.

„Věřím, že se díky tomu podaří, aby bylo do poloviny června ve školách jasno,“ narážel Pilař na skutečnost, že přijímací řízení se může kvůli komplikacím s nenaplněnou kapacitou a neumístěnými uchazeči protáhnout na několik měsíců.

Zmínil se taky o praxi v jiných krajích, kde údajně někteří ředitelé škol přislíbili rodičům, že jejich dítě přijmou, ale pouze tehdy, když rodiče písemně potvrdí, že jejich dítě na školu skutečně nastoupí. „To se mi jeví téměř jako vydírání,“ míní Pilař. Postup pražského magistrátu podle něj eliminuje nemístný tlak ředitelů na rodiče.

Samotný problém ale nejvíce ze všech zainteresovaným trápí rodiče uchazečů.

„Můj syn podal přihlášku také na tři školy. Když jsme uvažovali, jaké školy vybrat, párkrát jsme váhali, zda nepodat přihlášku na školu, kde berou do určitého průměru bez přijímacích zkoušek. Jenže jsme si uvědomili, že na takové školy bude zájem obrovský a přihlásí se tam tolik dětí, že se tam dostanou jen jedničkáři, kteří se pravděpodobně dostanou i na další dvě školy, na které si podali přihlášky,“ potvrzuje slova ředitele Žerta Renata Pintová – Králová, jejíž syn se letos hlásí na střední školu. 

„Mám obavu, že i přes synovu pilnou přípravu stejně nastane situace, kdy se po prvním kole na žádnou ze tří vybraných škol nedostane,“ neskrývá znepokojení matka uchazeče o studium na střední škole. Když hledali možné řešení, jak se v nastaveném systému přijímacího řízení zorientovat a získat tak jistotu, že syn bude na střední školu přijat, zvažovali různé možnosti.

Nakonec se rozhodli zaregistrovat do informačního systému Maják v bouři.  „Už teď z něj dostávám informace, které jsou velice cenné a pomáhají mi se orientovat v problému. Samozřejmě je nutná i zpětná vazba, takže je třeba, aby všichni, kdo se účastní Majáku, dodávali dostatečné informace, např. o počtu podaných přihlášek, typu škol, na které se přihlásili, apod.,“ upřesňuje paní Pintová – Králová, která rozhodně patří k těm lépe informovaným rodičům.

Stránky informačního systému Maják v bouři jsou zde.