Hlavní obsah

Děti tráví venku průměrně dvě hodiny denně, nevyužívají se možnosti škol

Praha

České děti tráví průměrně venku dvě hodiny denně, zjistil průzkum Nadace Proměny Karla Komárka ve spolupráci s agenturou Median. Mezi dětmi jsou ale výrazné rozdíly, některé se často pohybují v zeleni, jiné tráví čas spíše na ulici. Často za to mohou moderní technologie. Nevyužitý je potenciál škol, které mají zahrady nebo jinou zeleň v okolí.

Foto: Radek Plavecký, Právo

Ilustrační foto

Článek

Průzkumu se loni ve druhé polovině září a v říjnu zúčastnilo 1515 dětí od sedmi do 15 let. Jednalo se o reprezentativní vzorek. Odpovídal také stejný počet jejich rodičů. Čtyři pětiny z nich si myslí, že by děti měly být denně venku.

Ve všední den je typický český školák venku v průměru hodinu a 41 minut, o víkendu dvě hodiny a 49 minut.

„Tato čísla působí poměrně optimisticky, ale skutečnost je složitější,” poznamenala na čtvrteční tiskové konferenci ředitelka nadace Jitka Přerovská.

Na rozdíl od rodičů si myslí, že jsou venku akorát

Je možné rozlišit dva rozdílné vzorce chování.

„Část dětí tráví čas venku spíše na ulici během týdne, další část spíše o víkendu a v zeleni,” uvedla koordinátorka průzkumu Dagmar Loubalová.

Přírodní prostředí, které škola nabízí, by se mělo využívat více i k výuce.
Jitka Přerovská, ředitelka nadace

V prvním případě se typicky jedná o třináctileté až patnáctileté děti s méně vzdělanými rodiči a kladným vztahem k moderním technologiím. Typickým představitelem druhé skupiny je sedmileté až devítileté dítě, jehož rodič je vysokoškolák.

K televizi jsou rodiče shovívavější než k počítači

Více než polovina rodičů se domnívá, že děti tráví venku málo času. Samotné děti ale často tento pocit nemají, více než dvě třetiny uvedly, že byly venku tak akorát.

Rodiče si také často myslí, že jejich potomci tráví příliš mnoho času u počítače, tabletu nebo chytrého telefonu. Odpovědělo tak 45 procent z nich. K televizi jsou rodiče shovívavější.

Průzkum také zjistil, že děti málo pobývají venku při školní výuce nebo o přestávkách. Příležitosti přitom jsou, protože zahradu, hřiště nebo jinou zeleň ve svém okolí nemá jen sedm procent škol.

„Myslíme si, že přírodní prostředí, které škola nabízí, by se mělo využívat více i k výuce,” řekla Přerovská.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám